Režie:
Julie DelpyKamera:
Lubomir BakchevHudba:
Julie DelpyHrají:
Chris Rock, Julie Delpy, Dylan Baker, Malinda Williams, Emily Wagner, Alexia Landeau, Albert Delpy, Kate Burton, Alex Manette, Alexandre Nahon, Vincent Gallo (více)Obsahy(1)
Mingus (Chris Rock) se živí jako redaktor a rozhlasový moderátor, jeho francouzská přítelkyně Marion Dupré (Julie Delpy) se pokouší prosadit jako fotografka. Vedou celkem poklidný život ve svém newyorském bytě s nevychovanou kočkou a svými dvěma dětmi z předchozích vztahů – dokud ovšem nepřiletí na návštěvu Marionin žoviální, výstřední tatínek Jeannot (Albert Delpy) a její nadržená sestra Rose (Alexia Landeau). Dva dny s energickými francouzskými příbuznými stupňuje v peklo na zemi i Rosin nesnesitelný přítel Manu (Alex Nahon), který se nijak nerozpakuje narušit rodinnou pohodu své bývalé lásky Marion. Té situaci komplikuje i skutečnost, že právě chystá vernisáž první výstavu svých fotografií, reflektujících její dosavadní soukromý život. Trojice hlučných vetřelců ovšem postrádá zábrany a nezná žádné hranice, pokud jde o jídlo, sex a o kritiku všeho amerického s výjimkou „socialisty“ Baracka Obamy. Vztah Marion a Minguse je vystavený náročné zkoušce. Jak to s nimi dopadne, když Francouzi podnikli invazi do New Yorku? (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (51)
Neviděl jsem "2 dny v Paříži", což je asi zásadní informace, i když myslím, že to zase tak moc na škodu není. Vlastně bych asi ani nepoznal, kdyby se tam nemluvilo o nějakém Jackovi, s kterým hlavní ženská postava (zároveň i scénáristka a režisérka Julie Delpy) chodila a s kterým byla očividně "2 dny v Paříži". Teď má ale nového přítele, kterým je Chris Rock. Musím říct, že tahle uřvaná huba mi sedí. Je vtipný a není zbytečně teatrální, když to není potřeba. Místy je hodně civilní, hraje, nepřehrává a za to jsem vždycky velmi rád. Navíc tahle komedie má ještě jedno plus. Dělá si srandu z Francouzů. Ona si jí teda dělá i z Američanů, ale osobně mě vždycky potěší, když si někdo trochu, i trochu víc utahuje z mrkvičkářů. Humor je v této komedii hlavně konverzační, i když takový prohlídka na letišti, ta je také výborná. Závěr filmu není nijak zásadní, je zde zase jedno morální poselství, ale je o něco snesitelnější, než jak tomu bývá ve filmech Adama Sandlera. Film se nese v příjemném duchu a příjemný pocit z něj budete mít i na konci, což si myslím, že je hlavní deviza. Není to nic, co by vám změnilo život, ale na hodinu a půl to příjemně zabaví. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/tobruk-valcik-s-basirem-2-dny-v-new.html ()
No, tak takhle nudnou "komedii" už jsem dlouho neviděla. Nevím, čím to bylo, jestli tím francouzsko - americkým přitroublým humorem nebo špatnými herci, vážně nevím. Jediné plus na tom byl Chris Rock, který to celé alespoň trochu obohatil. Příběh byl o ničem, takové klasické, stereotypní, nudné klišé o nezajímavém životě. ()
Co to vlastně mělo být? Komedie? No, to teda zlatý Troška! Romantická? Asi jako Psycho! Kdyby Julie Delpy radši natočila video z dovolené v New Yorku, mohlo to být zajímavější. Párkrát mě pobavila aspoň spoluscenáristka Alexia Landeau v roli režisérčiny sestry, tedy pokud se ty dvě zrovna bezdůvodně nehádaly. Stereotypy o Francouzkách a Američanech totiž pořád fungují, v tomto filmu ale jinak nefunguje skoro nic (30%). ()
Upřímně první díl se mi líbil o něco víc, ale i tak se jedná o kvalitní pokračování. Chris Rock skvěle sekunduje svému protějšku z minulého dílu Adamu Goldbergovi ve stylu stejného smyslu pro humor. Nezklamal ani otec Marion, Jeannot, který byl ještě víc oplzlý a potrhlý než minule. Co je opět perfektně vystiženo jsou francouzská klišé, chování a výrazy. Jedná se vlastně o velice podobný film jako první díl, akorát v jiném městě, takže komu se líbila Paříž, tomu se bude líbit i NY. ()
Tak moc jak jsem byl nadšen scénáři, které Julie Delpy napsala pro Linklaterovou trilogií, tak moc jsem byl tentokrát zklamán. Těsil jsem se na další porci inteligentních, ze života odkoukaných a svižně odsýpajících dialogů. Místo toho se mi dostalo vrchovaté porce křečovité trapnosti, která se sice snažila předstírat hluboké zkoumání vlastního nitra a duševních pochodů, ve skutečnosti se tu však jen tak bez cíle motala a zoufale se mi pokoušela namluvit, že to všechno má nějaký smysl. Víc otravné než zábavné, spíš utahané než svižné, ukecané přesto prázdné. ()
Reklama