V prachu hvězd

Roztomilá oldschoolová sci-fi. Ve výsledku sice levicová, ale jaká sci-fi v jádru taková není? Jana Brejchová jako předobraz Kate Janewayové funguje docela dobře. V 70. letech se Jana znovu pokoušela o fungování venku, nicméně bilance zápaďáckého seriálu Ein Chirurg erinnert sich, maďarských Vteřin úzkosti, dvou dílů Pana Tau a tady toho východního zázraku s Rumunskem, to mi skutečně nepřipadá jako životní výhra. Takže tady člověk hlavně ocení, že alespoň sama namluvila svojí Akalu do češtiny. (30.07.2013)

Endéráci asi byli zfetovaní z těch výparů Trábošů a Warťasů a tak s Rumuny natočili tuhle halucinaci. Přiznávám, že dnes film celkem bavil. Bylo to tou nechtěnou naivitou a naprosto šíleným zpracováním, které dnes vykouzlí úsměv na tváři i u diváka, který sci-fi žánru neholduje. Co chybělo v exteriérech bohatě vynahradilo herecké obsazení pupkatých fotrů s kotletami (fakt vzor akčních hrdinů) a mám dojem, že všichni herci východního bloku měli společného internacionálního jmenovatele a tím byl zkažený chrup. Do toho bizár choreografie a dost ulítlá hudba. Brejchové to slušelo, ale zachránit to nemohla. Tohle bylo tak šílené sci-fi, že bych se ani nedivil, kdyby se z něj stala kultovní záležitost. Jestli tohle měl být socialistický protiúder kapitalistickému Star Treku, pak Enterprise vyvázla bez ztráty květinky! Já jsem osobně rád, že jsem to viděl. Byla to výprava opravdu někam jinam, každopádně jsem hodně rád, že jsem po těch 95 minutách zpět... Dávám za dva Lybary s pálivou příchutí a doufám, že nebudu mentálně blokován... * * (13.07.2020)

Nemám sloní paměť a tohle jsem viděl před více než 20 lety, ale matně se mi vybavuje, že to byla docela slušná blbost. Jediné, co na tomhle dílku bylo zajímavé byl fakt, že i přes jeho prezentaci coby filmu pro mládež se v něm objevovaly v několika málo scénách jisté drobné náznaky erotiky. No uvažte sami, za dob hluboké totality jít ve 4 hodiny odpoledne bez rodičů do kina na film pro mládež a v něm vidět mj. pár kroutících se nahotinek, to byl docela odvaz (tehdy). :) (04.04.2003)

Co si budeme nalhávat, na endérácké filmy se chodilo za trest, byli u nás stejně populární, jako sovětská psychologická dramata o kolchoznících. Děj je debilní, nudný, neskutečně se vleče, některé postavy se chovají naprosto vypatlaně, obvzláště "šéf", který zřejmě zdrhl ze šaškecu. Jediným světlým bodem celého projektu je Jana Brejchová, přesto musím složit hlubkou poklonu distributorovi, jenž měl tu odvahu a znovu uvedl tento bizarní snímek. (16.07.2010)

Byla to odvážná alegorie o návštěvě zpoza železné opony? Nebo levičácká agitka o Velké říjnové Temské revoluci? Kdo ví. Každopádně je to svým způsobem až bizarní, a dnes především nechtěně komická sci-fi s papundeklovými kulisami, hloupoučkým scénářem, hostujícím tanečním souborem Ein Kessel Buntes, který se vnutí do každé druhé scény, a navrch s prkennými hereckými kreacemi, které nezachrání ani stínový striptýzový taneček Jany Brejchové. Ovšem, pokud si pamatuju, jako malý kluk jsem to žral. (12.03.2017)