wege

Bylo to na mě až moc chaotické. Možná to bylo tím jazykem, možná příběhem, možná skákáním mezi časovými rovinami. A ani to pro mě nebylo žádné historické obohacení, co to mohlo jako poslední zachránit.

Jestli to měla být komedie, nebyla. Jestli v tom měla být pravda, taky nebyla. Celé to díky tomu vyznělo tak nějak do ztracena. Vyloženě se mi nabízelo srovnání třeba s K zemi hleď!, kde to na první pohled lavírovalo stejně, ale zároveň člověk od začátku věděl, co se tím chce říct. Tady jsem to nenašel až do samého konce. Vůbec to nějaké nastavení zrcadla nebo cokoliv jiného nebylo.

Dva bratři, jeden je skvělý jako režisér, slabší jako herec, druhý je pak herec. Casey Affleck už dávno Bena herecky předčil, tady to jen potvrzuje. I když v podstatě jen chodí, čumí, skoro nic neříká, tak je to jeho herecký koncert. V podstatě sám drží celý film, kde se vlastně toho ani moc neděje. Ten film není i díky němu nic příjemného na dívání. Nevím, jak vy, ale já měl z toho strašnou depresy ještě druhý den. Velmi tomu přispěla Michelle Williams, která tam hraje asi pět minut, ale ta scéna nad kočárkem, ta je srdcervoucí.

Oproti jedničce hned dvě pěkné Španělky a lepší hudba. A to je tak vše, platí to, co jsem psal dříve … jen klišé, šílené postavy, šílený děj a šíleně nereálné situace, ve kterých se ocitají. Navíc se v nich chovají fakt iracionálně, až dementně... ale aspoň to skončilo, jak mělo.

Pěkná Španělka, slušná hudba, jinak jen klišé, šílené postavy, šílený děj a šíleně nereálné situace, ve kterých se ocitají. Navíc se v nich chovají fakt iracionálně, až dementně.

Vskutku prazvláštní vztahová terapie.

Krásný příklad, jak se má dělat byznys. Michael Keaton je skvělý. Může vám být bratrů líto, ale prostě neměli koule na to posunout podnikání dál. Nebýt Raye tak o nich nikdy nikdo neslyšel a já nevím, kam bych vodil děti za odměnu. Možná by to bylo něco lepšího než cheese bez zeleniny, hranolky, 8 nugetek, kečup a shake.

Není to špatné, ale oproti Gladiátorovi takové nedotažené. Ty postavy jsou plytčejší, bez kontextu nechápeš jejich chování (v režizérské verzi). Marton Csokas není tak dobrý jako Joaquin v roli záporáka. A hlavně Orlando nemá charisma Russella Crowa, aby si celý ten film opanoval.

Murakamiho knihy jsou moje oblíbené, mám doma všechny, co u nás vyšly. Některé jsou pro mě naprosto skvělé (1Q84 nebo z poslední doby Tancuj), v podstatě mezi nimi nejde najít vyloženě slabý kousek. U Norského dřeva jsem nikdy nechápal to nadšení, co ta kniha měla mezi lidmi. Pro mě byla vždy jedna z těch slabších, ale pořád ne špatná. Pamatoval jsem si z ní vždy jen ten pocit, co ve mně vzbuzovala. Ten film ho ve mně probudit rozhodně nedokázal. Navíc pro člověka, co to nečetl, to muselo občas působit strašně chaoticky. Celá ta atmosféra v tom působí navíc strašně uměle, nevěříte tomu. Možná tam je ta poetiky a melancholie až moc. Ano v těch knihách to často je taky, ale působí to krásně přirozeně.

Ta akce je na tom to nejlepší. Je přímá, inovativní a nekompromisní. Proč se s někým srát 5 minut, když to stejně dobře vyřeší vystřelený obličej z 30 centimetrů. Zároveň ale ve spoustě té akce mi přijde Keanu pomalý, nemotorný a celé to působí často divně, k neuvěření. Skoro jako parodie. Navíc zde je stejný problém, co jsem měl ve dvojce, ten příběh stojí prostě za vyliž. Je to je výplň od jedné akční scény k další.