Apokalypsa

Viděl jsem Apocalypse Now ve všech třech verzích (kino 2x) a včetně making of, něco málo si i přečetl a musím pasovat do svých TOP oblíbených filmů. Stručně proč: 1) Tak dechberoucí vizuál se nevidí, a to se jedná teprve o rok ’79. Těch všech odlesků, světlic, kouře a ohňů, výjevů podél cesty... Vrcholem pak asi snová scéna s mostem Do Luong. 2) Rozmáchlý a velkolepý vysokorozpočťák, současně regulerní artovka, meditace nad válečnou absurditou v reakci na americký imperialismus a svět starých kolonií. Přesahový filozofický rozměr. Jak pravil sám Coppola: "My film is not about Vietnam, it is Vietnam." 3) Gradující v šílenství spolu s plavbou po řece a dosažení cíle mise, kde pak čeká geniální Brando (a skvělý Hopper). 4) Mocný soundtrack. Především nálet s Wagnerovou "Ride of the Valkyries" a doorsácký "The End". 5) Jsem unešen jak je to nádherně temný, transcendentální, nadčasový silný kafe. A střih redux (2001) berte spíše pro úplnost, moje preference final cut (2019) a theatrical. "It is not about war so much as about how war reveals truths we would be happy never to discover. If we are lucky, we spend our lives in a fool’s paradise, never knowing how close we skirt the abyss." (01.03.2018)

Uuuuh. Musím si oddechnout pouze před malou chvílí jsem se z této jízdy vzpamatoval. "Apokalypsa" je tříhodinová a hodně dlouhá jízda napříč Mekongem a do hlubiny lidské duše. Hodně dlouhá, ovšem nikoli nudná. Již samý začátek je geniální - záběr na prales na který vrtulníky sypou napalm za zvuků Doorsáckého skvostu The End. Pak tu máme pološíleného kapitána Willarda, kterému schází bojiště, ožralého a pořezaného sklem v jeho hotelovém pokoji. Postupně se dostáváme k pasáži s náletem a surfováním, pak dále podél řeky až nakonec do Kurtzova tábora - skutečného Dantova pekla. Ovšem, je to vůbec tak? Francis Ford Coppola není žádný troškař a dokázal to, že každá scéna z filmu je silná a nezapomenutelná. Ať to byla pasáž s plukovníkem Kilgorem, kterého tak skvostně zahrál Robert Duvall, a jeho nekompromisní helikoptérový nálet za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr, scéna na lodi, kdy Willard zastřelí umírající vietnamskou dívku, či Kurtzův tábor, vše je geniální. Kromě již zmíněného Duvalla svoji zřejmě životní roli podal Martin Sheen a vynikající byl samozřejmě i Marlon Brando coby plukovník Walter E. Kurtz. Režisér Coppola natočil dílo, které překročilo jakýkoli rámec filmového vyprávění minimálně ve své třídě. (15.09.2007)

,,Cítíte to?“ ,,Co?“ ,,Napalm synku. Takhle nic jinýho nevoní“…. Martin Sheen na své pouti ke splnění úkolu pluje po řece Mekong, prožívá zajímavé situace, potkává zvláštní lidi. Vede s nimi dialog, poslouchá monology. A MY si vytváříme SVŮJ obraz a názor. Jako v pohádce. Promiňte, samozřejmě že se nejedná o pohádku, ale o zasranou válku. A nepotkává pohádková strašidla, ale tvrdou a krutou realitu války ve Vietnamu. Filozofičtější dílo než Četa, které zanechá v mysli hlubokou nezapomenutelnou stopu. Vivat Mr. Coppola, tohle Dílo si zaslouží být NESMRTELNÉ! (12.11.2008)

Osudová - Američany nikdy formálně nevyhlášená - americko-vietnamská válka, která před 35 lety skončila těžkou americkou porážkou, konfrontuje dva světy: demokracii francovské "Nové Atlantidy" a z užšího evropského pohledu prastarou vietnamskou civilizaci, jež ve svých východiscích pamatuje ještě antický císařský Řím. Modelová situace - zešílevši či zbezradněvši americký důstojník, škodící záměrům amerických okupantů, který se utekl do hloubky vietnamské džungle, a jeho zvlášť utajené stíhání dává nahlédnout nejen do nejrůznějších tváří války, ale relativizuje mnohé z toho, co jsme zvyklí shrnovat pod téma lidských práv. Obrovská freska, která se zdarem vymyká filnově technokratickým dnahám naší doby, nás vystavuje zrcadlu. (Zásluhy scénáře, coppolovské režie i kamery jsou v tomto ohledu neoddiskutovatelné, protože daly vzniknout skutečně hlubokému dílu.) To, co v něm prostřednictvím filmu vidíme, je pramálo lichotivé a nejčastěji zrůdně zločinné. Vědomí, že tzv. euroatlantická civilizace již delší dobu je jen velmi problematickým středem světa, je asi tím postřehem, který bychom si z APOKALYPSY měli trvale odnést. Věřme, že podobně budou v této choulostivé věci smýšlet i naši potomci. V zájmu svém i v zájmu všech lidí dobré vůle na této modré planetě. (25.12.2010)

Zvláštní film, skoro až hypnoticky depresivní, sugestivní a nepříjemný, ale zároveň nepustí, přiková oči k obrazovce a vleze hluboko pod kůži. Kdo ho vyhledal kvůli Marlonovi (jako já), mohl by být zklamán (ale já nebyla), jelikož se tam zrovna nějak extrémně často nevyskytuje. Ale když už tam je, stojí to za to. Ty monology - nejen jeho, ale i Sheena - si pamatuju doteď. Perfektně zvládnutá a přiblížená psychologie člověka, kterému začne z války harašit v hlavě, ale přitom ho alespoň kouskem duše divák chápe a sympatizuje. On ale vedle Marlona i Sheen hraje skvěle a všichni ostatní herci taky, v paměti z nich utkví zřejmě hlavně šílenec Dennis Hopper. Apokalypsa je film pomalý, přemítavý a těžký, pochybuju, že je pro někoho příjemným zážitkem, ale nemůžu říct, že bych litovala zhlédnutí. A to díky silné myšlence a výpovědi, kterou sděluje. (18.07.2011)