Taneček přes dvě pekla

"Tak co s ním budeme dělat ??" - "Tak když se tak rád točí, co z něho udělat třeba kafemlejnek nebo nebozízek ??" ;) Ačkoliv Taneček přes dvě pekla rozhodně divákovi nabízí poměrně vtipné dialogy i myšlenky, jako celek za moc nestojí, když třeba moje vlastní představy o pekle, nejen o tom filmovém, zejména co do té nesmírně otravné hudby a žalostně ohyzdných tanečních, nezřídka i těch hereckých, kreací, naplnila režisérka Jiřina Pokorná - Makoszová skutečně dokonale.. (12.09.2015)

Veselá československá televizní pohádka o nafoukaném mládenci Kájovi Fouskovi, kterého peklo napravilo a ještě se zamiloval do čertice Mefisky v podání N. Konvalinkové. Peklo je v této jednoduché kulisové pohádce prezentováno jako dvouúrovňové, zatímco v pekle první kategorie, kde s přehledem vládne nadčertice Peklinda (K. Slunéčková) se ve volném čase tančí na discohudbu, v nesmírně komicky pojatém pekle druhé kategorie se konzumuje kyselé zelí a doslovně plní lidská pořekadla o čertech. Tato část pekla je záležitost vskutku lahůdková, nápad s moderní tabulí, na níž se ukazuje poloha jejich oslovitele a herecké výkony Lucifera J. Větrovce, (jenž nevěděl, jak má zatočit s neposlušnou a rozpustilou Mefiskou), Bezzuba P. Nárožného, Pekeláče V. Preisse, J. Dvořáka, O. Jiráka a P. Trávníčka, byly naprosto dokonalé. Onoho namyšleného chasníka honosícího se svým tanečním uměním ponechaném v pekle na vyučení čertem ztvárnil svým typickým žoviálním stylem právě P. Trávníček. Součástí velmi povedené a vtipné pohádky je hudební doprovod, včetně písniček jako Haló, tady je Lucifer nebo takzvané ´ševcovské´ v provedení M. Masopusta. V rolích čertic z první kategorie se kromě N. Konvalinkové objevily v sexy retro tanečních oblečcích J. Paulová a J. Molavcová. Taneček přes dvě pekla od vynikající režisérky J. Pokorné-Makoszové je jedna z nejzábavnějších televizních pohádek, jež jsem viděl, a vzpomenu-li si na komické kreace J. Větrovce, J. Dvořáka a především P. Nárožného, je pět hvězd jasná volba. (20.08.2016)

Bohužel...tahle pohádka má sice ambice zabodovat u dětí, o čemž svědčí množství malovaných kulis a písniček, ale nedaří se. Ani by nevadilo, že jednotlivé songy mají infantilní text. Horší je, že to nejsou vyloženě pohádkové songy a pro děti dost těžkopádné. Písnička do pohádky musí být jednoduchá a hlavně veselá, což se daří asi tak z poloviny. A pak ty kulisy. Prosím, hezky malované obrázky děti zaujmou, ale tady chybí poličky, kotel, skříňka na knihy, to vše mají nahrazovat namalované kulisy. A navíc chybí pořádná dějová linka. Tohle je spíše nějaké čertovské rošambo. Hajdula pajdula! (21.07.2020)

Z pitvoření diblíka z povolání Jitky Molavcové mě berou všichni čerti i jindy, kulisy mi nepřišly papundeklové, ale přímo umakartové (však taky 1982) a televarietní tanečky i pekelně estrádní přehrávání všech ďáblic mě dost štvaly. Nemluvě o již tenkrát spolehlivě otravném Trávníčkovi. Ale za tu „hlavu vyčouzenou“ (pan herec a pan čert Petr Nárožný) a taky za pár originálních hlášek typu: „No to snad není možné! Čert nese čerta do pekla!“, nakonec budu milosrdný a ze dvou tfujtajbl hvězd vyčaruju, hajdula-pajdula, hvězdy tři. Ať mají čerti čím platit ty své dluhy (viz Čert mi to byl dlužen!) A jako správný gentleman se se čtenářkami komentáře rozloučím slovy klasika, Josefa Dvořáka v roli čerta Bohouše: „Kopyta líbám, dámy!“ :-) (04.01.2014)

Peklo první kategorie je nic moc, zato peklo druhé kategorie je pětihvězdičkové. Některé herce opravdu pod čertovskými maskami nelze rozpoznat, přestože se jedná o taková esa jako jsou pan Nárožný, Dvořák či Preiss. V pohádce se téměř nic neděje, tak aby byla alespoň přiměřeně dlouhá, jsou zde použity jako vycpávky (nepříliš povedené) písničky. (05.04.2012)