Teď se nedívej

Já se navzdory názvu právě teď díval a ještě půlhodinu po skončení jsem plný emocí, k nímž jen stěží nacházím ta správná slova. Nicolas Roeg mě dostal už svou předchozí, hodně filosofickou Cestou, která ve mě dlouho doznívala díky svému hlubokému poselství a vyvolaným otázkám. A dostal mě i tentokrát, byť si jako předlohu zvolil čistě hororovou povídku. Nemám rád horory ani mysteriózní filmy, čest výjimkám, ale zde se mi postačilo jen zadívat, pozorně sledovat detaily, vnímat a nechat se nést na vlnách osobitého vyprávění v doprovodu jedinečně krásného vizuálu a podmanivě baladické hudby. Roeg společně s kameramanem, skladatelem a skvělou hereckou dvojicí vytváří naprosto jedinečnou symbiozi obrazu, hudby ve jménu napětí i poezie... s excelentním vygradováním po všech stránkách. Jestliže přistoupíte na režisérovu hru plnou symboliky a paralel, mozaikovitého vyprávění, pomalých náhledů do říše lidského vnitra a postupně odhalujícího se tajemna, budete pak úplně omámeni až vyčerpávající dávkou nádherného filmového umění. Nemám rád ve filmu příliš explicitní sexuální scény, ty zdejší se svým realistickým pojetím blížily (obsahově) málem až k pornografii, ale přesto mi v Roegově režii s nápaditým střihem a poetickou hudbou připadaly až dojímavě silné. Na atmosféru Benátek ve slunečném světle i za temných nocích také nelze zapomenout, stejně jako na plávající rakve ve tvaru lodiček. Jsem konsternován a přiznám se, příliš nechápu těch 66%, ač v případě britských a amerických filmů 70. let to není zdaleka první případ, kdy se hodně míjím s místním nízkým hodnocením. Nemůžu si pomoct, Roegovo Teď se nedívej mi připadá daleko víc fascinující, než tolik opěvované Kubrickovo Osvícení. 100% (24.09.2020)

Teď se nedívej od Daphne du Maurierové je o znejistění, navození pocitu začínající paronie, manželském svazku v krizi a o Benátkách. Těch na turisty prostých, zato však plných zapadlých uliček, které za mlžného úsvitu či soumraku nabízejí atmosféru jakou byste v jiném městě hledali jen marně. Teď se nedívej od Nicolase Roega není o znejistění, navození pocitu začínající paronie, manželském svazku v krizi, natož o Benátkách. Těch na turisty prostých, ani žádných jiných. Předloha od Daphne je úderná padesátistránková povídka. Adaptace od Roega je rutinní a bezmála dvojhodinová. A to jsou zcela zásadní kameny úrazu. Nenudí to pouze díky Sutherlandovi, odhalené Julii Christie, závěrečné pasáži a červené barvě. (08.08.2008)

Ukázkový příklad typického atmosférického eurohororu sedmdesátých let. Bohužel pro mne jsem byl už před sledováním docela unavenej a film můj stav jenom zhoršil. Děj je strašně pomalý, stopáž zbytečně dlouhá a opravdu silné scény tu nejsou vůbec. Don´t Look Now prostě mohl být mnohem lepší, základ zde na to byl, no bohužel se zastavil někde na půli cesty. (20.09.2008)

Že bych byl vyloženě nespokojený, tvrdit nemůžu. Snímek nabízí solidní herectví a scény doslova nabité napětím a očekáváním skrytých hrozeb. Jenže výše uvedené platí jen o jednotlivých scénách. Ty v sobě dokáží koncentrovat pozoruhodnou atmosféru, jenže o filmu jako celku už to neplatí. Je tak nějak roztěkaný a nedotažený. Jako by režisérovi i kameramanovi scházel kousek filmového citu. Celý čas vlastně film vzbuzuje dojem velkých očekávání, která neumí nebo nechce uspokojit. Nejzajímavější je bloudění kamery po křivolakých benátských uličkách, podloubích a chodbách, ale po dějové stránce a z hlediska pointy je to neuspokojivé. Celkový dojem: 55 %. (02.10.2013)

Úchvatný filmový zážitok, plný skvelých hereckých výkonov, originálnych záberov kamery a naplno využitej neopakovaťelnej a jedinečnej atmosféry Benátok. Mladý pár sa len navonok snaží skryť ťažkú krízu, ktorá jeho vzťah napadla po neštastnom utopení malej dcéry. Odchádzajú z bažinatého Anglicka do Benátok, kde si John najde prácu ako reštaurátor starej katedrály. Ale prízraky zlovestnej vody len ťažko môžu ustúpiť na vode postavených Benátkach... V jednej z reštaurácii sa náhodu stretávajú z dvoma sestrami zo Škótska, z ktorých jedna z nich je médium. Tá tvrdí, Johnovej žene Laure, že videla ich mŕtvu dcéru, a že tá ich varuje pred neštastím, ktoré ich môže postihnúť práve tu v Benátkach. Od tej chvíle sledujeme ťažký psychologický horor, plný paranoie, zlej predtuchy, a skrytých symbolov. Keď sa aj ich druhému dieťatu (synovi) prihodí nehoda v škole v Anglicku, odlieta Laura okamžite za ním, ale John ju na druhý deň vidí znovu v Benátkach na pohrebnej gondole a s tými dvoma sestrami.. Čo je vlastne pravda? Chcú dve sestry ovplyvnovať Lauru, a tá zostala v Benátkych namiesto toho aby odletela za zraneným synom do Anglicka? Videl John len prelud? Videl budúcnosť? A akú spojitosť s nimi majú vraždy ktoré sa stávajú počas celého filmu, ale zdanlivo s hlavným príbehom nemajú nič spoločné? To sa dozviete až v úchvatnom, vskutku dosť prekvapivom závere. Skvelý mysteriózny horor, skvelá práca. (31.07.2010)