Ostrov vyvrženců
Tummien perhosten koti
The Home of Dark Butterflies
Režie:
Dome KarukoskiKamera:
Pini HellstedtHudba:
Panu AaltioHrají:
Niilo Syväoja, Tommi Korpela, Kristiina Halttu, Kati Outinen, Pertti Sveholm, Matleena Kuusniemi, Eero Milonoff, Marjut Maristo, Roope Karisto (více)Obsahy(1)
Zapomeň na minulost, najdi svou budoucnost.
Hlavním hrdinou příběhu je čtrnáctiletý Juhani, který je pronásledován traumatickými zážitky z dětství. Po šesti letech stěhování mezi pěstounskými rodinami skončil v chlapeckém dětském domově na malém ostrově. Celé místo se řídí striktními pravidly nelítostného ředitele Olavi Harjuly. Jedinými obyvateli ostrova je osm chlapců, ředitel se ženou a dvěma dcerami a hospodyně Tyyne. Tato izolovaná komunita představuje svět sám pro sebe.
Film Domov šedých motýlů staví diváka před mnoho zajímavých a tíživých otázek. Jak dlouho musí člověk platit za své chyby? Kdy může sám sobě odpustit a osvobodit se? A může vůbec?
(oficiální text distributora)
Recenze (167)
Zvláštní, ale zajímavý příběh o chlapci přicházejícím do nápravného zařízení pro mladistvé. Od šikany, která provází začátek snímku, se brzy upustí a tak nejde o jeden z filmů, který by tuto problematiku více přibližoval. Děj si tak volně plyne a působí, jako by se nevěnoval jediné zápletce. Jde spíš o skloubeninu několika dějových linií představující interní problémy mezilidských vztahů odříznutého ústavu. Retrospektivní záběry rekapitulující jeho neštastné dětství se trochu míjí účinkem, stejně jako náznak lásky, přesto ale hodinka a půl deštivé a osamocené atmosféry hezky utekla a já byl spokojen. Lepší alternativou zaměřenou více na šikanu je severský snímek Zlo. Alternativa: Ondskan. ()
Očakával som o niečo silnejší snímok, ale navzdory všetkým svojím mínusom dopadla táto fínska drama relatívne fajn. Každý herec podal vynikajúci výkon, príbeh je originálny a do diania filmu dobre ladí obstojná hudba. Technická stránka je takisto celkom znamenitá a vo finále ma film vôbec nesklamal. Celkový dopad trochu strháva nedokonalý scenár, slabší úvod a trochu nedorobený, nedostatočný záver. Ale je to fajn. ()
Film s přídavky četných dochucovadel a aromat vytvořil poměrně plochý příběh, jehož hlavním úkolem bylo odvést divákovu pozornost od ústřední zápletky Juhaniho traumatu. To jsme se mohli dozvědět během deseti minut, jenže pak už by scenárista neměl o čem vyprávět. Takže raději uměle natahoval a natahoval, až vznikla tato nastavovaná kaše. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Ako pavučina sa ťahá trauma z detstva štrnásťročnému Juhanimu a nedokáže sa s ňou zmieriť. Precízne postavaný príbeh nám pomaličky odhaľuje jeho zážitok. Nielen o tom je však tento film. Je aj o hľadaní seba samého, zodpovednosti a porozumení. Nie som si istý, či som niekedy videl fínsky film, ale ak je tento prvý, krajina tisícich jazier ma rozhodne nesklamala. ()
Snad první film z finské produkce, jenž jsem měl možnost vidět. Začíná to jako celkem povedené mrazivé drama, jenže asi tak v polovině slušně rozjetému příběhu začne docházet dech a my jen marně čekáme na nějakou silnější scénu či nečekané vyvrcholení. Zásadní problém je asi, že scénář neustále odbíhá od hlavní dějové linie a zaměřuje se na nejrůznější vedlejší postavy, jejichž problémy ale víceméně také nedořeší a tak konec působí dost suše a useknutě. Také herecké výkony nejsou vyrovnané. Ústřední dětský (nebo spíše dospívající) hrdina je sice dostatečně přesvědčivý, ale to se rozhodně nedá říct o všech ostatních. Paradoxně zejména starší herci jsou o dost slabší než ti mladí a snímek tak vypadá strašně televizně. Abych, ale jen nekritizoval tak musím vyzdvihnout dobře zvolený hudební doprovod a celkově to určitě není špatný film, jen zkrátka nevyužil svůj potenciál na 100 procent. Škoda :-( ()
Reklama