Přišla v noci

Často, když se objeví skutečně kvalitní a osobitý horrorový film, mají mnozí tendenci tvrdit, že to vlastně žádný horror není. Tady se přiznám, že ve filmu Přišla v noci jsem horror tentokrát neviděl ani já, byť tento žánr mě na dobře hodnocený český film nalákal nejvíc. Náběhů na potenciální horror by se našlo, ale tvůrci zápletku evokující home invasion nakonec odvrátí jiným směrem a mně to vůbec nepřišlo ke škodě. Film mě (už naprosto skvělou první scénou) pohltil do civilně pojatého příběhu ze života, kde se mísí vztahové drama s napínavým thrillerem a do této znepokojivé atmosféry zasazuje i kus humoru a stupňuje absurditu v mrazivém i komickém rozměru současně. Přišla v noci, házela do nervní bezmoci, brnkala na nervy i rozesmála... (hlavní postava) je neskutečně zajímavá svou protikladností: nemilosrdně se vetře do rodiny, schopná číhat na příbuzné i v nejintimnějších situacích, svou přítomností deprimující a nesnesitelná, v rámci potenciálního horroru vnímatelná coby ZLO – na druhé straně její pozitivní vnímání života, některé vyřčené názory, smýšlení s uspokojením se v skromnosti, touha směřovat ostatní k vlídným vztahům a vzájemnému smíření mě víckrát uzemnily, abych s ní na krátký okamžik souhlasil – a aby mi o pár vteřin zase pila krev. :o) Zvraty od příchodu jistého Kocoura mě překvapily, ale dojem z filmu oproti jiným divákům určitě nezničily, protože tím se s ještě vypjatější situací teprve zkouší síla vzájemného vztahu mladých, jejich případná schopnost navzdory dostatku zázemí pro luxus uskromnit se, završuje se hledání vzájemných postojů k sobě u prahu k nové kapitole života (což otevírají již první scény s drobnými vztahovými konflikty). Prostřednictvím nové (byť před kamerou jen krátce přítomné) postavy se obrací situace i pro postavu dosud manipulující a v postavách tuto manipulaci drásavě pociťujících se probouzí i strach o člověka, kterého by pár minut před tím zavraždili, byli-li by takového činu schopni. Úplně mě nepotěšil otevřený závěr s utnutím v napínavou chvíli, ač poslední scéna se k absurdní náladě filmu hodila a spolu s předchozími scénami film toho dostatečně sdělil i tak. Příjemným bonusem jsou herecké výkony pro mě neznámých tváří a hezké kamerové záběry v exteriérech. [85%] (17.02.2024)

Na to, jak byl film chválený kritikou, tak jsem čekal více. Samozřejmě, že české filmy stále bojují s kvalitativní křivkou, ale pokud je tam alespoň ta jedna část, co funguje - humor, člověk může něco odpustit. Na Přišla v noci mě však postupem času začala štvát ona nerealističnost té situace, kdy by to člověk v reálu řešil jinak, nebudu však zmiňovat konkrétně. Hlavní trojice byla vybrána solidně, ovšem něco mi na jejich přeříkávání dialogů nesedělo, nevím, jestli to bylo zvukem a obecně levnou produkcí, ale mnohé sekvence mi nepřišly uvěřitelné čistě v momentech, kdy se baví dva partneři mezi sebou a postava tchyně byla též záměrně přestřelená, tu bych ještě bral jako takovou groteskní figuru. Ale zkrátka jsem po těch Lvech čekal vyspělejší podívanou, i když jsem se nenudil a byl dost spokojen s nejednoznačným koncem. (23.03.2024)

Nejlepší česká komedie za poslední léta, která povyšuje práci s tématem pokřivených rodinných vztahů na světovou úroveň skrze přimknutí k prvkům znepokojivějších žánrů, jako jsou horor nebo home-invasion thriller – žánr postavený na tísnivé premise, že intimitu domova hlavních hrdinů naruší zvenčí nějaký vetřelec. V tomto případě je oním vetřelcem bezohledná, manipulativní, vztahovačná, sebelítostivá a citově vyděračská, ale též tragicky osamělá matka, která se nacpe do bytu svého syna a jeho přítelkyně. Z jednoduchého nápadu, skromných prostředků a komorních podmínek se podařilo vykřesat maximum. Film vychází z povědomých a přesně odpozorovaných dialogů a situací stojících na rodinném soužití, jejichž nepříjemnost drsně stupňuje až do absurdních rovin. Vyprávění je systematicky pojato tak, aby každá scéna působila komicky a úzkostně zároveň, a lze jej číst i metaforicky jako sondu do problematiky selhávající mezigenerační komunikace. Splynutí obou tonálně odlišných nálad, kdy se erupce hlasitého smíchu často a pravidelně střídají s intenzivním mrazením v zádech, probíhá ve snímku naprosto hladce a harmonicky. (04.01.2024)

Ako prepáčte, ale prišlo mi to ako keby sa scenáristovi už nechcelo dorobiť záver a vysral sa na to. Jiři Rendl hral postavu, ktorá nemala gule a nevedela zo svojho bytu vyhodiť cudzého človeka a odišiel s tým, aj so ženou, že ho tam nechajú? To akosi nemá logiku. Keď sa už na to necítil, tak mal zavolať políciu a ta by ho z jeho bytu slušne napísané vyprevadila. Čo sa týkalo jeho mami, tak sa hovorí "odtiaľ potiaľ". Čo to je za človeka napriek tomu, že ide o svoju mamu, že nevie urobiť rázny zásadný krok a riskuje svoje manželstvo, bývanie proste všetko? Myslím si, že normálny človek by so svojou mamou aj 3krát urobil nevyhnutný krok a čudujem sa jeho žene čo všetko prekúsla. Ak by scenárista trošku zrealizoval film a dokončil záver, tak by to bol film hodný 4*+. Inač je to absurdita! (10.04.2024)