Přišla v noci

Je dost děsivé, jak vám může tchýně zničit život. To se taky málem stane ústřední dvojici tohoto filmu. Do bytu se jim nastěhuje matka od Jiřího a začne peklo. Nejdřív to jsou drobnosti a končí to až vodením pochybných existencí do bytu. Ale co s tím? Vyhodit matku na ulici? Tento problém hrdinové řeší celý film. Podle mě na ni byli moc mírní. Já bych určitě přitvrdil. "Vypadáš jako mladý Husák." :D (21.02.2024)

Přišla v noci staví (podobně jako např. Vlastníci) na vcelku všedním námětu, jehož se však tvůrci chopili po svém a naservírovali nevšední humornou podívanou, z níž mrazí v zádech o to více, protože se může týkat mnohých z nás. Film stojí především na fenomenálním, hravě teatrálním výkonu Simony Pekové, která si celý snímek takřka ukradla pro sebe a jistě v ní nejeden divák či divačka poznali matku své milé drahé polovičky - i když je pravda, že ve filmu šlo o vražedný koktejl z těch nejtoxičtějších vlastností zkumulovaný v jedné osobě. Trochu mě zarazil na můj vkus nedořečený závěr. Nesmím opomenout pochválit výrazný hudební doprovod. (26.11.2023)

Děsný. Jdu z prázdného kina a jsem naštvaná na všechny, co to vychvalovali. První scénka vypadala slibně - fotografování rodinky, bohužel se nikdo z nich dál ve filmu už neobjevil (ne, vážně se to nesnažím chápat). A až pak nastalo to pravé utrpení: sledovat nejnudnejší pár na světě, jak si nedokáže poradit naprosto s ničím. Závěr nekomentuji vůbec, to už bylo na scénáristické Bohnice. (13.12.2023)

Nejlepší česká komedie za poslední léta, která povyšuje práci s tématem pokřivených rodinných vztahů na světovou úroveň skrze přimknutí k prvkům znepokojivějších žánrů, jako jsou horor nebo home-invasion thriller – žánr postavený na tísnivé premise, že intimitu domova hlavních hrdinů naruší zvenčí nějaký vetřelec. V tomto případě je oním vetřelcem bezohledná, manipulativní, vztahovačná, sebelítostivá a citově vyděračská, ale též tragicky osamělá matka, která se nacpe do bytu svého syna a jeho přítelkyně. Z jednoduchého nápadu, skromných prostředků a komorních podmínek se podařilo vykřesat maximum. Film vychází z povědomých a přesně odpozorovaných dialogů a situací stojících na rodinném soužití, jejichž nepříjemnost drsně stupňuje až do absurdních rovin. Vyprávění je systematicky pojato tak, aby každá scéna působila komicky a úzkostně zároveň, a lze jej číst i metaforicky jako sondu do problematiky selhávající mezigenerační komunikace. Splynutí obou tonálně odlišných nálad, kdy se erupce hlasitého smíchu často a pravidelně střídají s intenzivním mrazením v zádech, probíhá ve snímku naprosto hladce a harmonicky. (04.01.2024)

Vlastně jedno velké sólo pro Simonu Pekovou, u které jsem měl celou dobu pocit, že se jí každou chvílí zmocní amok a začne to rubat. Anebo že  se změní v démona. Každopádně kdo má třeba šílenou tchýni, se kterou byl nějakou dobu nucen koexistovat, ten se tu najde. Víc než hodinu jsem se královsky bavil, ale pak se to trošku zvrtlo a samotný závěr je spíš k naštvání, protože nesnáším nevyjádřené konce. Ale pozitiva převažují a i když se mi Chata na prodej líbila víc, potěšil Pavlíček i tady. 70% (24.02.2024)