Dobyvatel

11.2.2011 ~ Co to mělo, do prkýnka dubového, být? Mongolům dočista jeblo, jinak si tenhle paskvil vyložit nedokážu. ~ K 800. výročí vytvoření jednotného Mongolska vznikl historický epos o tom, jak právě Mongolsko vznikalo, co tomu předcházelo a jak se tehdy žilo. Při natáčení ale chyběly peníze a výsledek je neskutečně dlouhý, nudný a celkově dost blbý na to, aby sem to byl schopen celé v kuse dokoukat. Postupnému přeskakování se tak vyhnout prostě nedalo. ~ Územím nikoho se prohání drožka nebo povoz, nebo jak to nazvat, bůh ví proč. Vrací se vůdce jednoho z mnoha mongolských kmenů ze svatby se svou ženou. Doprovodem jsou jim celí dva vojáci. V tom je ale na napadá horda asi pěti maníků na koních, nevěstu tak nechávají za sebou a ta se stává rodičkou dětí jiného vůdce jiného kmene. Narodí se kluk, vyroste a během toho si utváří známosti s ostatními kmeny (vždy v počtu jednoho natáčecího štábu). Během svého dospívání využije tyto kontakty ke spojenectví a mlácení se mezi různými kmeny, kdy si všichni dělají se všemi děti a je jim fuk, že se všude chcípá a to se musí oslavit! ~ A mele se to a pletichaří tak dlouho, až se to všechno semele, kamarád kuchne kamaráda, protože ho o to požádal, stává se Čingischánem a všechny sjednocuje. Pro mír a prosperitu? Hovno, aby mohli jak mouchy dorážet na Číňany a jejich velkou zeď. ~ Co z toho plyne? Že lidi byli vopice a stále jimi jsou a budou. Dvě hodiny nezáživně natočeného ničeho, o ničem a s nikým nikde, obklopeného prachem a šutrama. Když už si po první půlhodině v duchu při každém zobrazení nějakého Mongola říkáte "chcípni, ať už je konec", je na filmu asi něco špatně. Třeba v tomhle případě je na filmu špatný celý film, včetně titulků. ~ 0,5* (30.04.2013)

Film není špatný, spíš je jenom nedotažený. Bojové scény začínají velmi nadějně. Dvě masy jezdců se rozjedou proti sobě a střetnou se Ale to je bohužel vše, protože po chvilce se ozve "bitva trvala deset dní" a tím bojová scéna končí. A konec snímku přichází zbytečně brzo, hned po sjednocení mongolů. Poslední záběr je mongolská armáda před velkou čínskou zdí. Škoda. (27.04.2014)

Koprodukčný film Japonska a Mongolska natočený k 800. výročiu zjednotenia mongolských kmeňov pod Džingischánom - čiže prakticky k výročiu založenia Mongolska. Film zobrazuje Džingischánov život od okolností okolo jeho narodenia až po vpád do Číny a zozačiatku sa vyvíja pomerne dobre a historické udalosti dobre zapája do príbehu (iba s minimálnymi historickými chybami). Po "náhodnom" nájdení a nepochopiteľnom pripojení sa mladej mongolskej "bojovníčky" (?), ktorá nemá vo filme prakticky nijakú rolu, sa to ale zvrtne a film sa posunie do vymyslenej, fantastickejšej, familiárnejšej a divácky prijateľnejšej línie, v ktorej chcú tvorcovia celou silou vypovedať nejaké posolstvo - napr. o realite života v tomto období a najmä utrpení žien a detí v tých krutých časoch (ktoré samo o sebe nie je zbytočné a jeho spracovanie nie je zlé a stojí za povšimnutie), problémom ale je, že sa to v závere zvrhne na prehnaný emocionálny žmýkač so záverom, ktorý sa histórii vyslovene vysmieva... Problémom sú sčasti aj Japonci - sledovať "Mongolov" ako rozprávajú po japonsky je netradičné, ale nemusí sa to brať ako chyba - problémom je, že všetci herci sa kompletne správajú, rozprávajú, kráčajú, jazdia a aj strieľajú takmer akoby hrali samurajov, len sú oblečení v mongolských kostýmoch, čím vzniká celkom zvláštny dojem... Hudba je väčšinu filmu oslavná a veľkolepá - či už ide o vyhlásenie za Džingischána alebo masakre a krvavé boje, kam sa samozrejme žiadna veľkoleposť vôbec nehodí, no a v závere je plná emócií. Určite treba ale pochváliť masové scény - vo filme údajne hralo vyše 20 000 komparzistov, čo je aj vidieť a menšie neduhy (nereálnosti, identické pády z koní atď.) možno odpustiť. Tu sa ale prejaví ďalšia tak trochu zvláštna vec a to uniformy - všetky armády sú odlíšené často až pestrofarebnými uniformami, čo pôsobí skôr nereálne a rušivo. Film zozačiatku výborne zobrazuje históriu a divákovi predostiera kvalitne spracované fakty, čím ho možno zaradiť zrejme k najhistorickejšiemu filmu o Džingischánovi, v závere sa ale od histórie úplne zvrtne k nereálnej, sentimentálnej, nepravdepodobnej, naivnej, rodinnej a uplakanej fikcii, ktorá má s históriou pramálo spoločné a dramaticky sa od nej odkláňa. Film mal očividne veľké ambície a snaží sa byť veľkolepý aj duchaplný zároveň a sčasti sa mu to aj podarilo, nič to ale nemení na tom, že viaceré scenáristické aj filmárske chyby ho nechávajú na hranici priemernosti. (31.12.2013)

To byl historický film nebo historická komedie :-). Nějak jsem tam nenašel rozdíl ty dialogy jsou perly klinematografie (příklad nezabíjej mé dítě nezabiju dítě ale Merkyta :-) a hlavní představitel Temudžina přehrává snad ještě více než všichni naši herci v Ordinaci a Ulici zároveň. Už dlouho jsem se tak nezasmál navíc boje jsou tak trapné že bitvy v Bathory jsou rovnou oskarové :-) (03.02.2011)

Někdo se sice snažil, ale celý film je tak trochu "asiatsky" toporný. Snad je to jinou kulturou, asijským filmům, vynecháme-li akční Hong-Kong obvykle chybí spád a připomínají spíše nafilmované divadlo. Také se místy ve filmu divák, neznalý tolik dějin Mongolska, ztrácí. Možná je to překladem. Ty bitevní scény, nevím, snad by se daly udělat lépe. Více jak 3* podle mě dát nelze. Jinak souhlasím s "klerikem". I já si u tohoto filmu, kdovíproč, vzpomněl na staré indiánky. (20.12.2011)