GMVajgl

Naprosto uměle vykonstruovaný a děravý děj. Točí se kolem nějaké panenky a asi drog - proč je pár pytlíčků bílého prášku tak důležitých? Nevím a nikdy jsem se to nedozvěděl. Ale některým postavám kvůli nim stojí za to zabíjet a jindy zas hrát spletité divadlo, než aby zabili. Snad ani sami tvůrci nevědí o co jde, protože tón jejich filmu se někde uprostřed mění z krimi na velmi křehké rodinné vztahy. Příběh dále staví na slepotě protagonistky, která je zároveň hysterická a neschopná, avšak zároveň naivně důvěřivá, zásadně si nezamyká dveře od bytu a zavolat policii nebo jinou pomoc ji napadne úplně až v nejzazším případě. Z nějakého důvodu odmítá odevzdat jakousi panenku, i když ji vyhrožují smrtí, při tom sténá a fňuká.

Film podle skutečné události, která je ale skutečně hrozná. Až jsem z toho byl v rozpacích, protože film v jednu chvíli ukazuje senzacechtivé paparazzije, co bezohledně zneužívají cizí utrpení - a přitom tvůrci tohohle filmu dělají to samé. Film se jinak dost drží skutečnosti a přidává srdceryvné tear-jerker scény. Herci jsou sice dobří a obzvlášť mě překvapil výkon dětských herců - ale stejně je možná lepší si jen přečíst článek na wikipedii nebo zde česky. Na události je šokující hlavně krátký trest pro pachatele, což mi připomíná citát Adama Smithe: "Mercy to the guilty is cruelty to the innocent." a pak událost, kdy v roce 1984 Gary Plauche zastřelil muže, který znásilnil jeho syna a dostal za to 300 hodin nucených prací. Možná by se tím tam v Korei měli inspirovat?

Protagonista jako jakýsi centrální plánovač z kanceláře zorganizuje bankovní loupež. Sám se ji nezúčastní, pouze telefonem řídí její účastníky, kteří se ani sami mezi sebou neznají a pouze plní jeho úkoly. Loupež proběhne bez potíží, kriminálníci peníze odevzdají a jdou si po svých. Protagonista přitom o peníze ani nestojí, dělá to jen pro potěšení. Takovou omezenou, povrchní, hloupou a nudnou ptákovinu mohl napsat snad jen někdo, kdo se jmenuje Jewison.