Hřiště snů

Film o naivnej túžbe napĺňat svoje sny, resp. aspoň ten najväčší, a to aj za cenu toho, že vás ostatní budú považovať za blázna. Costnera aj Earl Jonesa mám rád, ale tu mi vôbec do rolí a do tejto témy nepasovali. Na druhej strane, potešila minirola Lancastera, jedna z jeho posledných. Film síce neurazí a dokáže (hlavne v tých komických scénach) zaujať, ale nič viac som v ňom nenachádzal. Hodnotenie: 60% (22.03.2014)

Hodně zvláštní a až úsměvně pohodový film. Pro milovníky baseballu zřejmě klasika, pro mě snaha doplnit si tak často v mnoha seriálech a filmech zmiňovaný a citovaný snímek. Ač to může znít naprosto dementně, Hřiště snů je něco jako mix Blízkých setkání třetího druhu a Interstellaru, akorát v tom namísto vesmírných entit figuruje baseball. Neměl bych s tím vlastně žádný problém, jen kdyby to alespoň trochu dávalo smysl a já měl pocit, že je mi představován svět, který se řídí určitými pravidly. Bohužel mi přišlo, že je to ale přesně naopak. Každých pár minut se stalo něco, co posouvalo bizarnost celého dění dalším směrem, aniž by se tvůrci alespoň pokusili vysvětlit, proč je to vůbec možné a kde tedy jsou hranice toho jimi vytvořeného fikčního světa. Je to ale škoda, jelikož ta podivná atmosféra filmu se mi líbila a Kevin Costner se v 80. a 90. letech do takových rolí skvěle hodil. 6/10 (26.09.2018)

Je to něco jako být shovívavý k malému dítěti, které počmárá vaši lednici fixkou, což v určitých situacích může vyznít i velice roztomile. Malé děti jsou v tomhle případě Američané a jejich, čistě jejich, Hřiště snů ta roztomile zasviněná lednice. Přiznávám, že chvílemi jsem se příjemně bavil atmosférou jak na křesťanském táboře, kde přeci jenom kapka té mystérie musí být. Nastaly ovšem i okamžiky, kdy jsem slyšel vnitřní hlasy, které nezřetelně šeptaly: Co je to za sentimentální píčovinu? Ale vcítil jsem se do období svých deseti let, kdy užívání ponožky bylo tak nevinné a spojené pouze s nohama, představil si Jardu Jágra v důchodu a ta třetí hvězdička najednou přiletěla za zvuku fanfár odkudsi z kukuřice. (I tak už ale nikdy víc.) (22.04.2014)

[3,5*]     Opäť sa ma raz snažia Američania presvedčiť, že bejzbal je tá najskvelejšia hra na svete, dokonca s až magickou mocou. Keďže ja naopak považujem bejzbal za hru nezaujímavú až nudnú, mal som k tomuto filmu dosť silné predsudky. Ale zbytočne, film našťastie až tak o bejzbale nie je. Je to film originálny, tajuplný, s krásnou rozprávkovo-čarovnou atmosférou, ktorú zvýrazňujú pôsobivé obrazové filtre a hlavne skvelá hudba Jamesa Hornera. A spomenúť treba aj výborné herecké výkony, predovšetkým charizmatického Kevina Costnera. Niekto by mohol namietať, že je to presladené a príliš americké, ale aj tak to má pre mňa neodolateľné čaro. A navyše sa zdá, že film má aj isté nadčasové kvality, keďže do knihy 1001 filmov, ktoré musíte vidieť než umriete bol pridaný s odstupom času, až v roku 2013 (zvyčajne je to naopak - film zostarne a z knihy vypadne). "Field of Dreams" je film pre divákov, v ktorých ešte ostal kúsok dieťaťa a ktorí ešte dokážu snívať. (07.11.2021)

Zvláštní melancholická mysteriózní pohádka o splněných snech (sebevíc nereálných a bláznivých), s čarovnou poeticky nostalgickou atmosférou a absolutním pozitivním vyzněním. Snažit se racionálně interpretovat hlas shůry (v titulkách: THE VOICE - Himself :-)) není žádoucí, nicméně více chápat myšlenkové pochody hlavního hrdiny při řešení neurčitých indicií (a sdílet jeho lásku k baseballu) by neškodilo. (18.11.2013)