Block Party

Block Party není jen záznamem koncertu nějakých hiphoperů, ale i obrazem komunity, která jím žije a toho, jak je tento hudební styl vnímám mimo ni. Nutno říct, že tahle komunita působí velmi nesourodým dojmem. Hodně vzývá Ježíše, ale nově též Aláha, z (až huličské) pohodovosti bleskově přechází ke vzteku a pocit, že je opravdová, se mísí s vnímáním její neautentické namachrovanosti. Skoro všechny tyto její vlastnosti jsou mi naprosto cizí. Nemám pocit, že dokument pronikl o moc dál, než jsem již byl. (21.12.2010)

Dave je zvláštní typ komika, kterej se často a rád směje vlastním fórům. A já se jim často a rád směju taky. Dave je tak zvláštní, protože se zdá jako děsně při zemi chlapík (což o to, to von asi i je), ale má neuvěřitelnej komediální talent danej vod boha. Od týhle show jsem teda čekal dvě věci – že se zasměju, a že si poslechnu hudbu, která mě baví. Nečekal jsem, že to bude zároveň film tak umně režisérsky zpracovanej, že bude mít celkem podstatnou dokumentární rovinu a že budu tolik pohnutej reunion Fugees. Tak asi jediná výtka, že pomalu to jediný, co z koncertu Lauryn Hill a gangu ukázali, bylo Killing Me Softly, který má elektrizující nástup, co vás nabudí na další čísla, který ovšem nepřijdou. Ostatně i ostatní maj na DVD jednu, dvě písničky, přitom já bych u toho vydržel sedět půl dne. Nebo možná ne – tuhle atmosféru, to chce zažít. Doufám, že příští Chappellova Block Party bude blíž mýmu bydlišti… (07.07.2014)

Velice těžko se mi to hodnotí. Michael Gondry je skvělý režisér, ale smysl tohoto filmu mi nějak unikl. Určitě to byla skvělá party a i když hiphop neposlouchám, tak to prostě mělo grády a znovusjednocení Fugees pomyslnou třešničkou na dortu. Ale zbytek času před kamerou prudí Dave Chappelle s tím jak si splnil sen a udělal kurevskou party, vypraví laciné vtípky a jen dokazuje, že nic neumí. Atmosféra parádní, ale ve mě tento snímek spíše vyvolal pocit, že je to dokument o ničem, ale zase dobře udělaný dokument o ničem. (11.02.2007)

Na film Block party jsem se bál podívat. Sice Michela Gondryho unávám a jeho filmy se mi líbí, ale už tak moc nehodloju Rapu. Proto jsem šel na film s obestředností a líbí se mi že to o tom Rapu vlastně moc není. Je to spíše taková Way tour, tedy cesta na ten rap koncert. Takže se setkáváme s roztodivnýma lidma(hipíci, drsní gangsta niggaz, aj.) Mezitím se ukazujou ukázky z toho koncertu. Nejlepší je rozhodně Kanye West. Docela překvapení ale jeto spíše takový průměr, ale za to že jsem byl fakt překvapen dávám o jednu hvězdu navíc. (01.07.2010)

Rap a hip-hop mi sice nic neříkají, ale tenhle hudební dokument mě přiměl zapomenout na předsudky a výborně se bavit. Dave Chappelle je vynikající bavič a komediant, záběry ze samotné akce jsou prostříhávány scénami z její přípravy a krátkým představením jejích aktérů. Michel Gondry to celé poskládal v jeden dokonale fungující celek. A já si říkal, že ta hudba má nakonec něco do sebe (opravdu jsem to napsal já?). :) (16.07.2006)