Pururambo - prales, kde se zastavil čas

Po Mamberame opäť Barabášova výprava do Novej Guiney, presnejšie do jej západnej (indonézskej) časti. Doba kamenná v súčasnosti...teda, keď už otvedy nadobro nezmizla, keď ju pohltila ciivilizácia. Cestovatelia museli mať teda pevné nervy, keď im domorodci v každom jednom osídlení pred hlavou šermovali s lukmi a šípmi - adrenalín im zaiste stúpal ako teplomer v našich horúcich letách. Pochváliť musím Kramárov doprevádzajúci komentár - má to atmosféru. (12.07.2019)

Archeologové se snaží přijít na to, jak jsme žili v době kamenné a ta přitom ještě neskončila... Kéž zůstane zbytek národů neobjeven! Nemůžeme jim přeci vnucovat naší kulturu, naší víru, když sami nic nemáme a v nic skutečně nevěříme !!! Jsou šťastní přesto (nebo právě proto?), že ani netuší, že jsou součástí "nějaké" Indonésie. (01.04.2011)

Zaujímavý dokument potvrdzujúci neuveriteľnú rozmanitosť spôsobov života ľudí v dosiaľ nedotknutých končinách džungle. Veľmi pútavo nakrútené a na záver zabité informáciou, že nejakí blbí misionári objavujú neznáme kmene z vrtuľníkov nie preto, aby spoznávali ich život, ale aby im zakazovali ich doterajší spôsob života a z DVD im premietali život a zázraky nejakého neznámeho bieleho muža. Väčšina náboženstiev má charakter nákazy a prispieva k postupnej uniformite života na Zemi. A ľudská hlúposť je ich najsilnejším spojencom. (15.07.2019)

Pro milovníky přírodopisných dokumentů o málo probádaných končinách a jejich obyvatelstvu je Pururambo určitě zážitek jako hrom. Já v něm viděl jen monotónním hlasem doprovázené obrázky z džungle. Možná jsem až moc navyklý na filmy Wernera Herzoga, možná jsem šáhl hodně mimo svoje žánrové spektrum. Ale každopádně mě Pavol Barabáš ničim neohromil. (03.06.2007)

V jednadvacátém století na naší planetě existují místa, která jsou civilizací doposud nedotčená. Ano, i v dnešní době lze v některých koutech Země narazit na dobu kamennou, která, jak se zdá, ještě neskončila, jak nám dokazuje tento dokument. Pavol Barabáš se opět pustil do nehostinných míst - tentokrát navštívil Novou Guineu. Některé kmeny ukryté hluboko v pralese ještě nikdy neměly možnost setkat se s člověkem z venčí, žijí si dle vlastních pravidel, úplně mimo výdobytky dnešní civilizaci - a jsou šťastní, více nepotřebují. Otázka pro mě zůstává, zda lidé z "venku" vstupující na jejich území neudělají více škody než užitku. Ano, jistě, pro nás je nepochybně zajímavé, že se dozvíme něco o dnešních kanibalech, způsobech jejich života, zvycích, tradicích, ale nenarušujeme tak příliš jejich život? Neodkrýváme to, co mělo být ještě na hodně dlouho skryto? (07.08.2011)