Noc s nabroušenou břitvou

Alexandre Aja zrovna nepatří mezi režiséry, kteří točí chytré a logické snímky. Naopak, jsou plné brutálního násilí a krve. Nelze upřít snahu potěšit všechny milovníky hororů, v kterých se kvalita počítá podle litrů prolité krve, ale pro ostatní nenabídne naprosto nic. V závěru se film zbytečně snaží být chytřejší než divák a vychází mu to jen minimálně. Rozhodně nejde o lepší snímek než Hory mají oči, ale je o hodně lineárnější a prostoduší. Opravdu moc se mi líbí anglický název tohoto snímku, Switchbalde Romance. To je prostě krása, člověk by si hned pomyslel o čem to asi bude. (22.11.2007)

Dlouho to bylo na čtyři, pak na hodně silné tři, ale za ten závěr by scénárista snad zasloužil nakopat tam, kde je to pro nás muže obzvláště bolestivé. Dlouho napamatuju tak s prominutím debilní pointu, která naprosto zhroutí celkový dojem z filmu. Pointa postrádá jakoukoliv logiku a pokud si vzpomenu na kterýkoliv okamžik z předchozího děje tak s pointou ani jednou nesouhlasí. To si tvůrci myslí, že je divák sklerotický idiot, který během hodiny a půl zapomene, o co vlastně šlo? A že zkousne závěr, který je stejný jako představa fotbalového rozhodčího, který se při rohovém kopu zavěsí do hlavičky a neomylně skóruje do vinglu? Ani náhodou. Sice s hodnocením nebudu tak tvrdý jako Antek, ale vytočenej jsem zase jednou kvůli filmu docela pěkně. (04.10.2005)

Pointu jsem větřil už v úvodu, ale vzhledem k tomu, jak byl příběh podáván, jsem usoudil, že je nesmysl, aby byla má teorie správná. Ale ejhle, já jsem se trefil a tím si to Aja dokonale pohnojil. Rozhodně mu nedokážu upřít schopnou režii (první půle je, co se týče stupňování napětí, excelentní) a rozhodně by mě moc zajímalo, jak dokázal některé scény natočit (to snad pomalu ani nejde bez reálných obětí:). Neskutečně krutá řezničina, plná upřímného strachu, která má bohužel tak lajdácky vystavěnou pointu, že mám chuť dát dvě hvězdičky. Ale chvílemi jsem napětím nedýchal, takže za tři... (27.03.2006)

Sacrebleu:) Tak i frantíci umí natočit dobrý horor. Představte si, že k vám takhle v noci přijde masový vrah (v tomhle případě takový správný francouzský lívanec (něco jako v Americe jižanský buran)), zabije taťku, pejska, mamku, bráchu, no a vás (v případě že jste ta ségra) si odveze prznit pěkně někam k sobě domů. Syrově natočený a docela brutální film, navíc s koncem, který to celý slušně zpřehází naruby. Bylo by těžký to komentovat a nespoilerovat přitom. Já původně čekal nějaký klasický slasher, a i když francouze nemám rád, tohle se jim povedlo. Docela nářez. (23.12.2007)

Rok 2003 byl pro filmový horror požehnáním. Dal totiž světu dvě opravdu mimořádná díla tohoto žánru: Dead End a právě Haute Tension. Zajímavé je, že za oběma snímky stojí francouzští tvůrci (i když Dead End je americký film). Haute Tension sice nedosahuje vybroušenosti svého kolegy/konkurenta, přesto vzbudil zaslouženou pozornost. Debut (?) Alexandra Ajy obsahuje mnoho silných scén, místy tak děsivých, že se na ně nedá jen tak zapomenout. Ale jeho největší a nejhrůzostrašnější devizou je, že smrtelné ZLO tentokrát nečíhá na své oběti někde v neznámu, na cizím neprozkoumaném teritoriu, kam za ním musíte přijít, ale právě naopak - najde si vás na vašem "vlastním hřišti", přijde za vámi až do zdánlivého bezpečí domova, a tam si vychutná vás i váš STRACH až do poslední mrtě. Tento obrácený (a v žánru dlouho nevvyužívaný) postup dělá Haute Tension ve srovnání s jeho příbuznými ještě nebezpečnějším. Kontroverzi pak zaručeně vyvolává pointa - možná trochu krkolomná, ale určitě nečekaná. Pro jedny je slabinou filmu, pro jiné jeho kladem. Ať tak či onak, tenhle kousek je ve světě filmové hrůzy jednoznačně Událost. (03.10.2006)