Polski film

Jeden známý mi řekl, že na tohle mám určitě do kina jít, že je to jako český Inland Empire. Měl pravdu. Patří k tomu i skutečnost, že je to ryze lokální, a tedy nepoměrně menší fokusem i záběrem, i s tou ryze českou transpozicí do mnohem sžíravější, žertovnější roviny, s českým překladem existenciálních hrozeb a zla, a mnohdy i uhýbáním před nimi, do komična. *** Všechny jízlivosti v tomhle filmu míří do černého, vůči Polákům, Polkám, Čechům, idejím i individualitám, vůči tvorbě a reflexi, vůči tvorbě a sebeklamu. A stejně jako v Inland Empire se tu postavami dá propadnout do obojího hodně hluboko, o několik interpretačních a existenčních rovin. *** A záleží jenom na vás, jak mocně vám u toho vedle smíchu i zatrne, a jak vás ta kombinace nadchne. *** Například celkem ještě bezbolestný, humorný fakt, že Budař tady opravdu hraje sám sebe (pomyslné: "já ti Budaře zahraju líp, než by to Budař dokázal sám?" - 1:1:1 ?), mě totálně rozešťastnil, protože výmluvně dokazuje, jak výborný je to herec (kdo viděl Sto roků kobry, nepochybuje), a zároveň trefně komentuje, jak chabě je na tom s charakterovými kvalitami a sebereflexí. *** Myslím si víc a víc, že režisér je na domácí poměry génius, zvlášť když za posledních pár desetiletí dva ze tří dobrých českých filmů jdou na jeho vrub. (Třetím jsou Špačkova Pouta.) A jestliže Protektor byl snímek plnokrevně světový, který mohl vzniknout kdekoli a v kterémkoli jazyce, Polski film je plnokrevně národní a nepotřebuje si hrát na nic jiného, což je jinak jedna z podstatných vad na "kráse" ostatních tzv. novodobých českých snímků, mnohem méně sebevědomých. **** Jedna věc se ale odpustit nedá ani tu, že přes veškerou vybalancovanost film končí komicky, absurdně, odlehčeně, vtipem na úkor existenciálního závaží - po všem tom chození po palčivě ostré hranici tu najednou chybí vážné vyústění, onen "přesah", o kterém se žertuje, ale který se pouhými vtipy nedá zakecat. Najbrt to hezky rozehrál a byl to živý, energický a zajímavý zápas, bylo každou vteřinu na co se dívat, nepřetržitá řada proměněných šancí do branky vážna i humorna, jen tu rozhodující branku nevsítil - ale ovšem zhola nic nebrání si i tohle vysvětlit jako finální jízlivost na adresu naší národní povahy. *** PLUS: Světu se vyrovnají i veledlouhé titulky v českém podání, kde nechybí uvedeny např. Sestry Medvědy, ostřiči či mikrofonisti, a za pozornost stojí také dlouhý výčet instrumentů, na které hrál Petr Marek. *** A ano, Midi Lidi tradičně zajistili velice netradiční a naprosto výtečný soundtrack, což je dvojnásob dobře odvedená práce, protože hudební linka se plnohodnotně podílí na scénách a často právě ona jim už předem uděluje satirický tón. (05.09.2012)

Marek Najbrt je č*rák. Všichni jsme, ale on je největší. Prostě v mých očích synonymum pro Boha českého (a teď už i polského) filmu. Sežral jsem mu prvotní Mistry i s navijákem a teď celý prut Polskiho filmu, jenž se nebojí svlíknout se do naha, pomazlit se s Malkovichem a v hlavě natropit paseku, který se ještě teď směju. Prostě ideální "český film" za polskými hranicemi nebo chcete-li španělská vesnice v našich končinách, která se bere/nebere smrtelně vážně. I ♥ PL. (17.03.2013)

