Ozvěny mrtvých

Fajn mood konce devadesátek a snaživé budování atmosféry, ale Stir of Echoes má tu smůlu, že v tomhle období vznikla celá řada výborných mystery thrillerů na které se ani náhodou nechytá. Ve druhé polovině tempo trochu slábne a jako horor to taky moc nefunguje - děsivé to není skoro vůbec. I když je ale pointa od začátku průhledná a hlavní hrdina k ní postupně lineárně dojde, vcelku se mi líbilo ono spojení nadpřirozena a reálného zla. Načrtnutá mytologie mi navíc tak trochu připomněla The Shining a vůbec bych se nezlobil, kdyby v podobném duchu vzniklo nějaké soudobé volné pokračování (však víme s kým). (14.08.2023)

Vcelku napínavá záležitost, která bohužel postupně ztrácí svou originalitu a nakonec se z ní vyklube spíš klasická duchařská historka: Co asi tak obvykle chce mrtvá duše, která se poflakuje po domě a nemá se k odchodu !?! ... Atmosféra je ale slušná, okořeněná několika zajímavými a překvapivými momenty - a Kevin Bacon se překonává. (03.06.2009)

Tak tohle je dost hustej horor. V podstate pribeh nijak originalni - v dome strasi, hlavni hrdina musi neco udelat, aby to prestalo, ale zaujalo me to vic nez jine podobne horory. Vyborna atmosfera a skvely Bacon, ktery je ze zacatku jen obycejnej manzel, ale pomalu se z neho stava "blazen". K tomu dobra kamera, dobra hudba, par lekacich a par krvavejch momentu a zadna hlucha mista. Neco mezi 4 a 5*, ale myslim, ze 5 si to zaslouzi. (05.03.2005)

Na jedno zhlédnutí to ujde, i když je to takové spíše televizní a prvotní zápletka spíše připomíná roli Richarda Dreyffuse v Blízkých setkáních třetího druhu. Jen s trochu jiným zakončením. Obehraným a vlastně nijak překvapivým. Možná až někde náhodou film uvidím podruhé, třeba mě příjemně překvapí, stává se. Ale spíše ne. (29.12.2012)

Kevin Bacon vidí mrtvé lidi, a ti mrtví od něj něco chtějí. Co? Na to bude muset přijít než se úplně zblázní… Divím se, že mi Ozvěny mrtvých dosud unikaly. Je v nich všechno, co by mělo ve správném hororu být, především ale atmosféra, která nedá vydechnout od první do poslední minuty. Při sledování stále více vyšinutého (kopajícího) Kevina Bacona si nejde nevzpomenout na Richarda Dreyfusse a to, co předváděl v Blízkých setkáních třetího druhu, z milého synka mrazí, scény hypnózy jsou taky dost dobré, a navíc pořád to „něco“, co visí ve vzduchu. Napadá mě srovnání s Téměř dokonalým zločinem, které je proti Ozvěnám jen slabé kafíčko. Davide Koeppe, nechtěl byste zase někdy zfilmovat nějakého Kinga? (25.06.2012)