The Passenger

Slušnej rozjezd je záhy dojebán tím že se předtím zajímavá a tichá postava vraha rozmluví a zjišťujeme že se jedná o naprostýho blbečka s uplně nesmyslnou motivací, tedy i zápletkou filmu. Nelogičnosti se na sebe kupí s každou přibývající minutou a korunu tomu nasazuje konec plnej hysterickýho přehrávání a naivní pointa. Hvězdu dávám jen za solidní hudební doprovod a to že jsem se od srdce zasmál když hlavní hrdina vyprávěl o trauma z dětství. (21.08.2023)

Pan Smith se proslavil Ruinami to byl tehdy kvalitní horor od té doby co zkouší stále , ale nic tak kvalitního už nenatočil a ani tohle to nebude. Chlápkovi co dělá v bistru hrábne a vystřílí tam šéfa , jednu šlapku (asi) a jednoho zaměstnance zůstane tam jeden , kterého si vezme s sebou do auta a jezdí s nim po různých místech. Prvně se nabízí otázka proč nasedal jelikož je tam k ničemu a jen říká jak má posraný život  (časem Vás to začne srát) a druhý jaký byl smysl tohohle filmu jelikož prostě dojedou třeba k magorově matce magor jí vyrve telefon ze sítě a jedou dále dojdou za toho co nasedl bývalou přítelkyní pokecají si a jedou dál dojdou do školy získají adresu jeho bývalé učitelky, které vystřelil oko za což ho překvapivě nevyloučily  magor tam zmlátí/zabije svého bývalého učitele a jedou dále jdou k té  bývalé učitelce unesou ji na benzinku ten co nasedl zavolá policajty magor se nechá zastřelit konec. Podobně jako tady Sympathy for the Devil (2023) zde nejsou na benzínkách kamery , ani v bistrech, , ani ve škole (tady se to dá ještě vysvětlit je sobota), ani v supermarketech dokonce.  Ke konci se i zasmějete jelikož dostanete srovnání jaký je rozdíl mezi bistrem a supermarketem bistro prodává jídlo supermarket nikoliv což je  sračka. Kromě akční střílecí scény v bistru zde není co nabídnout alternativa již zmíněné Sympathy for the devil nabízí zhruba to samé , ale má aspoň pointu tohle nemá ani to.  Edit tak ono to má pokus o nějakou pointu tudíž chlápek co nikdy nevelel si odchytne chlápka co je ze všeho připosraný a  neschopný a snaží se ho změnit až pozná, že se změnil nechá se zastřelit policajtama.  40 procent (15.08.2023)

Je samozřejmě jen náhoda, že poslední novela Cormacka McCarthyho nese stejný název, ale já si ho tady našel. Ten jeho nihilismus, konflikt se společností, těžkost neseného břímě i pojednání o osudu, který má každý ve vlastních rukou, dokud mu je jiný neustřelí brokovnicí. Neexistuje nic takového jako život bez krveprolití a je jen příčina a následek.. Outsider Berchtold a jeho nestabilní mentální kouč Gallner to celé odtáhnou na jedničku. Žánrové označení horor je tady zcela zcestné a natěšení recenzenti pak hodnotí to, čemu se možná měli obloukem vyhnout.. (21.08.2023)

Hodně zvláštní a zapamatováníhodná záležitost. Začne jako exploaťák o vraždícím psychopatovi a skončí málem jako červenoknihovní festivalovka (ovšem se skvělou punkovou peckou při závěrečných titulcích). Cukrkandlový závěr mi tedy popravdě moc nesedl, pí učitelka byla až příliš přeslazená a přerod Randyho Bradleyho z ňoumy v osobnost mi přišel nepřirozeně rychlý a nepravděpodobný. A já si na podobně kýčovité happyendy při sledování krváků a drasťáků jaksi odvykl. Ale: Byl jsem po celou dobu napnutý co se z toho všeho nakonec vyvrbí a jak to celé dopadne? Určitě ano. Budu si tenhle film pamatovat ještě za pár týdnů? Myslím že ano. A budu si ho pamatovat proto, že mě téměř celou dobu zvědavě bavil a ne jen proto, že mě trochu zklamal jeho závěr? Stoprocentně ano. Takže kam zaokrouhlit moje hodnocení je jasné, protože tohle v žádném případě není průměrný tuctový film. SPOILER: Sakra nedá mi to, abych se nepodělil o můj nápad na alternativní závěr, který jsem právě napsal do pošty kolegovi Omnibusovi. Tak tedy: V úsměvy prozářeném optimistickém závěru učí au pair Randy dcerku své bývalé učitelky onu fatální hru s gumou. Pí učitelka ho pak vyprovází z domu a vrací se ke dceři do pokoje. A v okamžiku, kdy vejde do dveří, jí dcerka nechtěně vystřelí gumou i to druhé (zdravé) oko. A potom hned The End a punkové titule. (04.10.2023)

Hororem se dá nazvat úvodní desetiminutovka. Posléze se to spíše promění v napůl drama a napůl thriller. Chvílemi hutnej road-trip za sebepoznáním a odpuštěním, i když ne z vlastní vůle. Vrah x outsider. Někdy to ve mně evokovalo Collateral, Training day či Dálnici 60. No kvalitativně to nemá na jeden ani náhodou, ale atmosféra tu funguje a hlavní momenty ( přítelkyně v nákupáku, návštěva učitelky ) jsou napínavé a čekal jsem, kdy se něco vysere a týpkovi jebne v bedně. Tady je právě škoda, že oněch kritických pasáží nepřišlo více a častěji. Mnohdy je tak snímek táhlou a nudící konverzací mezi oběma aktéry s filozofickými otázky a rady do života. (12.09.2023)