V prachu hvězd

Strašně naivní sci-fi s hloupým příběhem a hloupým chováním postav, která mě nudila a zaujala minimálně. Těžko říct, jestli by tu potenciál vůbec byl, ale i tak se to přece dalo natočit poutavěji a určitě to i šlo udělat líp. Nebo aspoň napsat scénář tak, aby nepůsobil hloupě. A úplně mi tam neseděly ty halucinogenní scény jakýchsi tanců, při nich jsem měl pocit, že koukám na úplně jiný film... Ale popravdě mě to občas zaujmout dokázalo a přijde mi to i lepší než Mlčící hvězda. I tak mé hodnocení V prachu hvězd bude úplně stejné, jako u Mlčící hvězdy - jen tohle u mě bude mít takové miniaturní plus k dobru. 2* (21.12.2020)

Nudné sci-fi z německé produkce, ve kterém je zajímavá pouze přítomnost Jany Brejchové v hlavní roli (jo, dám za ní tu jednu hvězdičku, když už jsem se na to nedávno, ani nevím proč, díval). Jen se divím, do jakého propadáku vlastně vůbec šla, v době, kdy u nás účinkovala v mnoha skvělých filmech. Prvních pět minut se to ještě může zdát docela vtipné, ale ono se to vůbec neposouvá dál, humor žádný, z umělecké stránky hrůza, napětí minimální. Nenapsal bych to lépe než přede mnou kolega "dopitak": když to konečně v půlce začalo mít na chvíli potenciál zajímavého filmu, tak tam vstoupil Balet televize NDR a začal šíleně tančit v příšerných světelných efektech. :D (10.10.2016)

Sci-fi za Železnou oponou holt bylo dost vzdálené tomu západnímu "bohatému", ale na příkladu Ikarie XB 1 je jasně znát, že když "se chtělo", tak to šlo. Proto žádný argument na obranu východních Němců neobstojí, V prachu hvězd má asi z 25 % potenciál stát se napínavým filmem (např. ta část, kdy Suko v průzkumném modulu opouští loď a objevuje pravdu o Temanech a Tuřanech (pro Brňáky obzvlášť pikantní národ). Jenomže pak tam vtrhne balet berlínské televize a další komedianti z televarieté a bůhví proč se tu zdrží. Všechna ta hudba, světla a vlnění je akorát pro kočku, a to ještě musí umět němčinu, No a motivaci některých postav už promluvil kolega AGAMENON. (25.11.2012)

Roztomilá oldschoolová sci-fi. Ve výsledku sice levicová, ale jaká sci-fi v jádru taková není? Jana Brejchová jako předobraz Kate Janewayové funguje docela dobře. V 70. letech se Jana znovu pokoušela o fungování venku, nicméně bilance zápaďáckého seriálu Ein Chirurg erinnert sich, maďarských Vteřin úzkosti, dvou dílů Pana Tau a tady toho východního zázraku s Rumunskem, to mi skutečně nepřipadá jako životní výhra. Takže tady člověk hlavně ocení, že alespoň sama namluvila svojí Akalu do češtiny. (30.07.2013)

Co si budeme nalhávat, na endérácké filmy se chodilo za trest, byli u nás stejně populární, jako sovětská psychologická dramata o kolchoznících. Děj je debilní, nudný, neskutečně se vleče, některé postavy se chovají naprosto vypatlaně, obvzláště "šéf", který zřejmě zdrhl ze šaškecu. Jediným světlým bodem celého projektu je Jana Brejchová, přesto musím složit hlubkou poklonu distributorovi, jenž měl tu odvahu a znovu uvedl tento bizarní snímek. (16.07.2010)