Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (149)

plakát

Kosmonaut z Čech (2024) 

„Vítejte na palubě lodi Jan Hus 1.“ Český název Kosmonaut z Čech mě nalákal. Pravda, Sandler už méně, ale jsem otevřený téměř všemu. Začátek filmu mě navnadil, retro sci-fi s celkem výraznou českou stopou. Líbily se mi tam drobné detaily jako české nápisy na knihách, ubrouscích, jméno lodi Jan Hus 1 a sondy Ferda. Toho tam bylo dost a to mě bavilo. Pak ale dorazil Hanuš. No a i když pominu, že mám strach z pavouků, tak Hanuš byl fakt hnusnej. Asi můj problém, ale problém. Nicméně jsem to nějak překousl a začal Hanuše vnímat a poslouchat. To nebylo úplně dobré rozhodnutí. Prázdné a banální fráze o tom, že člověk nemá být sobec. Zřetelně se to odkazovalo na dnes již naprosté sci-fi klasiky od těch největších, ale nebudu je zde ani zmiňovat. To si nezaslouží. Chápu, že je to podle adaptace a ta může být mnohem starší než třeba Příchozí ( a tak jsem se tomu nevyhnul :-) ), ale já hodnotím film a tenhle „fakt“ je pro mě irelevantní. Asi je z textu zřetelné, že nemá nikdo čekat nějakou akci, ani já ji nečekal a v tom nemám problém vůbec. Když už se to ale konečně dobelhá k nějakému závěru a začne se lehce něco dít, to bylo peklo. To se mi vyloženě nelíbilo a jak mi ten film do té chvíle vizuálně nijak nevadil ( až na Hanuše ), tak ten konec je takové odříhnutí s obsahem plné barviček a čehosi. No a celé to dodělala čokoláda. Kdo viděl, pochopí. Konec je fakt divnej a ošklivej a hodil mě hodně dolu v hodnocení. Ze 60% kde jsem byl možná ještě v půlce jdu na 40%.

plakát

Bob Marley: One Love (2024) 

Nejsem si jistý, že je fair ode mě, to hodnotit. Ten den co jsem byl v kině, s rodinkou, jsem slavil narozeniny a nálada byla více než dobrá. To jen na okraj a dost legrace.. Snad zvládnu o Reinaldově filmu lehce poreferovat. Byla to ku*evská nuda. Nejsem fanoušek Reggae, ale byl jsem v kině s fanoušky tohoto hudebního žánru, s lidmi, co o Marleym něco vědí. Všichni jsme byly zklamáni. Čekaly jsme mnohem víc. Více střípků ze skutečného života, více kontroverze („sex, drogy a rock´n roll – reggae v tomto případě) a že toho bylo a mohlo to film ozvláštnit. Ty zajímavé/reálné věci z Marleyova života jsou tam v podstatě jen naznačeny. Promiskuita/lehkomyslnost/závislosti/ta silná víra v to opravdové rastafariánství (které tu bylo lehce směšné) – špinavost, smradlavost, víra. I já, jako ne-fanoušek tohoto životního stylu jsem cítil, že jsem byl ochuzen o tu podstatu a styl života téhle, bezesporu, geniální a nadčasové hvězdy, kterou Bob Marley rozhodně byl a stále je. Zatracená škoda. Kdybych měl vyloženě psát o filmu jako takovém, tak to taky vůbec nefunguje. Je to dílo bez vrcholu, pro mě pomyslným vrcholem jsou vlastně závěrečné titulky a to mi teda fakt nestačí. Od začátku vše směřuje k nějakému „final fightu“, k nějakému (nejen hudebně) důležitému koncertu. A to tam vlastně vůbec není. //Trošku je to jako taková dlouhá předehra, s rychlým a krátkým sexem, ale bez vyvrcholení obou zúčastněných//. Okamžitě po opuštění kinosálu to ze mě vyprchalo a nedalo mi to nic. Hudba je sice fajn, nejsem fanda (nicméně má srdeční záležitost, Zlatonka, kamarádka Marťa si chvílema broukala a i mě to lehce, opravdu jen lehce strhlo) , ale mě to prostě celkově hrozně nebavilo. 30% a ku*va netočte další Bohemian nudnou Rhapsody. Zkuste něco, co má alespoň trošku koule a nebojí se to zajít do hloubky (do reálné hloubky, která třeba nebude příjemná a leckoho překvapí a třeba i pobouří) hlavních postav. Nevytvářejme „cukrovou“ společnost a dívejme se realitě do očí.

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Epická podívaná, famózní atmosféra, zvuk, celkový audiovizuální zážitek 100%. Například u scény s „prvním osedláním“ mě běhal mráz po zádech. Chalamet mě začíná bavit víc a víc. I další herecké výkony mě přišly fajn a v tomhle směru nemám problém. Celkově vyprávěcí styl pana režiséra je za mě strhující. Baví mě, jak si s těmi scénami hraje, nikam nespěchá, nebojí se dlouhých záběrů. No ale, na rozdíl od první poloviny filmu, kde jsem si vyloženě lebedil. Tak druhá část, spíše poslední třetina, mě přišla najednou hrozně zrychlená. Chvílemi jsem se až ztrácel v té zkratkovitosti, co najednou nastala. Asi to klidně mohlo být o 20-30minut delší, nebo.. Žádné nebo, v té první polovině bych nechtěl přijít o nic, žádné velké stříhání.. Těch třeba 15 minut navíc v tom závěru by mě hodil asi na 90-100%% a 5*, no a byl jsem poprvé v životě v IMAXu, to chci asi taky zohlednit, to mi zvedá hodnocení hned o minimálně půl až jednu hvězdy výše. Takže pěkně jsem se v tom sám zamotal... Takhle: V IMAXu 90% a 5*, jinde 80%. Jedničce jsem dal 80% a Duna 2 je prostě lepší. Zase ale neskončila, zase je jasné, že „když vyděláme“ bude třetí díl a uvidíme , jestli to Denis Villeneuve bude chtít dotáhnou do konce, doufejme. Dvojka je sice o malinko lepší než první díl, ale o 10% to pro mě prostě není (pokud nejsem v IMAXu). Takže taky 80%, nebo spíš (proti mým pravidlům) 85%. Super film a doufám, že až vyjde třetí díl, přehodnotím i tyto první dva díly triologie a Duna celkově skončí na 5*. Zatím super silných 80% (téměř 90% :-D ).

