Přišla v noci

Home invasion po Česku! Téma a životní situace tak univerzální, že se v nich více či méně najde každý z nás. Vysoce zábavný a stejně tak nepříjemný film. (28.09.2023)

Parádně rozvinutý jednoduchý nápad, kde v komedii matka funguje jako hororové monstrum. Invaze do domova hlavních postav se sice tváří jako komedie, ale její podstatou je opravdu horor. Díky výbornému obsazení všech tří hlavních postav a skvěle napsaným dialogům ani nevadí, že se většina filmu odehrává v jednom bytě. Jenom mi pořád nesedl ten konec, takže na pět hvězdiček to není. (06.11.2023)

Často, když se objeví skutečně kvalitní a osobitý horrorový film, mají mnozí tendenci tvrdit, že to vlastně žádný horror není. Tady se přiznám, že ve filmu Přišla v noci jsem horror tentokrát neviděl ani já, byť tento žánr mě na dobře hodnocený český film nalákal nejvíc. Náběhů na potenciální horror by se našlo, ale tvůrci zápletku evokující home invasion nakonec odvrátí jiným směrem a mně to vůbec nepřišlo ke škodě. Film mě (už naprosto skvělou první scénou) pohltil do civilně pojatého příběhu ze života, kde se mísí vztahové drama s napínavým thrillerem a do této znepokojivé atmosféry zasazuje i kus humoru a stupňuje absurditu v mrazivém i komickém rozměru současně. Přišla v noci, házela do nervní bezmoci, brnkala na nervy i rozesmála... (hlavní postava) je neskutečně zajímavá svou protikladností: nemilosrdně se vetře do rodiny, schopná číhat na příbuzné i v nejintimnějších situacích, svou přítomností deprimující a nesnesitelná, v rámci potenciálního horroru vnímatelná coby ZLO – na druhé straně její pozitivní vnímání života, některé vyřčené názory, smýšlení s uspokojením se v skromnosti, touha směřovat ostatní k vlídným vztahům a vzájemnému smíření mě víckrát uzemnily, abych s ní na krátký okamžik souhlasil – a aby mi o pár vteřin zase pila krev. :o) Zvraty od příchodu jistého Kocoura mě překvapily, ale dojem z filmu oproti jiným divákům určitě nezničily, protože tím se s ještě vypjatější situací teprve zkouší síla vzájemného vztahu mladých, jejich případná schopnost navzdory dostatku zázemí pro luxus uskromnit se, završuje se hledání vzájemných postojů k sobě u prahu k nové kapitole života (což otevírají již první scény s drobnými vztahovými konflikty). Prostřednictvím nové (byť před kamerou jen krátce přítomné) postavy se obrací situace i pro postavu dosud manipulující a v postavách tuto manipulaci drásavě pociťujících se probouzí i strach o člověka, kterého by pár minut před tím zavraždili, byli-li by takového činu schopni. Úplně mě nepotěšil otevřený závěr s utnutím v napínavou chvíli, ač poslední scéna se k absurdní náladě filmu hodila a spolu s předchozími scénami film toho dostatečně sdělil i tak. Příjemným bonusem jsou herecké výkony pro mě neznámých tváří a hezké kamerové záběry v exteriérech. [85%] (17.02.2024)

Pavlíček predstavil jednu hnusnú, otravnú babu na odstrel už v Chate na predaj. Toto dielo je o niekoľko stupňov vyššie. Skutočne výživne napísaný scenár, ktorý sa po hodine s nástupom Kocoura ešte viac zabsurdizuje, ale potom s tým seknú a záver je nedovarený. Inak ale super, no šlo pridať viac hororových, obťažujúcich prvkov a možno nejaký ten pád do rokliny, kam ježibaby jednoznačne patria. (17.02.2024)

Malé nenápadné věci u nás docela umíme a Přišla v noci to jasně dokazuje. Film, který by i mohl působit, že se zvrtne do klasické české taškařice, je naopak chytrou, zábavnou i děsivou hříčkou o tom, že matka v domě nemusí být vždy vítanou a příjemnou návštěvou. Simona Peková byla výtečná. (03.03.2024)

