V prachu hvězd

Roztomilá oldschoolová sci-fi. Ve výsledku sice levicová, ale jaká sci-fi v jádru taková není? Jana Brejchová jako předobraz Kate Janewayové funguje docela dobře. V 70. letech se Jana znovu pokoušela o fungování venku, nicméně bilance zápaďáckého seriálu Ein Chirurg erinnert sich, maďarských Vteřin úzkosti, dvou dílů Pana Tau a tady toho východního zázraku s Rumunskem, to mi skutečně nepřipadá jako životní výhra. Takže tady člověk hlavně ocení, že alespoň sama namluvila svojí Akalu do češtiny. (30.07.2013)

Nemám sloní paměť a tohle jsem viděl před více než 20 lety, ale matně se mi vybavuje, že to byla docela slušná blbost. Jediné, co na tomhle dílku bylo zajímavé byl fakt, že i přes jeho prezentaci coby filmu pro mládež se v něm objevovaly v několika málo scénách jisté drobné náznaky erotiky. No uvažte sami, za dob hluboké totality jít ve 4 hodiny odpoledne bez rodičů do kina na film pro mládež a v něm vidět mj. pár kroutících se nahotinek, to byl docela odvaz (tehdy). :) (04.04.2003)

Co si budeme nalhávat, na endérácké filmy se chodilo za trest, byli u nás stejně populární, jako sovětská psychologická dramata o kolchoznících. Děj je debilní, nudný, neskutečně se vleče, některé postavy se chovají naprosto vypatlaně, obvzláště "šéf", který zřejmě zdrhl ze šaškecu. Jediným světlým bodem celého projektu je Jana Brejchová, přesto musím složit hlubkou poklonu distributorovi, jenž měl tu odvahu a znovu uvedl tento bizarní snímek. (16.07.2010)

Ďalšie ťažké wtf sci-fi z dôb socializmu. A že v NDR vedeli ako na to, dokazuje napríklad Eolomea. Mám ale dojem, že ak by všetko dávalo v tomto filme zmysel, už by to nebolo vôbec ono. Tu sa dosahuje výsledku v podstate iba silou vôle, pretože ak by zotročovatelia chceli, tak by s potlačením povstania a zabráneniu pár ľudom z posádky s pomocou utláčaným nemali žiaden väčší problém. Dal by som tri, ak by sme tu nemali vsuvky zo zábavy vyvolenej vrstvy, vtedy film presahuje hranicu milej trápnosti, ktorá charakterizuje ten solídny zvyšok. 50% (11.07.2018)

Jako dítě jsem byl na filmu v kině, byl jsem tedy zvědav, jak mne znovu osloví po dlouhé době. Připomíná snímky 60. let a italskou dobovou produkci sci-fi. Překvapily mě barevnost, psychedelické pojetí hraničící místy až s podobností revuálního Ein Kessel Buntes a dostačující speciální efekty, které by ale Češi udělali mnohonásobně lepší. Jako dítě jsem ale nejspíš nevnímal, že hlavním motivem je zotročená planeta, která může být podobenstvím jak na dravý kapitalismus, tak na tvrdý socialismus. A jedna z hlavních myšlenek - zbraně k tomu, aby se lidé osvobodili, nestačí. Protože jsem v té době sledoval StarTrek, tak po stránce speciálních efektů jsem nejspíš nadšen nebyl (to i Ikárie XB1 byla proti tomu skvost), ovšem nahaté scény v kině (byť ne zcela naplno) byly předmětem diskusí s kamarády. Solidní výprava, pěkné kostýmy a nakonec i hudba, která mi zkraje nesedla, se k filmu hodila. O J. Brejchové nemá cenu psát, v té době byla již evropskou hvězdou. Hodnocení ponechávám, zcela špatný snímek to není. Současného diváka však zřejmě nezaujme. (29.09.2021)