Milionová bankovka

Gregory Peck jako chudý (ale fešácký) Američan v Londýně, kterého si vyhlédnou místní bratři boháči, aby si na něm ověřili, že vydělat balík a dostat VIP zacházení leze již jen za zdání, že jste při penězích. Peníze generují peníze. V balíčku s klasickou scénou, ve které hlavní hrdina honí milionovou bankovku, se kterou si pohrává vítr, po ulici a poněkud jednorozměrnou rolí ženy, jejíž hlavní úlohou je se na první pohled hluboce zamilovat do hlavního hrdiny. (24.05.2021)

Jeden z těch starých filmů, který je zasazen do přelomu 19./20. století, kterýžto vykresluje velice půvabně - s drožkami, cylindry a šněrovačkami. Jsou to např. Hello, Dolly! (1969), My Fair Lady (1964), Mary Poppins (1964), nebo třeba Around the World in 80 Days (1956). Tenhle film také pěkně, i když trochu přehnaně, vykresluje jak mohou být obchodní vztahy ovlivněny kognitivním klamem tzv. haló efektem. S tím je protkaná i romantická příběhová linka, která už mi tak pravdivá nepřijde. Charakterový oblouk spanilé dívky totiž začíná jako jasná zlatokopka, která se později urazí a nakonec nevysvětlitelně končí jako z čisté lásky zamilovaná dívka bez předsudků - možná prvoplánově, aby sázka dvou bohatých gentlemenů, na které je to celé postaveno, nebyla tak jednoznačná. (25.12.2022)

Rok 1954 jsem nemohl začít ničím jiným, než oblíbeným filmem mé mamky, která ho měla moc ráda a který jsem viděl jako dítě. Milionová bankovka je kouzelná komedie ze staré Anglie, vycházející z toho, že když obyčejný chudák dostane zdánlivě neproměnitelnou milionovou bankovku, i její vlastnictví mu zajistí lepší život. A funguje to kouzelně - obchodníci se můžou přetrhnout ochotou, je ubytován v nejlepším hotelu, uveden do společnosti, jeho jméno stačí aby akcie šly nahoru a potkává i lásku. A když to vypadá že bankovku nemá, zase ho všechno opouští. Zkrátka nádherná studie toho, jak peníze otevírají dveře a k tomu moc milý film s neselhávajícím Peckem. (10.08.2018)

No, co si budeme povídat, snímek už svůj věk nezapře. Svou naivitou mi připomněl mnohé naše filmy pro pamětníky, hereckými výkony mě taky neohromil (s výjimkou Gregoryho Pecka, který byl tradičně výborný) a pokud bych se snažil o jakousi objektivitu, skončilo by mé hodnocení zřejmě na třech pěticípých a dost možná by to byly jen slabší tři kousky. Já se ale ve svých hodnoceních nesnažím být objektivní, já hodnotím to, co se mi líbí, nebo nelíbí, a proto jsem i v tomto případě svévolně přihodil na slabší čtyřku. Hlavní myšlenka snímku respektive autorovy předlohy je totiž stále plně aktuální, protože svět je stále plný pokrytců, kteří se tváří jako vzorní věřící, ekologové, nebo jiní dobroserové, ale sotva zacinkají peníze... / Poučení: Štěstí je krásná věc, ale prachy si za ně nekoupíš. (Michal Horáček) 4*- (08.04.2023)

Jako studie charakteru člověka je to ploché. Jakožto společenská kritika poněkud vykonstruované a zjednodušené. Což je samozřejmě v pořádku, vzhledem k době vzniku a faktu, že to má být lehká komedie. Tento film bych společně s Císařovy nové šaty, pouštěl jako Pohádku o penězích žákům základních škol. Aby viděli jak to funguje. Aby pochopili, že mnohdy má větší sílu to čemu lidé věří, nežli pravda. A aby pochopili jak je společnost prorostlá pokrytectvím a předsudky. Ano, i dnes po sedmdesáti letech je mnohé z toho aktuální. Stačí vytvořit pouhý dojem ekonomické síly a vše se kolem vás začne ohýbat. Tohle Twain popsal už před téměř sto lety... . (24.03.2024)