Místo u moře

Čo na filme zaujme, sú herecké výkony - hlavnej a vedľajšej postavy. Casey Affleck, vypadá, že je lepší herec, ako jeho brat Ben, a taktiež, pozoruhodný výkon mladíka Lucasa Hedgesa, ktorý by mal mať pred sebou zaujímavú, všestrannú kariéru, len, aby sa nepokazil. Obidvaja si zahrali pokrvných príbuzných, keď Casey vystupuje, ako Lee Chandler, ktorý je strýkom Patricka Chandlera ( Lucas Hedges ), ktorému práve zomrel otec Joe ( Kyle Chandler ), ktorý bol bratom Leeho, takže Pat, je jeho synovcom. Nebožtíka si zahral Kyle Chandler, kde som sa trochu čudoval, že tento herec sa v skutočnosti volá Chandler, a aj vo filme vystupuje pod týmto priezviskom, kde aspoň meno, sa mu zmenilo. Pochválim aj civilný scenár Kennetha Lonergana, ktorý aj režíruje. Napísal a zrežíroval drámu o náhlej smrti člena rodiny, z ktorej sa budú odvíjať následné udalosti, ktoré protagonistu príbehu, tzv. donútili, aby sa vrátil do rodného mestečka, kde by sa najradšej, už nikdy VIAC v živote nevrátil. Prečo ? To sa budem postupne dozvedať, z častých flashbackov, ktorých je jednak veľa, popri tom množstve, začínajú byť rušivé a kazové + doplním, i nie príliš svedomitý strih a niekoľko zbytočných scén, ktoré mi na snímku prekážali, a tak som sa nakoniec odhodlal film ohodnotiť, tak ako som učinil. Tieto dve vlastnosti sa medzi sebou bijú, ale nakoniec zvíťazil zdravý rozum, v podobe ukážkových hercov, ktorí zo seba vydávajú úplné MAXIMUM, tak ako to činí Casey Affleck. Ten si zahral Leeho Chandlera, s povolaním inštalatéra, ktorému oznámia, že mu zomrel starší brat Joe. Vo svojom závete si želal, aby sa Lee stal opatrovníkom, jeho syna Patricka. Tým pádom prichádza do mestečka Manchester by the sea, kde nemá zrovna najlepšie spomienky... K dvom pánom, dopĺňam Michelle Williams, ktorá si zahrala Randi Chandler ( manželku Leeho ), aj ona, je na miniatúrnom priestore, intenzívna a presvedčivá. Podľa mňa, najlepšia a brilantná filmová sekvencia, je na policajnej stanici, kde Lee Chandler, vypovedá, čo sa odohralo... Až ma totálne ZAMRAZILO ! Je to v prvom rade FILM, ktorý k sebe potrebuje : múdreho a vnímavého diváka, ktorý má CIT pre POCHOPENIE druhých ľudí, a ich každodenné problémy, ktoré väčšinou prichádzajú samé od seba... (04.02.2017)

Pokud se moje pravidelná spolusledovatelka na nějaký film opravdu hodně těší, tak to zpravidla dopadá žalostně. Tím spíš, pokud se jedná o psychologické drama. Těch totiž bývá v poslední době méně jako šafránu. Tento snímek je opravdu velmi světlou a příjemnou výjimkou. Neskutečným způsobem mě bavily jednotlivé postavy. Jejich osudy mi nebyly lhostejné, a to je u podobného filmu takřka klíčové. Psychologii postav měli tvůrci zmáknutou na jedničku. Casey Affleck mi ukázal, že umí být opravdu vynikající herec, když mu to někdo přikáže. Role člověka vyrovnávajícího se s obrovskou životní tragédií mu náramně svědčila. Příběh je citlivý, ale netáhne k sentimentu. Vše se odehrávalo ve velice pěkném prostředí, které bylo nasnímáno působivou kamerou a dozvučeno tichým a nevtíravým soundtrackem. Tento film je krásnou ukázkou toho, jak vypadá film, jehož jednotlivé složky do sebe perfektně zapadnou. Plný počet nedávám pouze z toho důvodu, že se ve mně neobjevily výraznější emoce. Zřejmě je to způsobeno tím, že jsem si nikdy ničím podobným neprošel (Zaplať pánbůh!) a chybí mi troška empatie. Taktéž jsem měl pocit, že film postupem času začal přeci jen malinko stagnovat. Lepší 4 kousky. (11.02.2017)

