Berlín: Symfonie velkoměsta

Když se v roce 1887 narodil malý Walter, nikdo netušil, kolik filmařů jednoho dne inspiruje. Takže zdravíme Vertova. Ruttmann fascinován pohybem snímá jeden den města v pohybu, jeden běžný den Berlína. Kdyby si náhodou chtěl obraz na chvíli odpočinout a připozastavit se, přispěchá Ruttmann a rozpohybuje alespoň kameru. (18.10.2019)

Celou dobu jsem bojoval s nutkáním z projekce odejít a věnovat se něčemu příjemnějšímu (třeba spánku), ale vždy přišla nějaká bez přehánění geniální střihová sekvence, která mne strhla zpátky. Ruttmann postihuje na ploše jedné hodiny a jednoho města obdivuhodné množství témat. Jeho avantgardní dokument s hranými vsuvkami příznačně zachycuje tentýž civilizační neduh jako trilogie Godfreye Reggia o mnoho dekád později: lidi se pořád někam/za něčím ženou. Práce i odpočinek znamená to samé - pohyb. Být rychlý, rychlejší, nejrychlejší. 90% (25.02.2010)

Je to hodně o kolejích a prvním U-Bahnu, starých vozech, Sprévě, strojích, lidech, novinách, neonech, buřtech a pak i o sportech, které odpoledne všichni hrají, nějak tam chyběl fotbal, se mi zdá. Symfonie: no samozřejmě i a hlavně o hudbě, která mně trochu občas přišla jako z ňákýho Indiana Jonese. (17.12.2009)

Berlín v roce 1927 je určitě moje vysněné město. Co na tom, že všechny tyhle filmy, ať už Muž s kinoaparátem nebo Bezúčelná procházka jsou jen střihové cvičení na téma každodennosti ve velkém městě. Speciálně tady ve 4. a 5. aktu dochází na jedinečnou symbiózu tepu moderní doby, kdy úzce spolupracuje módní i kulturní průmysl a v každém svém rysu zrcadlí technokratický kvalt a spěch. (16.05.2012)

I taký DZIGA VERTOV ( vlastným menom Denis Kaufman, spolu s bratom Mikhailom), sa inšpirovali Berlínom Waltera Ruttmanna, pričom slávni bratia doviedli výkon do maximálnej možnej dokonalosti, aj vďaka neuveriteľnej strihovej montáži + prítomný kameraman Mikhail, čo ide v duchu : film o filme. Som spokojný aj s hlavným mestom Nemecka, Berlínom, ešte pred krachom na burze, či vstupom Nacistov na scénu, pomaly, ale isto sa spamätávali z potupy 1. svetovej vojny, a tak režisér, ktorý za pomoci scenáristu Karla Freunda ( POZOR, POZOR, on nie je žiadny zelenáč, patrí medzi špičkových kameramanov sveta, pracoval napríklad na legendárnom science - fiction METROPOLIS, či klasickom horore Dracula... ) + ďalší scenárista Carl Mayer, sa absolútne nenecháva zahanbiť, pretože bol pri “Východe Slnka” , a to je už čo povedať, vážení ! Títo páni a traja kameramani zachytávajú rozvinuté nemecké veľkomesto v takej podobe, v akej ho nepoznáme, za doprovodu všetkého, čo k tomu patrí, od skorého rána, do neskorého večera. Je až pomaly neveriacke, čo sa im všetko podarilo zdokumentovať, že to zaváňa normálne - nenormálnou túžbou uspokojivého vstrebávania mnohých informácii na ploche jednej hodiny, že to hádam nemá ani žiadnej obdoby ? Toľko strihov, toľko návštev, toľko zaujímavostí, toľko pozitívnej energie, že si to zaslúži veľký, nefalšovaný POTLESK ! A ja skrátka musím TLIESKAŤ tejto svedomitej AVANTGARDE, ktorá sa vyrovnáva vyššiemu konštruktivizmu ! (09.07.2017)