Love Story

Film, který formoval žánrová pravidla tak, jak je známe. Love Story svým fenomenálním úspěchem protrhla přehradu romantických slzopudných dramat. A v té tsunami plagiátů se v průběhu let objevily i snímky, které nabídly to samé lépe zabalené. Přitom jde o film citlivě natočený, velmi dobře zahraný a nevydírající. Problémy, které z něj dělají tuctovou záležitost, jsou tři. Absence zapamatování hodných momentů, celý děj shrnutý v prvních pěti větách filmu a chybějící chemie mezi ústřední dvojicí. Zpočátku tam sice je, ale po skvělém úvodu se rychle vytrácí. A již se nevrátí. Paradoxně tak spíše zaujme tuctová vedlejší linka o vyhroceném vztahu otce a syna. Přesto se na Love Story nedá zapomenout. Proč? Kvůli hudbě Francise Laie. Ne. To není tak docela přesné. Hudba sama o sobě je celkem průměrná. To co je na ní geniální, je jeden z vůbec nejlepších filmových hlavních motivů. Když se totiž konečně přejde z teskných tónů melancholického klavíru a naplno se rozezní orchestr, tak mrazí až do morku kostí. A je zcela jedno co se zrovna na plátně zrovna (ne)děje. (06.03.2008)

Jednoznačně nejlepší romantické drama, jaké jsem kdy viděl. Dokonce u mě tento film trumfl i snímek Podzim v New Yorku, který jsem dosud měl za nejlepší romantické drama. Film Love Story mne velmi příjemně překvapil. Tohle je čistá a nezkalená romantika v pravém slova smyslu. On student Harvardu, ona studentka Radcliffu. On bohatý přidrzlý frajírek, ona řízná svéhlavá holka. Dva různé charaktery, a přesto láska na celý život. Láska, která však nemá dlouhého trvání a která, ač statečně vzdoruje nepřízni osudu, nakonec stejně prohraje. Celý film je prostě úžasný. Ani chvilku jsem se nenudil, celý příběh jsem velmi emotivně prožíval a užíval jsem si po celou dobu skvostné filmové podívané. Úchvatné a snadno uvěřitelné herecké výkony, po dějové stránce naprosto dokonalý film, perfektně zvolené scenérie, prostě takhle si představuji dokonalý film. A ještě jednu věc musím zmínit. A to je hudba. Když si projdete všechny mé komentáře, tak v žádném z nich nezmiňuji hudbu. Což svědčí buď o tom, že ji beru jako samozřejmost, nebo o tom, že mne nedokáže dostatečně nadchnout. Tenhle film je však něco jiného. Tak excelentní hudbu jsem v žádném filmu dosud neslyšel. Prostě se mi vryla do srdce a už se nepustila. Takovou úžasnou hudbou se může pochlubit jen málokterý film, pokud vůbec nějaký. Ta hudba má v sobě velkou výpovědní hodnotu a perfektně doplňuje děj, má v sobě jak romantické, tak stísňující a mrazivé motivy, a orchestrální provedení je prostě perfektní. Takže za hudbu tleskám a musím říct, že tady je Oscar za hudbu opravdu na místě! Jen škoda, že tento Oscar zůstal osamocen a další tyto pozlacené sošky si film nepřipsal, protože by si to jistě zasloužil. Tenhle film je prostě geniální a nemohu jinak než dát pět hvězdiček. (31.10.2008)

„Fakt to nebolí“ Je pozoruhodné, a vzhledem k doznívajícímu neklidu 60. let zároveň pochopitelné, o jak konzervativní melodrama projevili američtí diváci roku 1970 enormní zájem. Love Story představuje velmi opatrný návrat k jistotám. Spárováním dokonalých protikladů poukazuje na možnost překonání třídních rozdílů a následné obnovy ztracené rovnováhy. V 70. letech již poněkud archaický třídní rozdíl tvůrcům posloužil jako náhražka za palčivější společenské konflikty té doby – mezi různými etniky nebo příznivci odlišných politických směrů. Krásnou chudou dívku lze navíc snáze vydávat za bezchybný ideál. Jako křehké stvoření vybízí k opatrování, k vytváření pocitu finanční i jiné stability, kterou jí Oliver dokáže nabídnout. Ona ho na oplátku dostává od „zvířecí“ zábavy (hokej je ukázán jako dost agresivní hra) více mezi lidi. Vytvořením harmonického rodinného prostředí, které doma nenachází, Oliverovi poskytne podmínky pro nerušené studium. Sama přitom od sebe-zdokonalování upouští (už ostatně dokonalá je) a před kariérou dává přednost vidině rodinného života. City v jejím případě vítězí nad ambicemi, s nimiž ještě svést souboj Oliver. Jako v každém oidipovském dramatu, také zde je problematickou osobou otec – právě ten coby starý pragmatik syna nutí upřednostnit lepší společenské postavení před neziskovou láskou. Navzdory tušenému zvratu v poslední třetině je Love Story obdivuhodně bezbolestným filmem, měkkým, hebkým a voňavým jako čerstvě vyprané prádlo z televizní reklamy. Bez skutečně zlé postavy nebo negativní emoce je symptomem touhy po něčem čistém a nezkaženém, po nerealizovatelném návratu v čase (tuto nevratnost film také řeší). Ne v něm samotném, protože sám jakoukoli hloubku postrádá, ale v tom, co zosobňuje, spočívá opravdová tragičnost Hillerova filmu. 60% Zajímavé komentáře: Galadriel, DaViD´82, CheGuevara (09.11.2012)

Love Story je film, o ktorom som niečo počul, niečo čítal a nikdy ho nevidel. Asi som si za tých 40 rokov od nakrútenia nenašiel naň čas. Videl som ho bez úvodných x minút, pretože sa v TV JOJ asi ponáhľali, aby to mali z krku a film pustili skôr, ako videu zaplo, že má nahrávať. O retrospektívnom úvode som sa teda iba dočítal z niektorých príspevkov. Hudobný motív je úžasný a určite má miesto v nejakej Top Ten. Páčili sa mi tiež brilantné vyjadrenia Jennifer. A to je asi tak všetko. Na romantický film nemali obaja hlavní predstavitelia potrebnú charizmu a keď mám potrebu vidieť príbeh, do ktorého vpadne rakovina, tak je lepšie pustiť si pôvodnú verziu Griffin a Phoenix. (02.05.2011)

Láska znamená nikdy neříkej, že tě něco mrzí. Velmi procítěná romance o životní lásce dvou mladých lidí ze semdesátých let, kterou se vždycky ráda nechávám dojmout. Dva mladí lidé z odlišných poměrů se do sebe hluboce zamilují. Jejich lásce však není přáno. Musí začít znovu od začátku, ale osud jim nachystá ještě jednu tvrdou zkoušku.Od začátku jsem měla neblahé tušení jak to všechno dopadne. Ali MacGraw a Rayn O´Neal se oprávněně stali přes noc hvězdami. (12.09.2008)