I za malé peníze se dá udělat skvělý film. Peková, Rendl a Nesvadbová skvěle pasující, Annette byla velmi přirozená a moc se mi ve své roli líbila. Máte šumák? Pro mě jeden z nej čs filmů roku.Zábavnou kapitolkou byli pacienty u fyzioterapeutky. Nejsem si jistý, jestli si Jan Vondráček nestřihl i úvodní scénu s fotografií, jako lamentující herec byl ale úžasný. Michal Kern jako feťáček žebrající o drobáčky. (17.05.2024)

Přišla v noci staví (podobně jako např. Vlastníci) na vcelku všedním námětu, jehož se však tvůrci chopili po svém a naservírovali nevšední humornou podívanou, z níž mrazí v zádech o to více, protože se může týkat mnohých z nás. Film stojí především na fenomenálním, hravě teatrálním výkonu Simony Pekové, která si celý snímek takřka ukradla pro sebe a jistě v ní nejeden divák či divačka poznali matku své milé drahé polovičky - i když je pravda, že ve filmu šlo o vražedný koktejl z těch nejtoxičtějších vlastností zkumulovaný v jedné osobě. Trochu mě zarazil na můj vkus nedořečený závěr. Nesmím opomenout pochválit výrazný hudební doprovod. (26.11.2023)

Hele to fakt nemůžu mít pro jednou voboje? Proč si musím vybírat mezi tím, jestli se budu opájet prvotřídní scénou a překrásnou, promyšlenou kamerou, přičemž budu muset ignorovat, že to napsala prdel, nebo naopak budu moci obdivovat výstižnost, poučenost a ambici scénáře, ovšem zase budu muset ignorovat, že to natočila prdel. Mám s tím stejný problém jako s všeobecně přijímanými Vlastníky - tady se někde za mými zády domluvilo, že už nemusí záležet na tom, aby na sebe navazoval střih, že záběr má mít nějaký horní a spodní rám, že to kurva práce nemá vypadat jak krátký filmy Miloše Kameníka! Na druhou stranu stranu v období mezí mým úvodním frfláním ("Nesvadbová neumí hrát, Rendlova postava nikdy neprokáže důvod, aby ji někdo miloval,...") a koncem filmu proběhl proces, během kterého mě ten příběh naprosto pohltil jenom tím, jak dokáže scénáristicky (a s bezchybnou Pekovou v zádech) podchytit tu ideální hororovou konjunkci bezmocnosti, hrůzy a povědomosti, a to na základě zápletky, která je originální, ale vlastně natolik nabíledni. Poslal bych na to svojí matku, která by v tom definitivně viděla svojí matku, ale zároveň by si uvědomila, kdo jí na ten film poslal. Přelom v poslední třetině jsem na rozdíl od většiny přivítal, protože mi přišlo, že postavám, které doposud fungovaly pouze v rámci zápletky, dodal nějakou osobnost a tichou hloubku. A příchod nové postavy a s ní nového tématu v závěru, mi z důsledku toho, že jsem vyrůstal v tomhle alko-disidentskym prostředí, přišel též velmi výstižný. Crocsy a hořčice. (05.02.2024)

Byl jsem tentokrát asi příliš natěšený. Film roku? Ani náhodou. V konečném důsledku na mě ten film působí jako absurdní a lehce bizarní. Neustálé "Jiříčku" mi rvalo popatnácté už uši. Nejvíce na mě nakonec zapůsobila Annette Nesvadbová ve všech svých tichých i hlučnějších projevech nesouhlasu. A nejlepší scéna byla ta první s focením, to jsem se v kině řehtal nahlas. (08.12.2023)