Takže ten mladý Affleck dostane asi Oscara za nič výnimočné. Hrať necitlivého, nekomunikatívneho človeka s kamennou tvárou, na to sa veľmi snažiť nemusel. To už jeho filmový brat Kyle Chandler ukázal viac. Nominácia Michelle Monaghan je ešte väčším výsmechom, tú tam skoro ani nevidieť, len sa raz rozplače. Film je pomalý a jediná citlivá pasáž trvá chvíľu, a to je tak všetko. Flashbacky do minulosti, ktoré mali čo to objasniť, boli sem tam mätúce. Nerozumiem ani koho to mohlo nejak extra baviť, ani koho sa baví pozerať na nejakého samotára, čo sa nevie začleniť do spoločnosti. A k tomu nesympatickému, vôbec som mu nedržal palce. Nijak ma to extra nedojalo, jedine čo za to stálo bola občas hudba. Celkovo úplný priemer. (16.02.2017)

Text obsahuje drobné spoilery. Jeden z nejužitečnějších filmových trenažérů na život se zlomeným srdcem. Tragédii se buď můžete nechat zcela paralyzovat, nebo si nad ní udržet jistý nadhled – jak činí Lonergan a jak se zároveň snaží hrdinové Místa u moře. Film neobnovuje status quo a neujišťuje nás, že vše bude zase v pořádku. Skutečná katarze a návrat k harmonii zachycené v několika flashbacích nepřichází, stejně jako nemusí vysvobození a alespoň nějaká forma satisfakce po podobné tragédii nikdy přijít ve skutečném životě. Nejde o jediný odklon od konvencí amerických rodinných melodramat, nabízejících na podobná dilemata zpravidla jednoduchá řešení. Tragédie není zaviněna osudem, proti němuž člověk nic nezmůže, nýbrž lidskou chybou, postavy nejsou černobílé a své emoce oproti hrdinům běžných melodramat z velké části nedokážou externalizovat. Vyjadřují je za ně flashbacky a vážná hudba, jež nás zároveň upozorňují na neustálou (a paradoxní) přítomnost ztráty, na nevyplněné místo (ještě bolestivější jsou při druhém zhlédnutí zmínky o dětech v dialozích – muž, kterému Lee opravuje kapající kohoutek, mluví o sestře s dětmi, zdravotní sestře Bethany se podle slov doktora právě narodila dvojčata – holčičky). Patrick a Lee se podobně jako hlavní hrdinka Lonerganova předchozího filmu musí hlavně naučit překonat komunikační bariéru a najít adekvátní výrazy k popisu neštěstí, které je potkalo (jako s tím nemá problém například muž, kterému Lee v závěru opravuje kotel a který se bez ostychu pustí do vyprávění o smrti svého otce). Oproti Lise ale navzdory melodramatickému potenciálu situací, v nichž se ocitají, nejednají melodramaticky. Naopak i scény, které jsou natočené s operní přehnaností, narušují svou neochotou nechat se plně pohltit žalem (Patrickův zvonící telefon během smutečního obřadu). Lidé sice umírají, ale život pozůstalých, jakkoli neutěšivý, běží dál. Místo u moře, melodrama, které nechce být melodramatem, pro mne tak není jenom znamenitě napsané a zahrané drama o nepřekonatelné ztrátě, ale zároveň film inspirativní i formálně a stylisticky. 85% (10.02.2017)

Ač se to na první pohled nemusí zdát, Místo u moře je film pro náročného a všímavého diváka, který rád čte mezi řádky. Největší emoce se totiž skrývají v nevyřčeném, Casey Affleck si jde právem pro oscara, veškerý příběh své postavy a pocity dokázal říct beze slov, k tomu mu samozřejmě pomohl výborný scénář. Místo u moře je velmi dobrý film, neměla jsem však pocit, že by to bylo něco, co jsem ještě nikdy neviděla. Pravděpodobně je to ale jeden z těch filmů, které potřebují v divákovi nějaký čas růst. (06.02.2017)