Čingischán

Krásné záběry (jugoslávské) krajiny i rozmáchlých kulis se stovkami statistů (někdy naopak jen s podměrečným davem) nezazdila ani fádní režie, ani faktograficky zcela nevěrohodný scénář (lokace, obsazení), který ze života (nějakého fiktivního) Temüdžina vyzobal nesouvislé útržky a celý hrr je ledabyle poskládal za sebe, bez výstavby charakterů, dramatu či emocí. Bojovými scénami sice nešetřil, ale za moc nestály. (02.05.2022)

Uf, tohle je opravdu silná káva. Mongolské stepi nahradily jugoslávské skály a lesy, Mongoly a Číňany ztvárňují Anglosasové, Francouzka a Arab. Autoři použili skutečná jména, ale už se neopovážili vyprávět Temüdžinův (Čingischánův) příběh, tak jak se nám dochoval z historických pramenů. Místo toho nám nabízejí uhozený hrdinský epos. Bujná fantazie zapracovala. K tomu divné kostýmy, nemongolský způsob válčení (kaskadéři nejspíše nezvládli střílet za jízdy z luku) a jedním z nejoddanějších Čingischánových vojáků je černoch. Všechno špatně. (26.10.2010)

Takáto koprodukcia ma vôbec neprekvapuje, Džingischán mi totiž pripomínal nemecko-juhoslovanské Mayovky. Bohužiaľ ale tie slabšie a tým pádom aj nudnejšie. Pokiaľ porovnávať s americkou produkciou, spomeniem si na Alexandra Veľkého s Richardom Burtonom, podobný historický patvar. Tam ťahali film dole nepresvedčivé bitky, tu na tú v podstate jedinú musíme čakať dve hodiny a tiež z nej nepadneme na zadok. Dovtedy nám Levin ponúka iba kecy. Savalas je čisto do počtu, Wallach má dôležitejšiu úlohu, ale je skôr za karikatúru veľkého vodcu. (19.09.2016)

Tak trošku stejné jako mayovky (obzvlášť ta závěrečná bojová scéna, ta ale byla snad z nějáké nepovedené mayovky). Že tam moc lidí nevypadá jako Mongolové a že je to celé namluvené anglicky, bych zase za takový prohřešek nepovažovala. Na dobu svého vzniku je to víceméně příjemný film, který ale nikterak nevybočuje z "žánru" mayovek. 60% (27.10.2010)

V pravdě prapodivný snímek o největším z mongolů, ve kterém snad neúčinkoval ani jediný mongol. Přes veškerou lásku a úctu k hereckému umu, kterou chová k Omaru Sharifovi, již svou samotnou fyzickou, fyziologickou podstatou jen přetěžko mohl věrohodně ztvárnit mongolského válečníka. Průser pokračoval přes jeho ženu Börte v obsazení nordické plavovlasé blondýnky, mihnutí Telly Savalase a vyvrcholil u Eli Wallacha v roli perského šacha. Rádoby holywoodský velkofilm, spíš ale maloprůser. Omar se na rozdíl od všech ostatních alespoň snažil, i když, kde není co hrát, ani smrt nebere. (11.03.2017)