The Mill

„Pochvalu si urvi, všem nám normy zkurvi.“ Kombinovat tmavý oblek s kostičkovanou vestičkou, divokou proužkovanou kravatou a botaskami (!) značky Jordan, to je vrchol nevkusu. Do díry s ním! K páté hvězdě chyběl jen krůček - přibrat mě jako technického poradce. Aby ten odpor kladený žentourem a růst čísel denní normy víc odpovídaly realitě. OKÉNKO ZKUŠENOSTÍ: [][] Fůru let jsem procházel výrobní haly firem coby kravaťák, v obleku a s kufříčkem, provázen výrobními řediteli. Útrpně jsme se usmívali na blbce, co se dřeli u strojů, na tu línou a tupou chátru. Lůza jakási, socky dělnické! [] Btw, pro nedovtipné, s tou lůzou jen vtipkuju, ostatně pár let jsem „točil žentourem“ i já, ve 4 automontovnách v Plzni. [] Pracovní tempo hektické až šílené, honění vteřin a každé opici u stroje stáli za prdelí tři kancelářští a vymýšleli, jak z lidského robota vyždímat o pár kapek krve víc, pro upíry z vedení a product managera. [] Nejvtipnější byli ikváči u strojů (socky z ubytoven, s osobním životem v kanále), kteří kvůli vidině pochvaly kurvili ostatním i sobě normy (Gabo: „Veď ja ešte viem urobiť viac...“) a pak skuhrali, že ty vyšší normy už nestíhají. [][] Nelidské, odcizené a až mrazivě přesné. Připravte svou mysl, přehodnoťte své limity, Mallard vám umožní růst. „I'm gonna burn this motherfucker down!“ (25.12.2023)

Od obchodníka k vyspelej Amerike 19. storočiu, teda k zotročeniu. A nároky na tvrdú prácu sa zvyšujú čoraz viac, až človek zisťuje, že tu nejde o otroctvo ako také. Tu ide o realitu slovenskej fabriky 21. storočia. Korporátny útlak ako paralela k otroctvu, kde sa kvóty stále len navyšujú, ale plat ostáva rovnaký, vlastne po inflácii ešte klesá. Možno minimalistické prostredie a nie najdrahší film, ale tá myšlienka má veľa do seba. Niečo, čo doprajete viacerým šéfom, vedúcim či personalistom. (19.10.2023)

Za svoj profesný život, som spoznal mnoho podobných ľudí, ako je Joe. Či už boli v riadiacich funkciách, alebo to boli len s hovnom v ústach, ale medom okolo pysku obyčajný pracovníci ( otroci kapitalistického zriadenia ), ktorí sa chceli dostať neraz aj po chrbtoch a dušiach svojich kolegov, na nejaké lepšie miestečko v hierarchii. Nepoznám žiadneho, ktorému by sa to podarilo na 100 %. Ale veď nakoniec ich kapusta. Preto som Joemu, aj napriek konečnej snahe zmeniť systém veľmi nefandil, pričom ani filmu samotnému, ktorý neponúka nijaké obstojné napätie, či remeselnú odbornosť. (01.05.2024)

Spíš sociálně kritická groteska, než pravověrný scífko. Zápletka a pointa osloví nejvíc ty diváky, kteří dřepí a trpí v nějakých kanclech a otročí nějaké společnosti coby zajatci Systému/Matrixu. Já osobně považuju kancelářský zaměstnance typu Joea za odlišný živočišný druh než jsem já, takže z mojí strany pramalá empatie. Ale oceňuju neotřelost a snahu o myšlenku a poselství, aspoň tedy v rámci možností levného nekomerčního celovečeráku. Nejvíc bych filmu asi vytknul nepřesvědčivost v otáčení kamenem, bylo zjevný, že váží prd, na tyhle detaily jsem docela citlivej. (20.10.2023)

Ako hej...chápem o čo tu šlo, cením nápad, ale na mňa to bolo jednoducho moc priemerné, naťahované, nudné a moc málo vyhrotené. Až sa budem chcieť pozerať hodinu a pol na negra haluziť medzi štyrmi stenami, skočím do hoc ktorej väznice. Plus koniec je odbitý, tam som očakával riadnu nálož emócie a nie hentak sucho to ukončiť. (18.02.2024)