Údolí stínů

Neuvěřitelně slabý film z Vietnamu. válka tu působí téměř idylicky, je to takové učesané, nikdo nemluví sprostě, všichni mají doma své blízké, kteří na ně myslí, jak konají svou povinnost tam daleko ve Vietnamu za Americkou svobodu, celkově je to o ničem, ježto americký patriotismus nepovažuju za obsah. Jeden z filmů, které jsem prostě nedokázal zkouknout v celku, ale musel jsem použít posuv. (17.03.2007)

Historická fakta by měla být zřejmě v pořádku. Tedy až na to, že zatímco Američané uvádějí svých padlých 237 a nepřátelské ztráty 1 064 (1 645). Severovietnamská strana napočítala sejmutých Amíků kolem 1 500 a své straně přišla o 559 soudruhů. Nedělá mě problém uvěřit americké verzi. Co mě ovšem činí problém je tento film. Zpočátku vše začíná takovou malou náboženskou idylkou, kdy se hlavní postavy včetně Mela Gibsona modlí až o duši. Chodí do kostela, modlí se u postele. No prostě křesťanská agitka jako blázen. Po jednom povedeném fórku z výcviku, který se týká pozdravu pěkného dne se přesouváme na bojiště. A tady začíná hlavní problém. Zmatek nad zmatek. Je to nepřehledné. Je to hrdinské. Vlastně to připomíná Tarantínovu Pýchu národa. Kdy se velitelé, kteří hájí zájmy hvězd a pruhů ani nemají potřebu se krýt. Stále tak rozhodně postávají. Pronášejí odhodlané kecy a znovu a znovu se vytrvale brání před nájezdy evidentně hodně neschopných severovietnamských vojáčků, kteří lítají do střel, skoro bych řekl že skáčou. Nakonec i tahle bitva naštěstí končí. Vietnamci uznají že takového režiséra jako je Randall Wallace stejně porazit nemůžou a odtáhnou do Kambodže, aby o pár dní později až filmový štáb z údolí la Drangu zvedne kotvy, si vzali své území zpátky. Jeden z nejhorších vysokorozpočtových válečných filmů všech dob. 60% (17.04.2016)

Možná jsem se rozmazlil válečnými peckami co jsem viděl před tímto filmem (Black Hawk, Private Ryan..) Tohle mě moc nebavilo. Ty manželky jak se chodily nenápadně vysmívat ostatním, že druhým umřel manžel a jim ješte ne.. na přes držku. Hudba byla sice hezká, ale jedna pisnička tam snad zahrála šestkrát? Má to svoji kvalitu a potenci, ale bud to mě nebere ten Vietnam a nebo mě to prostě nevtáhlo do děje. Pár dobrých scén se, ale najde. Celkem průměrný masakr. (30.03.2016)

"PUŠKA JE VOJÁKOVA MILENKA!" - "ALE DO KINA JI BRÁT NEBUDEME." To není z ÚDOLÍ STÍNů, ale z Animáků a jen mě to tak napadlo. ÚDOLÍ je nevýrazný rutinní válečný snímek vezoucí se na nové vlně válečných filmů odstartované RYANEM. Stejně jako u OLOVĚNÉ VESTY (jejíhož seržanta Hartmana v geniálním podání R. Lee Ermeyho tu připomene podobně "příjemný" seržant Plumley Sama Eliotta) je první polovina věnována výcviku vojáků a druhá se odehrává ve Vietnamu. Problém je, že ona expoziční část není dvakrát záživná a přestože zabírá tolik času, řekne nám o postavách minimum. Na bojišti se pak paradoxně nejvíce staráme o osud válečného fotografa (Barry Pepper), který do příběhu vstoupí až ve Vietnamu a ze všech vedlejších postav vojáků má nejlepší expozici (rozhovor s Gibsonem o jeho invalidních prarodičích). Válečné scény ve mě sice nevyvolaly žádné hlubší emoce (za nejpůsobivější scénu filmu považuju roznášení telegramů o úmrtí jednotlivých vojáků ve státech), ale byly na slušné řemeslné úrovni a patřičně brutální (voják, kterému začne hořet obličej). Mel Gibson se první polovinu filmu usmívá, ve Vietnamu se pak začne tvářit ustaraně a to už mu vydrží do konce. Z ostatních známých herců, kteří se bohužel jen tu a tam mihnou, stojí rozhodně za zmínku ještě (bez kníru k nepoznání) Sam Eliott se svými suchými hláškami, který jediný dostal trochu víc prostoru. Pokud se náhodou Wallace snažil přitáhnout pasážemi s manželkami vojáků ke svému opusu i ženské publikum (jak STATEČNÉ SRDCE tak PEARL HARBOR natočené podle jeho scénářů s divačkami počítaly a dokázaly je oslovit), obávám se že mu to tady nevyšlo a akorát to film zbytečně protáhlo. Přítomný patos ani patriotismus nebyly na můj vkus nijak extrémní, ostatně jde o žánr, kam oboje patří víc než kam jinam. Zvláštní je jak záhadně tenhle film v době svého uvedení (aspoň u nás) vyšuměl a zapadl. Snad už bylo publikum přesyceno, možná odradila očividná sázka na jistotu (Wallace + Gibson + válečný film), no každopádně bude na vinně slabá propagace. A popravdě ten film i když je hezky natočený za moc nestojí. (12.02.2006)

Nejde síce o žiadne veľkolepé vylodenie v Normandii ani o extrémne brutálnu vojnu v Somálsku, Wallace k nadpriemernému filmovému zážitku nepotrebuje hektolitre krvi a lietajúce končatiny, naopak. Vystačil si s americkým patriotizmom, sentimentom v zákutiach domova, zatiaľ čo vo Vietname si divák od neustálych akčných bojov a strelieb (s minimom krvi) nemá šancu vydýchnuť. Vojnové filmy nevyhľadávam a ani ich nemilujem, preto Údolie tieňov hodnotím nezávisle od iných, kvalitatívne lepších vojnových snímok. Nevadí mi americké vlastenectvo s množstvom veľavýznamných fráz, nevadí mi americká vlajka, vznešene povievajúca pred kamerou, nevadí mi patetizmus a ani plačúce manželky... Pochváliť musím razantného Gibsona, ktorý nesie väčšinu filmu na svojich pleciach - je znamenitý. (29.08.2011)