No, a u podobných snímků jasně vyplouvá na povrch, proč bych nikdy nemohl být filmovým kritikem neřkuli akademikem. Nedokázal jsem si totiž vychutnávat dokonalou kameru, hravou režii i precizní herecké výkony podbarvené fantastickou atmosférou a perfektně dávkovaným inteligentním humorem. Ne, místo toho jsem se nechal dusit subjektivním pocitem naprostého znechucení nad dvěma ovcoidy, kteří si nechají totálně rozvrátit život, aniž by se zmohli alespoň na obligátní: "Béééééé." Film jsem si nedokázal užít z toho prostého důvodu, že mi byl krajně nepříjemný. To už bych si pak mohl užívat i škrábání nehtů po školní tabuli nebo zvuk zubní vrtačky. Asi holt nejsem ten pravý masochistický materiál. Hlavně jsem si ale nedokázal představit, že by mohlo k podobné situaci dojít v mém životě. Já jsem sice splachovací, ještě jsem nenarazil na člověka, který by mě dokázal urazit (nikdo se totiž ve svých výrocích ani nepřiblížil k tomu, jak hnusně se vidím já sám), ale pokud by se někdo navážel do člověka, na němž mi záleží, a to ještě v mém bytě, se zlou by se potázal (testováno na lidech). Se dvěma tupečky, kteří si nechali s klidem kálet na ucpávku krku jsem tedy nedokázal soucítit, zbytek sestavy mi byl rovněž příjemný jako pověstná osina mezi půlkami a za mě zůstává duo Jiří Grossmann / Miloslav Šimek nepřekonáno, jelikož stejné téma zvládli svého času jedinou větou: "Jsem váš strýc Baloun a budu s vámi bydlet." / Poučení: I některé lidské exempláře mohou okupovat ty nejnižší pozice v potravinovém řetězci. (21.05.2024)

Vlastně jedno velké sólo pro Simonu Pekovou, u které jsem měl celou dobu pocit, že se jí každou chvílí zmocní amok a začne to rubat. Anebo že  se změní v démona. Každopádně kdo má třeba šílenou tchýni, se kterou byl nějakou dobu nucen koexistovat, ten se tu najde. Víc než hodinu jsem se královsky bavil, ale pak se to trošku zvrtlo a samotný závěr je spíš k naštvání, protože nesnáším nevyjádřené konce. Ale pozitiva převažují a i když se mi Chata na prodej líbila víc, potěšil Pavlíček i tady. 70% (24.02.2024)

Tolik opěvovaná postava matky osciluje na hranici karikatury a postavy Bohdalové z libovolného komediálního skeče v Televarieté. Herečka jakoby chvílemi nevěděla, kam až může v roli zajít, a tvůrci jí to nebyli schopni vysvětlit, jelikož v tom evidentně sami neměli jasno. (19.02.2024)

Přiznám se, že z české kinematografie už si poslední roky vyzobávám jen dropty, které mě přesvědčí k návštěvě kina - a není jich mnoho. Snad právě proto mám pocit, že poslední roky mi mladší filmaři dělají velkou radost a cítím do budoucna dobré přísliby. Přišla v noci se rozhodně k těmhle střípkům radosti připojuje. Kluci našli skvělé téma a netradičně ho spojili s postupy hororového žánru, které mají dobře nakoukané (velké kudos i kameramanovi Šimonu Dvořáčkovi). K dokonalosti tomu nicméně pár věcí chybí (spoilers alert). V prvé řadě: v hororech jsme obvykle napojení na jednu či dvě postavy, na nichž nám záleží a proto se o ně bojíme. O ústřední dvojici se toho během filmu moc nedozvíme a postavy samotné příliš sympatií svým chováním nevzbuzují (že vůči matce působí Jirka jako srab je snad ještě ospravedlnitelné traumaty z dětství, ale útěkářství jeho přítelkyně Anety tuhle omluvenku nemá), takže je divákovi vlastně trochu jedno, jaký konec je potká. Ostatně závěr filmu je hned druhým bodem, který by si zasloužil lepší provedení. Obecně proti otevřeným koncům nic nemám, ale tady pro něj nevidím opodstatnění. S ohledem na odkazování k hororu bych očekával, že Valerie úmyslně spáchá nějaký dramatický čin, jako je skok ze skály jen proto, aby mohla mladší generaci terorizovat dál (např. tím, že ji doktoři svěří do domácího ošetřování, nebo bude docházet na terapii k Anetě). A to nejpodstatnější: od chvíle, kdy Valerie se svým disidentským kámošem zaberou byt pro sebe, aniž by Jiří s Anetou zavolali policajty, pro mě přestal být film věrohodný a veškeré pociťované drama zmizelo. Přesto všechno jsem ale odcházel z pocitem, že jsem viděl něco neokoukaného, co bylo po stylové a řemeslné stránce skvěle natočeno, a co ve mně vyvolávalo velmi intenzivní a nepříjemné pocity. A to je v místních končinách svátek. A to jsem vůbec nezmínil famózní matronu v podání Simony Pekové! Budu se těšit na další počiny Pavlíčka a Vejnara... (23.11.2023)