plakát

Hvězdná brána (1997) (seriál) 

Ale ne, ale né... Občas o tom slyším na mém oblibeném kanálu YT MZ Live. Jaká s*ačka to je, jak je to natočené v kanadských lesích a vesnicích, jak je to trapné a chudé... Dobře, nedá se nesouhlasit, s odstupem. ALE! Teď když si to pustim a já to udělal (vybrané díly, ale viděl jsem to celé a ne jednou), tak mě to vrací do těch let, kdy jsem nenáviděl učitelku za to, že protáhla poslední hodinu a já nestihnu začátek SG. Běhal jsem domu, abych stihl koukat na valku mezi goauldy a lidmi se starším bráchou, který mě k tomu vlastně přivedl. Díky Jerry a z 80% jdu na 90%, ze 4* na 5* a nestydím se za to :-D

plakát

Přišla v noci (2023) 

Absurdní komedie, která je výborně napsaná, ale ke konci mě začala lehce s*át. Matka v těžké životní situaci požádá syna a jeho dívku o možnost přespání na „pár“ nocí. Celkem reálná situace, ze které je v první polovině filmu vymačkána výborná komedie. To jsem se bavil skvěle. Pak se ale něco stane, zvrat, který se dal očekávat a pro mě tím film přestal fungovat. Nemám ve filmech rád situace, kde mě ihned napadne několik relativně banálních řešení problému, ale hrdinové to z nějakého důvodu nedělají, nebo je to ani nenapadne… Reálně si nedovedu představit, že by to někdo nechal zajít takhle daleko a tolik se v tom plácal. Až mě to s*alo, že jsou to takoví idioti. Toliko asi k negaci. Pro mě byl hlavní tahák filmu Přišla v noci představitelka hlavní role Simona Peková. Nedivím se vůbec ocenění, které se jí dostalo na Cenách filmové kritiky. Ona je v tom filmu opravdu vynikající. Jen bych lehounce vytkl takovou drobnost. Přišla mi v některých scénách až moc divadelní, lehce přehrávala, to si role jistě žádala, ale občas to bylo už trochu moc. Audiovizuálně bych tomu asi neměl úplně co vytknout, stejně tak mě ale nic výrazně nezaujalo. Snad jen zvuk, který místy navozuje tu „hororovou“ atmosféru. Hororovou v uvozovkách, protože tento žánr jsem tam opravdu nenašel. Co se samotného hodnocení týká, začal jsem v hlavě na nějakých 60-70%. Film ve mně lehce dozrává, ale bohužel, špatným směrem. 60%

plakát

Matrix Revolutions (2003) 

Famózní zakončení trilogie. S každým dalším shlédnutím všech tří filmů si tam najdu něco, co mě překvapí a nadchne, jak vlastně chytré to celé je. Funguje akce, emoce, atmosféra, finále a vlastně tak nějak všechno. Kulervoucí. 100%

plakát

Matrix Reloaded (2003) 

Díky filmům jako Matrix Reloaded mám tu kinematografii tak moc rád. Mám jen superlativy. Strhující podívaná. Díky a na shledanou a 100%.

plakát

Poslední skaut (1991) 

Usměj se, ču*áku. Bruce Willis jako soukromé očko. Drsný, hrubý, hláškující, zapalující si cígo jedno o druhé. Naprostá klasika, u které se bavím královsky pokaždé, když jí shlédnu. Jsem odkojen na akčňákách z devadesátek, tam je svět ještě v pořádku. Nebudu tu cintat pentli. 100%

plakát

Matrix (1999) 

Úroveň zábavnosti – 13 z 10. Netřeba zde psát více. Naprosto dokonalé. Co dodat. 100%

plakát

Sledování (1998) 

Bill je nezaměstnaný, neúspěšný spisovatel. Rozhodne se hledat inspiraci pro nějaké nové dílo v tom, že sleduje lidi a snaží se navnímat jejich pocity, zvyky. Vymyslel si pro sebe a svou činnost jasná pravidla, ale jak to tak bývá, pravidla se poruší rychle. Díky tomu se Bill seznamuje s vykutáleným zlodějíčkem Cobbem a začínají spolu „chodit“ po bytech. A tady začíná zajímavý, krásně plynoucí příběh. Je to výborně vymyšlené, nádherně zrealizované a po všech stránkách skvělé. Je to první celovečerní počin pana Nolana (kredit za režii, kameru, scénář, střih, produkce) a myslím, že tím ukázal, že se od něj máme do budoucna na co těšit. Chci si od tohoto pána doplnit vše co jsem ještě neviděl, parádní začátek této mé cesty. Chci víc a těším se na další. 90%