Black Mass: Špinavá hra

Gangsterka bez duše. Asi jak kedysi Donnie Brasco, vlastne ešte menej. Black Mass chce byť tak moc temný, že mu to paradoxne uberá na atmosfére. Brasco bol tiež točený bez Scorseovského chlapského citu, ale pohodovo, mafiáni si užívajú života, sem tam nejaký vtip... Black Mass je vážny jak hovno, občasná vraždička, Johnny so zaťatými zubami, a ja vlastne ani poriadne neviem, s čím to celý čas kšeftovali. Kvalitné remeslo, nuda to tiež nie je, ale potenciál na kultovosť tu nemá jediná jedna scénka. 70% (07.11.2015)

Deppův bostonský upír zosobňuje v příběhu s nápadnými náboženskými podtóny neodolatelně svůdné zlo, které si vás díky svému charismatu získá na svou stranu snáze než nudné dobro. Stejně jako ambiciózního, ale prozatím neúspěšného Connolyho. Nedá se ale říct, že by agent FBI představoval protagonistu příběhu, jehož očima bychom dění sledovali a s kterým bychom se měli sžít. Kamera si od něj drží stejný odstup jako od ostatních postav, do jejichž vnitřního světa také nemáme přístup (například v podobě flashbacků nebo vnitřních monologů) a vnímáme je pouze zpovzdálí, spíše jako pozoruhodné objekty k pozorování než jako aktéry vyprávění. Výjimku, kdy vidíme tváře herců zblízka, představují scény násilí. Zděšené výrazy těch, kdo jsou svědky Burgerova sadismu, svědčí o jejich vědomí, že se sami mohou lehko stát příští obětí. Do tváří vidíme také obětem, které jsou společně s manželkami, vystavovanými psychickému nebo fyzickému násilí, jedinými postavami, s nimiž můžeme soucítit. Příznačně jde o postavy nejbezmocnější, které nemohou nic ovlivnit, a nezbývá jim, než se na příchod zla připravit třeba četbou Vymítače ďábla (jako Connolyho žena). Odměřený vizuální styl filmu, založený na velmi pomalých jízdách kamery, statických širokoúhlých záběrech a slabém nasvícení, odpovídá snaze o odměřenou procedurální rekonstrukci toho, proč bylo výsledkem spojenectví mezi FBI a Bulgerem tolik mrtvých, a přispívá k plíživě pomalému tempu vyprávění. V přístupu k faktům dokumentaristicky věcný, maximálně popisný film, který si od postav drží zdrženlivý odstup, namísto uceleného vyprávění nabízí fragmenty, jež si musíme sami pospojovat, a svět organizovaného zločinu rámuje bez snahy o podmanivou podívanou. Nenabízí očekávané žánrové potěšení a vyžaduje více spoluúčasti než byste od filmu s Johnnym Deppem očekávali, ale tím spíše s vámi zůstane déle než snímky, které jdou divákům vstříc a nekladou na ně velké nároky. 75% (18.11.2015)

Johnny Depp At his Best! Je super vidět Johnnyho po všech těch neúspěších zpátky a dokonce v tak démonickém podání. Příběh je zajímavý, ostatně to skoro vždy pokud se vypráví story o nejobávanějším gangsterovi. Film má i velmi sympatické tempo, místy syrové podání a highlightem je večeře u stolu přátel, kde napětí visí ve vzduchu a divákovi se až špatně dýchá, Ano až tak je Depp znepokojivý. Potěší i finále typické pro tyhle gangsterské životopisné filmy, které uvádí reálné údaje o všech zúčastněných.Kdo má rád Gangsterky, měl by být spokojen. 80% (22.10.2015)

"Co takhle ten klub od něj odkoupit? - Zkoušel jsem, nechce. - A jeho vdova by prodala?" V mládí jsme si na ulici taky hráli na policajty a na zloděje, ale zůstaly nám z toho jen vzpomínky na ono pověstné pif paf. Jimmy, Bill a John však v dospělosti dokázali proplést zločin s FBI a politikou tak dokonale až by se z toho jednomu zvedl žaludek. Jenže žijeme v době, kdy se uvedené propojení stalo standardem a každý významnější šmejd si platí svého kriminalistu, státního zástupce a politika, aby nemusel za mříže pokaždé, když ho někdo obviní z malicherností jakými jsou prodej drog, sázkařské podvody, vydírání nebo vraždy. Mně je tedy u podobných snímků spíše smutno, zábava žádná, sympatická postava nikde (omlouvám se agente Wyshaku) a tak jsem alespoň rád, že život zakončil tuto historku z podsvětí ku spokojenosti občana řádně platícího daně. (14.03.2016)

Dvouhodinová konverzační rekonstrukce skutečných událostí, kde je vše naprosto v pořádku, ale zároveň nás vůbec nic nepřekvapí a výrazněji nevytrhne z letargie monotónního a citově odcizeného vyprávění. S postavami se neztotožníme, pouze jejich předem načrtnuté osudy sledujeme okem nezainteresovaného soudce, stejně jako to dělá záměrně strohá režie. Potěšil bravurní výkon Deppa (takhle se hraje očima), dobře napsané dialogy a hudební podpis Junkie XL, ostatní zůstává výrazně ve stínu klasických děl hollywoodské mafiánské školy... (01.07.2016)