Dům hrůzy

Kombinace bizarních vražd a pokus o temnou atmosféru selhává na režisérovi William Maloneovi, který se spíše orientuje na televizní tvorbu, a podle toho film vypadá. K ruce měl více než dobré herecké obsazení, nad kterým dominoval nejlépe hrající Geoffrey Rush, ale přesto se tento horor nedokáže zbavit určité televizní lacinosti, která ho celou dobu provází. S první vraždou se sice snímek solidně rozjede, ale bez pořádného napětí a hororové lehkosti mohl sotva vzniknout nadprůměrný horor. Vypadá to tak, že nebýt slušného hereckého ansámblu, tak by sotva někdo o tento film zavadil. Jenže, tento horor vyhlížel dost ambiciozně a své ambice v čistě "béčkovém" zpracování nenaplnil. (08.12.2010)

To už je roků, co jsem to viděla prvně (možná tak deset let)... a musím říct, že jsem z toho byla v té době slušně podělaná a bála jsem se jít spát :). Před nějakou dobou jsem to viděla v televizním programu a rozhodla jsem se, že si to zopakuju. Můžu říct, že sice to na mě ani zdaleka nepůsobilo tolik jako tenkrát, ale pořád to byl nadpůrměrně dobrý hororový zážitek. Což o to, herecké výkony nepatří do té nejvyšší kategorie a herci místy i dost přehrávají, ale sakra, ta stará nemocnice je opravdu děsivá. Napětí zde rozhodně nechybí, nějaký vývoj vztahů mezi jednotlivými postavami zde také probíhá a občas je to i takovým zvláštním způsobem nechutné (v pozitivním slova smyslu, samozřejmě). Škoda jen, že závěr jim trikově moc nevyšel, ale i tak mi celkovej "feeling" z tohoto blázince způsobuje husinu... (16.06.2011)

Podobný jako LOĎ DUCHŮ a 13 DUCHŮ, oproti tomu prvnímu je to mírně strašidelnější, ke "třináctce" mu ale chybí lepší triky. Je to jen další laciná slepenina s nějakým domem, kde se něco stalo, někdo tam umřel a teď tam dost možná někdo umře zase. Alespoň, že tam byl Geoffrey a Famke, ačkoliv ani jeden z nich si něco tak hroznýho nezasloužil. No, co čekat od filmu, kde je za děsivej moment považováná scéna, kdy se sfetovaná sestřička ptá zafáčovanýho doktora: "A co na to vy, doktore Vannacutte?" Načež doktor Vannacutt na znamení nesouhlasu vehementně zakroutí hlavou a řekne: "Blblblblblbl!" (21.05.2006)

První zhlédnutí u mého kámoše - milovníka hororů - s partou lidí z dob ZŠ bylo vcelku pozitivní a film se nám líbil. Bylo to asi tou jeho vymakanou technikou, kdy si připadáte jako v kině a bedničky všude možně vás při napětí a lekačkách dokáží dostat do varu. Po pár letech jsem měl možnost film vidět v televizi a velmi jsem se těšil. Zklamání bylo zřejmé, protože film není nijak výjimečný. Atmosféra na postarší televizi taky nic moc a samotný děj na mě už moc nezapůsobil. 45% (12.02.2009)

Prvních pět minut jsem byl mile překvapen a žil jsem v domnění, že se jedná alespoň o žánrově čistý film, který by mě mohl trošičku zaujmout. Leč bohužel to opět nevyšlo a vylezla z toho silně neučesaná směsice ne nejhoršího hororu s dementní podobou podřadného thrilleru. Co se hororu týče, sám o sobě by působil vcelku slušně a občas dokázal i mírně postrašit, ale pouze do té doby, než se na obrazovce objevila infantilní podoba toho, co mělo představovat hlavní zlou sílu dne. Ostatní dějové zápletky však byly zoufale neuspořádané, zmatené a nesmyslné. Člověk by za Boha nepochopil, kdo tu koho chce zabít, za co nebo za kolik, proč, zda se mu to podařilo, anebo jestli to udělal úmyslně či jen náhodou. Máte skoro jistotu, že ten jehož mrtvolu vidíte rozstřílenou nebo jiným způsobem zneškodněnou je na sto procent živ a co nevidět se odkudsi vynoří, aby způsobil ještě větší zmatek. Abyste pak pochopili, že tento hrdina je už nadobro mimo hru, musíte vidět jeho hlavu alespoň na dvacet kroků od zbytku těla. (24.10.2004)