Mapa zámořských objevů

Mistrně zvládnutá inscenace od prvního do posledního tvůrce. Generační skok od obdivu k nenávisti, hledání životního smyslu, boj se sebou samým, ale i skvělá sonda do školství sedmdesátých let. Je toho zde dost, něčeho až příliš, např. filozofování tápajícího profesora dějepisu, ovšem vše je vyváženo ukázkovým zpracováním s minimem prostředků a výtečnou hudbou. Rudlu, jako profesora matematiky a ředitele, bych u tabule asi neustál. (25.08.2014)

Velký malý film. Další důkaz že i s malou televizní režíí a nizkým rozopočtem může vzniknout zazrák. Příběh pojednává o profesorovovi Barchánka který je příliš měkký, má na to svou životní filozofii a žákům je jenom pro smích včetně vlastního syna kterému se vzdaluje. Jsem příslušník mladší generace, která se dneska chová zase přece jen trochu jinak, i tak mě tento příběh zásadil.  Soucítil jsem velmi s postavou profesora ale možná i tak trochu i syna. Ve zdánlivě klidném komorním vyprávění je cítit dost velké napětí ve vzduchu a gradace vrcholící pašáži, kdy si profesor oblékne černý kabát je strhující. Sovák s Hrušínským a Brodským podali skvělé výkony , všichni převedli to nejlepší co v nich bylo a každá jejich postava do filmu přinesla jinou povahu, jiný pohled na svět, o kterém stojí za to přemýšlet, stejně jako o celém filmu. (20.09.2019)

Musím se přiznat, že mě zdejší hodnocení docela překvapilo. Říkala jsem si, že tu se svými 4* budu za exota. A ono ejhle. Ani zdaleka nejsem jediná. Pamatuju si tuhle inscenaci z doby, kdy měla premiéru a už tenkrát se mi líbila. Dílem asi pro její herecké obsazení, dílem pro parádně nazpívanou Bídu s nouzí a v neposlední řadě proto, že pana Hubače a jeho styl vyprávění prostě můžu. (24.08.2012)

Proč musí být nositelem ušlechtilých ideí takový trouba? 1) Jiří Hubač psát scénáře uměl, ale občas, právě jako v tomto příběhu, vysochal spíš sochy do muzea, než skutečné živoucí postavy._____ 2) Několik poznámek k metodice výuky._____ Pokud vím, tak natolik podrobně, jak se ukazuje ve filmu, se dějiny dálkových objevů neprobíraly (a tudíž ani nezkoušely) ani na gymnásiích, natož potom na strojnické průmyslovce._____ Zkoušení je typickou ukázkou, jak by nemělo vypadat: samá jména a data._____ Učiteli ředitel vytýká, že má průměr 1,5 z dějepisu. Inu, zažil jsem v devadesátých létech "kolegyni", která měla ze Základů společenských věd průměr známek 1,00 a s nikým to nic nedělalo._____ 3) Dějepisář je možná humanista, ale především značný slaboch._____ 4) Chování ředitele, tehdy snad běžné, by dnes bylo spíš opačné a vyloučení by se bránil - nejsou studenti._____ 5) Jinak film poukazuje na kult prostřednosti. Cokoli, co se vymyká, ať už v dobrém či špatném, má problémy._____ 6) Zpěv country písniček spíš svědčí o pocitu osamění "výtržníků", než o čemkoli jiném. Dále popíjejí víno (aniž by to ovšem na jejich chování bylo patrné), kouří cigarety (ameriky, jak pohoršlivé) a celkově jsou přidrzlí. Na tehdejší poměry to stačilo, dnes by si toho nikdo ani nevšiml._____ 7) Chvílemi problesknou dílem okamžiky hodné vpravdě Járy da Cimrmana._____Během referátu studentky, kterou samozřejmě nikdo neposlouchá, si týpek v zadní lavici čte, považte, Rudé právo._____Závěrečná reakce studentů ve stylu filmu Vyšší princip je sice dojemná, ale velmi, vskutku velmi nereálná._____ 8) V souladu s dobovou praxí hráli středoškolské studenty herci o několik let starší - většinou sice budoucí herecké hvězdy, ale přesto se na střední školu hodili jako já dnes na přehlídkové molo. Je tu 23letý Ondřej Pavelka v pěkně uplých džínách (mladý Horejsek), 17letý Jiří Sequens (Čumpelík), 17letý Jan Čenský (Janoušek), 22letý Martin Stropnický (Bárta), Miroslav Krejsa (Tůma), 20letý Bohumil Klepl (Martínek), nevýrazný (jako tehdy ve většině rolí) 20letý Vladimír Dlouhý (syn dějepisáře Honza Barchánek) nebo například 19letý David Prachař._____ 9) Ovšem přítomné herecké hvězdy se za svůj výkon stydět rozhodně nemusí: lidský 58letý Vlastimil Brodský (dějepisář Barchánek), skvělý 58letý Rudolf Hrušínský (ředitel), 58letý Jiří Sovák (školník). (01.10.2020)

(2x) Nádherný, dojímavý lidský příběh ze života. Pohled na drzé správání středoškoláků je velice smutný, nicméně jde o dokonalý a nadčasový scénář Jiřího Hubače. I přesto, že jde o film z doby mé generaci vzdálené, v někteřích zde prostě stejně vidím své bývalé spolužáky z gympla. Většina jedinců z té puberťácké party na čele s O.Pavelkou mi sice byla tradičně nesympatická, ale tady šlo o jistý záměr - ten se povedl a celé to působilo důvěryhodně. Profesor Barchánek v podání jedinečného Vlastimila Brodského patří mezi postavy nejen smutné, psychicky labilnější, poznačené tragickou události, ale i znovu hledající cestu vpřed a především varující. Závěr je dechberoucí a hodně překvapivý, stejně jako zakončení snímku optimistickou písničkou. Lidské cesty jsou nevyspytatelné a tak díky za každé pochopení těch druhých. Nejen profesor Barchánek ve filmu, ale i samotný pan Brodský byl VELKÝ GRAND! Vynikající výkon v hlavní roli, stejně jako ve vedlejší roli ředitele výkon pana Rudolfa Hrušínského. Jeden z filmů, které bych si asi pustil k depresivní náladě. Ten film je taky plný krásných myšlenek. Každý velký okamžik v dějinách byl vítězstvím odvahy. ... Bohatství není ve věcech, ale v lidech. ... Hrubost je projev slabosti a slabým budounost nepatří. ... (06.06.2017)