Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (250)
Filmová verze románu Vladimíra Párala dobře odráží jeho dílo. A protože se mi román Vladimíra Párala příliš nelíbil, ani jeho filmová podoba mě příliš nezaujala. Rád bych vyzdvihl pouze bezchybný a vynikající výkon Ondřeje Vetchého či Marka Taclíka. Zajímavý film, který mohu vidět jednou za dlooouhý čas :-) Vyjadřuji taktéž uznání za výstižný komentář uživateli kleopatra. ()
Od úvodní hudby ♫ (Svoboda-nesvoboda) se dá tušit zrada. Co dál, že by retro-muzikál ? Filmová expozice kvalit seriálové znělky -"Ahoj, Juldo." -"Ahoj Romane", atd. Prostě film, jehož tvůrci řeší základnější problémy než převod Párala do filmové řeči. "Proč mě chceš zabít, Románku ?" Návrat Zl.Adamovské do páralovské role s generačním odstupem aneb Tak se kalilo (v) Ústí ()
Vladimír Páral je autor s osobitým stylem fabulace. Jeho knížky jsem četl celkem rád, ale zase nepatří mezi ty, ke kterým bych se vracel. Milenci a vrazi odráží (tu více, tu méně realisticky) dobu politické nesvobody a její různé podoby cest za úspěchem či postavením. Film mě arci zklamal. Zaměřil se hlavně na několik motivů, zejména si libuje v sexuálních scénách (to se dnes dobře "prodá"), vytratila se satira či kritičnost, zbylo jen nedůstojné a plytké zesměšňování lidského zoufalství, šílenství či dokonce vraždy. ()
Když slyším jméno Vladimír Páral, s jistotou očekávám, že v jeho příbězích bude hrát významnou roli obscénnost. Nevím, jakou skutečnou roli v jeho životě a myšlení hraje téma sexuálních deviací. Za bolševika to mělo kouzlo zakázaného a dodávalo na popularitě a zdání nezávislosti a provokativnosti jeho tvorbě. Podezřívám ho ale, že šlo o kalkul průměrného spisovatele - vynášelo to peníze a uznání, aniž to bylo doopravdy nebezpečné. --- Příběh rovněž v žádném ohledu nekritizuje bolševismus, mohl se stejně - s nepatrnými úpravami kulis - odehrát i jindy a jinde. Materiální, morální a citová nouze se drží pospolu vcelku za všech režimů. --- Úplně mizerný Páral není, ale jeho umění se mi nezdá příliš pronikavé ani poctivé. Podle toho dopadá i film. ()
Marnost nad marnost, citová vyprahlost, honba za požitky, tupý sex bez lásky, draní se nahoru a za všemožnými výhodami... Může za to ona neblahá doba, nebo je to prostě v lidech? Asi z obojího něco, protože se stačí kolem sebe podívat dnes a člověk vidí to samé. Páralův román je tak vlastně nadčasový a ne jen popisem určité doby v určitém městě. Filmová adaptace má jistě své mouchy, ale já ji řadím k tomu výrazně lepšímu průměru. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- Ve filmu probíhá u Gráfů licitace známé karetní hry Bridž (Bridge). Stejně jako směr odhazování karet, licitace vždy probíhá doleva od rozdávajícího. Ve filmu ale licitace probíhá v opačném směru. (Prochy38)
- Když Madda Serafínová (Kristýna Kloubková) prohledává ředitelský byt, kde je v tu chvíli sama, v okamžiku, kdy v koupelně čichá k lahvičce, je na osvětleném rámu dveří vidět stín člena ze štábu. (Lasskoun)
- Filmovalo se v Ústí nad Labem a na zámku Velké Březno. Točilo se od 20. července do 26. srpna 2004. (M.B)
Reklama