Režie:
Zdeněk KubečekScénář:
Jiří HubačKamera:
Alois NožičkaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Vladimír Dlouhý, Rudolf Hrušínský, Jaroslava Adamová, Ondřej Pavelka, Monika Hálová, Jiří Klem, Miloslav Krejsa, Martin Stropnický, Jan Čenský, Bohumil Klepl, Jiří Sequens ml. (více)Obsahy(1)
Dojemný příběh Jiřího Hubače o problémech stárnoucího středoškolského profesora dějepisu Barchánka (V. Brodský) a jeho dospívajícího syna (V. Dlouhý). Barchánek vyučuje na průmyslové škole ve třídě, kam chodí i jeho syn Honza. Otcova pozice ve škole, jeho velkorysý a chápavý vztah k mládí mu ale příliš neimponuje. Barchánek není schopen trestat špatnými známkami. Honza se za otce stydí a vzdoruje mu. Oba tak podstupují zkoušku – syn i otec a jeho tak snadno zranitelná dobrota a víra v odpovědnost nastupující generace, kterou je třeba chápat a věřit jí… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Bohužel takových měkkých učitelů a učitelek je ve školství i dnes stále moc. Jejich děti se za ně stydí a často se s tím studem vyrovnávají po zbytek svého života. Hubač to ví, Hubač to proto i napsal. I mě učila učitelka, kdy jsme jí sami diktovali známky, jinak by letěla z okna a to se jí nechtělo, tak nám raději dávala známky jaké jsme si přáli. ()
„V té naší tiché profesi zažíváme spíš víc proher než vítězství.“ Na tuhle inscenaci jsem narazil kdysi dávno při přepínání kanálů. S pomocí uživatelů ČSFD se mi podařilo dopídit se názvu a pak už stačilo jen čekat na reprízu. Mapa zámořských objevů je velice silným příběhem učitele, který doplácí na to, čeho by si okolí mělo vážit nejvíce – na pochopení a dobrotu, které se ale bohužel odrážejí v holubičí povaze. Někteří studenti to ocení v pozdějším věku, jiní nikdy. Jako v učiteli ve mně poselství, která pronáší zejména excelentní Vlastimil Brodský (ale i upřímný Rudolf Hrušínský), docela silně rezonují. (979.) ()
Mistrně zvládnutá inscenace od prvního do posledního tvůrce. Generační skok od obdivu k nenávisti, hledání životního smyslu, boj se sebou samým, ale i skvělá sonda do školství sedmdesátých let. Je toho zde dost, něčeho až příliš, např. filozofování tápajícího profesora dějepisu, ovšem vše je vyváženo ukázkovým zpracováním s minimem prostředků a výtečnou hudbou. Rudlu, jako profesora matematiky a ředitele, bych u tabule asi neustál. ()
Musím se přiznat, že mě zdejší hodnocení docela překvapilo. Říkala jsem si, že tu se svými 4* budu za exota. A ono ejhle. Ani zdaleka nejsem jediná. Pamatuju si tuhle inscenaci z doby, kdy měla premiéru a už tenkrát se mi líbila. Dílem asi pro její herecké obsazení, dílem pro parádně nazpívanou Bídu s nouzí a v neposlední řadě proto, že pana Hubače a jeho styl vyprávění prostě můžu. ()
Mapa zámořských objevů je ve své podstatě velmi podobná Lítosti, k níž stejně tak napsal scénář Jiří Hubač. I tady jde opět o skřípající komunikaci mezi otcem a synem. Otec, středoškolský kantor, který nechce být diktátorem, je jak mezi dvěma mlýnskými kameny, protože dík svému laskavému a tolerantnímu přístupu ke zvlčilým studentům nemá zbla respektu a neocení to ani jeho syn, naopak je mu za vysmívaného otce trapně a přitom by tak rád zapadl mezi třídní "elitu". Půvab všech postav je v tom, že jsou z masa a kostí a schopné vzbudit když ne souhlas tak pochopení. Scénář disponuje výroky, při nichž se derou slzy do očí, zvláště pak jsou-li pronášeny Vlastimilem Brodským, jehož člověčí herectví unáší i bere dech. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Zajímavosti (4)
- Odporná hudba, kterou dokola hraje profesorův syn a kterou chce matka přehlušit puštěným vysavačem, je ve skutečnosti skvělá funky píseň „King Kong“ skupiny The Jimmy Castor Bunch z roku 1975. (thoreau)
- Skupinka talentovaných darebů hraje na večírku píseň skupiny Greenhorns „Bída s nouzí“. (thoreau)
- Filmový debut Jana Čenského a Bohumila Klepla. (baxz)
Reklama