Parta českých hereckých hvězdiček si chce natočit vlastní film, a celé to pojmeme formou dokudramatu s tou jejich specifickou legrací. No nevím. Už forma mně od začátku lezla silně na nervy. Na ty nahý zadky taky nevím, proč jsem měl koukat. Sem tam nějaký fór, ale celková koncepce rozházená, nepříjemná. Jen na tu polskou herečku se hezky koukalo, to jo. Ale jinak ty různý kecy, ty byly vážně už moc přetažené i na vtipy intelektuálního kalibru. Mistři se mi líbili hodně, tam to určité mimoňství jen ozvláštňuje jinak silný příběh. Protektor se mi už nelíbil, protože tam bylo potřeba jít do hloubky a jen hezké záběry reklamního stylu film nedělají. Tady je mizerná kamera se všemi moderními nectnostmi, nijak zajímavý příběh, a mimoňský rádoby humor středobodem vesmíru. Ale podobný humor asi ocení jen určitá úzká skupinka lidí. Navíc podobné téma nenatočil Petr Zelenka, ale Robert Sedláček v Největším z Čechů, a to daleko zdařileji i vtipněji. Tohle působí, jako kdyby všichni byli permanentně zfetovaní, a navíc měli potřebu svou krizi středního věku vytrubovat do světa. Bude druhý díl o kominících, kteří budou hrát sami sebe, nemohou sehnat práci, a musejí brát každou fušku, i když jim nevoní? (22.02.2013)

Sousloví "český film" prý v polštině znamená zmatek, chaos, něco jako naše "španělská vesnice". Tak tímhle "polským filmem" jsme si reputaci příliš nevylepšili... Film, ve kterém není úplně jasné, proč byl natočen, ani o co v něm jde, vypráví o partě herců, která točí film, ve kterém není jasné, proč ho točí, ani o co v něm jde. V nezávislém filmu se často setkáváme s tematikou toho, že někdo chce něco točit, ale nemá dost prostředků / nápadů / profesionálů, aby to dokončil a vytvořil něco hodnotného (Život v oblouznění, Největší z Čechů...) Když už ale točíte takovou ptákovinu, tak se do toho musí pořádně šlápnout. A to se povedlo. Pokud bych měl sestavit svůj osobní žebříček nejcharismatičtějších českých herců, tento jeden brněnský otylý ročník se špatnou mluvou a podivným humorem by byl upřímně někde hodně nízko. Komediograf mě nebere. Ale tady? Tady se kluci urvali ze řetězu, hranice humoru přeletí tak rychle, že si ani nevšimnete, že šlo o humor, neustále shazují sami sebe (vstup Mirky Spáčilové, či poznámka jistého polského filmaře: ,,Mám rád český humor, ale spíš takový od Petra Zelenky.") a na diváky kašlou, až to vygradují do zcela bizarního finále, co se nachází někde mezi mystifikačním dokumentem, černou komedií a hororem ála Blair Witch. Jedním z mých nejoblíbenějších filmů je Monty Pythonův Smysl života. Pokud to máte stejně, nelze než vám Polski film doporučit. (26.03.2020)

V závěrečných titulcích jedna postava prohlásila, že snímek nemá ani český humor, ani polský humor a že se bojí, aby vůbec někomu připadal směšný. Ať se snímek snaží sebevíc, přece jen ta ironizující složka, která má za cíl utahovat si z filmu samotného, z herců a snad i z herectví, kulhá na obě nohy. Prvky mokumentu, reflexe, asi čtyřicetkrát slovo ču*ák, neskutečně protahovaná délka. Chlapci se nudili a rozhodli se experimentovat - namixovali fikci s ... vlastními jmény? Pousmání na několika místech, odkaz na Mirku Spáčilovou, opakování Zelenkova příjmení, v závěru sklouznutí k Blair Witch filmovému stylu i příběhu (proč?) - postava Marka kupodivu funguje a pro mě vlastně zachraňuje celý snímek, bohužel většina scén je až příliš umělá a neopodstatněná. Slepenec "reálných" a "hraných" promluv a civilních i fiktivních vstupů nefunguje tak, jak asi fungoval v mysli režiséra a představitelů. Nekonzistentní patvar tak nakonec utone ve snaze dobrat se (ne)smyslného (= jakéhokoliv) konce. Ale když si vzpomenu na krysu v úvodu a na úplný závěr, snaha byla. Vlastně to není horší než jakýkoliv mokument, který jsem byla "nucena" zhlédnout. (05.07.2012)