Zábavné, mrazivé, absurdní. Na minimálním prostoru a s málo známými tvářemi skvělá studie manželského vztahu, do kterého brutálně zasáhne nikým nezvaná matka/tchýně. Simona Peková má určitě našlápnuto sáhnout si na Českýho lva. Jediný, s čím jsem měl problém, byl účelově vystavěný mikrokosmos postav. Dejme tomu, že překladateli lotyšské literatury lze přiznat úlohu asociála odříznutého od světa s minimalistickou sociální bublinou, ale ženská, co pracuje v obrovským špitálu, musí mít kolem sebe spoustu lidí, co pomůžou, poradí, zatímco tady jsou ti dva v řešení problému odkázaní sami na sebe. Seber si tady Kocoura a běžte do prdele. (24.11.2023)

Příběh je v podstatě prostý, matka/tchýně se vnutí na jednu noc k mladým (synovi a jeho ženě) a roztočí tím neuvěřitelný kolotoč událostí.. Zábavná a zároveň mrazivá záležitost, no a zcela pochopitelně i absurdní.. Herecký trojlístek - Simona Peková, Annette Nesvadbová a Jiří Rendl - se mi moc líbil, fungovalo jim to spolu fantasticky.. U mě filmová spokojenost, smích a slzy, kombinace, kterou přináší život.. (11.03.2024)

Začátek 5/5 konec -5/5. Dobře rozjetý film přibližně od poloviny přestane dávat smysl a posere úplně vše co budoval. Udělat něco takového tak bych se styděl. Za to dávám tvůrcům studných 0/5. *(odplivnutí jejich směrem)* (06.03.2024)

Keby bolo po mojom, tak tento film si tak ľahko nepozriem, lebo som tušil prúser, ale bol som prehlasovaný, že to môže byť celkom sranda, no to rozhodne nebola. Horor to rozhodne bol, ale pre mna, že som túto trápnu a nezáživnú vecičku, ktorá sa hrala na psychologický Home invasion bez psychických následkov dopozeral. Fakt ma to nebavilo, lebo film sa tváril, že chce byť aj vtipný a ani to mu vobec nevychádzalo a tak aj herecké prejavy nestali za nič. Postavy boli podané tak laxne, že celkové dianie vo filme ma začalo po chvíli iritovať kvoli primitívnym rozhodnutiam postav sa z celou situáciou zmieriť a nebojovať. Príbehy píše sám život, ale tu bolo vidieť, že to napísal scenárista. Niekoho tato nudná srajda zaujme, ja do tej kategórie patriť nikdy nebudem, slabá 1*. (10.03.2024)

Rodinné drama jako ostře nabroušená dýka. (23.11.2023)

Tohle je slušná rychta! (22.02.2024)

Znáte ten pocit, když zhlédnete film, který má fakt dobře našlápnuto, prostě nabídne slušný spád, ale to závěrečné rozuzlení nestojí ani za starou bačkoru? Jo, tak přesně tak jsem se bohužel cítil při dosledování Přišla v noci. První polovina fakticky nabídla strhující dialogovou podívanou, při které se vám vařila krev v žilách. To vše podpořené brilantním výkonem Simony Pekové, zahrála to fakt s bravurou. Ale ten konec. Achjo. Takový potenciál hodit do koše. Škoda. Za mě dávám 5/10 (05.03.2024)