Paklíč

Klasická detektivka je v předválečném a protektorátním filmu spíše výjimkou. Snad z obavy před konfrontací s cizími vzory se jí autoři vyhýbali a raději se uchylovali k mnohem bezpečnější formě kriminální komedie. Vedle Martina Friče si v této oblasti úspěšně počínal režisér Miroslav Cikán. Zatímco ve filmu Pelikán má alibi zkombinoval rutinní veselohru s americky střiženou gangsterkou, v Paklíči je už kriminální zápletka plně podřízena komediální nadsázce. Hrdinou příběhu s mnoha dějovými zvraty je spisovatel detektivních románů Gabriel Anděl (Oldřich Nový). Za šest let jich napsal osmnáct, ale s dalším není stále hotov. Před rokem se totiž oženil a jeho půvabná žena Lola (Jiřina Steimarová) se mu neustálými připomínkami plete do řemesla. Patovou situaci se rozhodli manželé vyřešit rozvodem a přestože jim dal soud roční lhůtu na rozmyšlenou, ihned zahájili majetkové vypořádání. Kolem prodeje jejich luxusní vily se brzy roztáčí kolotoč dobrodružných akcí a Anděl poznává, že mezi fantazií spisovatele a prací detektiva je pořádný rozdíl... Vedle Oldřicha Nového, který v roli jízlivého manžela hýří drzostí, sarkasmem a ironií, nelze neupozornit na vynikajícího Jaroslava Marvana i na oba bratry Fialovy, tedy Emana a Ference Futuristu. Příjemný a vtipný film z posledního roku nacistické okupace. (04.10.2008)

Zmätočná crazy komédia postavená na premnožených zámenách identít.↵  Pár vecí v nej vôbec nedáva zmysel:↵  1) Prečo Škarda vodil Anděla do jeho vily v čase, keď sa tam hotoval falošný Anděl / Kofila (s ktorého úspechom zrejme Škarda počítal)? Prečo by navyše ešte niekto z podvodníkov volal Anežku do tej vily?↵  2) Skutočný Anděl sa pred falošným Andělom nakoniec predstaví ako Anděl, a všetkých to nechá chladných?↵  Potom nasleduje dlhá nezáživná časť, až do momentu posledného odhalenia, ktoré však je už i na mňa moc crazy.↵  Ešte že crazy komika výborne fungovala aspoň medzi rozvádzajúcimi sa manželmi. Úvodná scéna je z celého filmu bezkonkurenčne najlepšia (žiaľ). (24.11.2016)

Kvalitní česká žánrovka, která si dokázala se ctí poradit s importovaným modelem neuvěřitelně zamotaných zápletek, do nichž je zatažena dvojice muž-žena, který při tom všem stíhají v konverzačních přestřelkách řešit i své vztahové problémy. Oldřich Nový a filmem upozaďovaná Jiřina Steimarová dokáží dát svým postavám a jejich interakci jiskru a esprit, Jaroslav Marvan zde hraje další ze svých klasických rolí, ale jak se brzy ukáže nic není tak jak se zdá. Snímek oživují i groteskní fyzická extempore Emana Fialy, zvláště v kontrastu s překvapivě umírněným a uhlazeným Ferencem Futuristou. Protektorátní kinematografie byla překvapivě otevřená vnějším vlivům co se týče filmového žánru a ve většině případů si s nimi dokázala poradit, což Paklíč dokazuje - film má tempo, dialogy švih a ironii, po řemeslné stránce film odpovídá dobovému standardu zvládnuté ateliérové tvorby (i když překvapivý prostor získávají i exteriérové scény). V pamětnických filmech určitě jedna z nejtrvalejších položek. (16.02.2013)

Zápletka je zprvu skoro na úrovni divadelní taškařice, ale pak se začnou vykukové množit, prvky situační komedie vrstvit...až mi to připadalo zbytečně moc "kudrnaté". Navíc se karty rozkryjí vcelku brzy, takže to probíhá trochu předvidatelně. Pravda...v době, kdy byl filmový archiv ještě poloprázdný a televize nevysílala, bylo možné překvapit naivní diváky, téměř jakoukoliv zápletkou. V kontextu doby vzniku tohoto filmu, se ovšem nabízí i zamyšlení, jaké to asi bylo, točit během probíhající války komedii. V době, kdy byla válka v plném proudu a lidi se exportovali do koncentráků... . Jaké to tenkrát bylo, jít do kina na komedii? Dnes už na mě Paklíč funguje jen jako nostalgická fraštička s oblíbenými herci, ale po takovém zamyšlení, přecejen trochu mrazivá. 65% (09.12.2022)

„Milostivá paní, prosím vás, teď běžte ke dveřím a hlídejte tam. A kdyby někdo šel, tak začněte zpívat, to jistě uteče.“ Začátek byl obrovská jízda. Úvod (zvláště dialog vedený hádavým manželským párem) bylo radost sledovat, hrátky s češtinou a skoro hlášku na hlášce zase poslouchat. Zároveň to výborně vystihlo styl humoru, kterým se Paklíč prezentoval. Bohužel, počátečním svižným tempem si na sebe tvůrci upletli bič. A postupně pod ním přestali stíhat tvořit, takže koncentrace opravdu vtipných scén se plíživě snižovala, předvídatelnost vtipů naopak zvyšovala, a to až do bodu, kdy některá místa byla téměř hluchá. Odráželo se to i v mimice herců. Jestliže byly Fialovy kreace (např. ty s láhvemi) celkem dlouho vtipné, ke konci už člověku přišly spíš únavné až pitvořivé. Na druhou stranu, určitou úroveň humoru si film dokázal udržet po celou dobu a řada scén je alespoň úsměvných. Stejně jako konec. Celkově si proto Paklíč ty slabší 4* ještě zaslouží. „Tak ono se tu střílelo…“ - „No, to víte, pane inspektore, v každé rodině je něco…“ (11.05.2017)