Arigato

Jedno z nejoriginálnějších a nejvýraznějších anime vůbec. Sledovat souboj dvou nejgeniálnějších rivalů byl prostě zážitek a minimálně prvních 25 dílů člověk slupne jako malinu. Situace vždy skvěle gradovaly díky smysluplnému scénáři, k tomu povedená atmosféra i přiměřená délka, to vše vyústilo v neuvěřitelně povedený seriál, který se jen tak nevidí. Největší předností je však perfektní budování charakterů postav, díky kterému pořádně ani nevíte komu fandit, což ve finále umocňuje celý zážitek. Death Note nepotřeboval žádnou jinou adaptaci. Oba filmy jsou nicméně povedené, byť se ubírají trochu jiným směrem. Netflix adaptace je bohužel už víceméně zbytečná.

Televizní útěky z vězení máme všichni rádi, obzvlášť když můžeme fandit sympatické postavě. Zpočátku excelentně zpracované epizody plné napětí se zajímavě napsanými postavami, které nenudily a naopak vhodně doplňovaly celou první sérii, která v mých očích neměla chybu. Přesunem z Fox River jsme se dočkali většího prostoru i co se scénáře týče, což přirozeně vedlo k novým situacím a stejně tak i k novým překážkám, a dá se tedy říct, že druhá série tu první skvěle doplňuje. Možná jen k její škodě je mnohdy akčnější víc než je třeba, ale to je asi čistě jen můj problém. Třetí sérii jsem kdysi míval hodně rád, nicméně s odstupem času dávám přednost těm přechozím. Naštěstí je velice svižná, nechybí napětí a celý ten nápad ohledně Sony mi přišel velice zajímavý. Oproti tomu čtvrtá série je naopak velice táhlá a obecně jsem se k ní nerad vracel. Byť nabízí pár skvělých momentů, jako celek působí extrémně překombinovaně a zbytečně dlouze. Samotný konec a později i začátek páté série mi přijde jako ultimátní finta scenáristů, ale budiž. Navzdory všem negativním názorům tvrdím, že poslední série vcelku jde. Je rozhodně lepší, než čtvrtá, ba dokonce než třetí. Zakončení je perfektní a můžeme jen doufat, že to tak zůstane i nadále a že nikoho z tvůrčího týmu nenapadne resuscitovat i napodruhé.

Stručně a jasně, pravděpodobně nejsilnější kriminální thriller, který ve svém žánru těžko hledá konkurenci.

Bezpochyby nejslavnější bizár českého internetu. V autentickém videu vystupuje panoptikum vydlážděných amatérských nácků a zvolávají jednu dnes již nezapomenutelnou hlášku za druhou. Nejspíš se zachovám jako zkurvenej Kelt, ale tvůrčí hodnota snímku je téměř nulová a nadhodnocovat jej mi přijde lehce neférové vůči tvůrcům, kteří se reálně o něco snaží. A teď je čas klidu. Duranga, voe!

Důmyslné, jedinečné, neskutečně hravé a konečně něco zábavného. Tuhle novozélandskou partičku sleduji už téměř od jejich samotného začátku, a ačkoliv i na něm nastavili laťku poměrně vysoko, neustále se zlepšují, rozšiřují svůj repertoár a vtipy jsou stále originální a zcela k popukání. Jedna z mála věcí na Youtube, za kterou jsem nesmírně rád, která na něm rozhodně má své místo, a je jediná škoda, že o VLDL neví více lidí. Za zmínku jednoznačně stojí jejich Epic NPC Man, nestárnoucí Bored či např. kratičká série FPS Logic.

Stejný problém jako u dvojky, jen zde to docela drží sympatická Kathryn Newton. Bohužel bubákovských momentů je tady velmi poskromnu, hodně dlouho se na ně čeká a ve finále ani nestojí za to. Konec byl na jednu stranu vcelku efektní, ale tak nějak nic neznamenající.

Nerad porovnávám Příběh žraloka např. s Hledá se Nemo nebo s dalšími animáky od Pixaru. Je zkrátka jiný, je unikátní a má svůj charakter. A za to, jak se tvůrci zhostili rybího světa a kolik geniálních referencí a vtipných detailů se ve filmu vyskytuje, mají mou poklonu. Myslím si, že i samotné herce, v tomto případě dabéry, natáčení nesmírně bavilo. Sešel se zde opravdu velký počet hereckých es. Film jsem zbožňoval už od dětství, uměl jsem ho slovo od slova nazpaměť a myslím si, že se ani do teď nic nezměnilo. Jednoduchá a svižná oddechovka pro lepší den a pozitivnější náladu.

Mistrovské dílo společenské satiry. Tak jednoduše se dá tento film popsat. Parazit je brilantní směsicí černé komedie a napínavého dramatu a právem se řadí na místo jednoho z nejpůsobivějších, nejpodnětnějších a nejoriginálnějších filmů moderní tvorby, a zaslouží si každý kousek uznání, kterého se mu doposud dostalo. Jedním z předních prvků je dokonalé vyprávění příběhu, které je velice poutavé a nutí k zamyšlení. Film se zabývá tématy společenské hierarchie a mezitřídními rozdíly, ale také přirozené touhy člověka po vzestupu, a nabízí tak štiplavou kritiku moderní společnosti. Scénář perfektně vyvažuje momenty humoru a napětí a především zdůrazňuje rozdílnost podmínek a životního stylu obou ústředních rodin. Režijně bravurně uchopené, každý záběr je propracovaný a pomocí všemožných detailů či architektonických symbolů umně vystihuje kontrastní podstatu samotného filmu. Parazit se mezi mé nejoblíbenější filmy dostal velice rychle a každým zhlédnutím ho mám snad ještě radši a zkrátka na něj nedám dopustit.

Jak jde o prachy, neznáš bratra. Fincher je frajer a až v jeho rukou působí tento nekompromisní příběh nesmírně poutavě a osloví snad každého. Výběr ústřední trojice z Facebooku se hodně povedl a její společnost jsem si vyloženě užíval. Ačkoliv je film zrežírován prakticky bezchybně a i tempo je vcelku svižné, na plný počet hvězd mi něco prostě chybělo.

Tak ještě pořád je nezavřeli... Kdo očekával od Kazmy zcela seriózní film, byl nejspíše zklamaný. Já své očekávání neměl kdovíjak přehnané a tak trochu jsem i čekal, že se bude v podstatě jednat o takový další díl One Man Show. Spojení klasické Kazmoviny a filmu, skoro až takové lehké parodie, bylo netradiční a vcelku podivné. Ale proč ne, akorát to není úplně můj vkus. Nebudu se moc zaobírat detaily a nechám na každém, ať si obrázek udělá sám a nenechá se ovlivnit. Ať už je film jaký chce, jedno se uznat musí – ten zájem diváků o návštěvu kina je neuvěřitelný, co se týče českých poměrů.