Režie:
Philippe FalardeauScénář:
Philippe FalardeauKamera:
Ronald PlanteHudba:
Martin LéonHrají:
Mohamed Fellag, Sophie Nélisse, Émilien Néron, Brigitte Poupart, Judith Baribeau, Stéphane Demers, Daniel Gadouas, Danielle Proulx, Louis Champagne (více)Obsahy(1)
Bachir Lazhar je alžírský přistěhovalec v Kanadě. Je přijat na základní školu, aby nahradil učitele, který tragicky zemřel. Zatímco si žáci ve třídě vyrovnávají se ztrátou svého učitele, nikdo z nich si neuvědomuje, jak bolestný je život Bachira a ani to, že mu stále hrozí deportace. Film Monsieur Lazhar líčí setkání dvou vzdálených světů a sílu sebevyjádření. (Kryšpín)
(více)Videa (5)
Recenze (37)
Smutná, silná téma, no žiadalo by sa po dramatickej stránke trocha pritvrdiť. Na mňa až príliš odbité a skratkovito vyobrazené. Napríklad postava chlapca sa mi tam, až na pár náznakov, zdala totálne nevyužitá. Uvítal by som aj ešte nejaký ďalší nápad alebo nejakú udalosť, ktorá by dejovej linke dodala lepšiu dramatizáciu a hlavne zvýšila emočnú stránku snímku. V tomto smere toho film veľa neponúkol. Lepší priemer. 65/100 ()
Zajímavý a poměrně realistický film z oblasti školy a nutno podotknout, že ona realita je spíše hořká. Bachir Lazar představuje roli chápavého a vnímavého učitele, který dětem dokáže naslouchat a bavit se s nimi i o věcech, o kterých by se dle předpisů s nikým bavit neměl... Co se mi opravdu líbilo, byl závěr, který byl pro mě silný a upřímný :-) ()
Samovraždou v škole sa už zaoberalo veľa filmov, ale väčšinou sa témy zhostili lepšie ako tento snímok. Režisér sa celú stopáž nerozhodol, či chce zachytiť len atmosféru v triede alebo analyzovať príčiny konania postáv. A tak neustále lavíroval. Práve oná "hybridnosť" podľa mňa spôsobila, že si ma film vôbec nezískal. ()
Moc hezké. Tak příjemný a zároveň skvěle natočený nový film ze školního prostředí jsem už nějakou dobu neviděl. Autor scénáře a režisér Philippe Falardeau se nestaví striktně ani na jednu stranu, ukazuje věci tak jak jsou, ale přitom nic zbytečně nehrotí a vše podává velmi vkusným způsobem. Jeden z mála dnešních filmů, kde se naprosto plynule prolíná osobní i pracovní příběhová linka a ani v jedné nic neskřípe ani nepřečnívá. Navíc to má nádherně čistou kameru (nevím jak jinak ji popsat, neupozorňuje na sebe, ale přitom je na každý záběr radost pohledět) a výbornou klavírní hudbu. ()
Pomyšlení, že by dnes učitel ohnul drzého výrostka přes lavici a seřezal rákoskou, je stejně bizarní jako praní prádla na valše. Současná, podotýkám západní, úzkostlivě korektní společnost nařizuje zacházet s dětmi jak „s radioaktivním odpadem“, čili kantore, ruce pryč. Monsieur Lazhar, charismatický chlapík a zastánce starých metod je názoru, že nějaký ten lepanec či pohlazení ještě nikomu neuškodily. Má na krku imigrační úřad, zvyká si na novou zem i školní pravidla a musí se, stejně jako jeho nová třída vypořádat s těžkým traumatem. Je přesvědčen, že smrt by neměla být ve škole tabu, že je třeba o ní hovořit otevřeně a nepodceňovat závažnost toho, jakým způsobem a jak dlouho děti tragickou událost zpracovávají. Jenže u příslušných autorit nenalézá pochopení. Emocionální stres prý není nemoc, kterou je třeba vyléčit... Toto nenápadné drama, oproštěné od pompézních gest a proslovů, se zabývá subtilní a nevyzývavou formou zvládáním traumatické situace na základní škole v dnešním multikulti světě a poukazuje na důležitost vzájemného respektu mezi pedagogem a žáky. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (1)
- Film vznikol na základe hry Bashir Lazhar Evelyne de la Chenelièrovej, ktorá sa v ňom objavila ako matka Alice. (ambron)
Reklama