Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Horor

Recenze (1 044)

plakát

Titan (2021) 

Výborný body horor, kterých je v posledních letech jak šafránu. Nevím zda jsem se strefil se svou interpretací událostí do autorčiny vize, ale na tom nesejde, jako divák jsem si užíval každou minutu.

plakát

Něco divokého (1986) 

Skvělá jízda plná nečekaných zvratů, rebelství a romantiky. Griffith, Daniels i Liotta jsou perfektní.

plakát

Ztracený obzor (1937) 

Utopický film, který dnešnímu divákovi může evokovat chování odloučených sekt, které za svou liberálností skrývají temná tajemství. Zde například v kolonialistickém duchu nikdo neřeší, že bezstarostný život plný zahálky je určen pouze priviligeovaným bělochům. Film si sice hraje s divákovým očekávaním, ale vzhledem k pomalejšímu tempu a jasně vysázeným kartám na stůl, není těžké dopředu odhadnout, kam děj směřuje. V době před druhou světovou válkou byl tento únikový film aktuální, dnes jen těžko zakrývá naivitu, ignoranci a pochybnost celého poselství. Jiné Caprovy filmy jsou rovněž postaveny na optimistických představách o fungování světa, ale ty skutečně motivovaly (motivují) diváky, aby se snažili něco změnit. Ztracený obzor toto očekávání naplnil asi stěží.

plakát

Poslední samuraj (1999) 

Óšima v průběhu své filmařské kariéry rád otvíral zapovězená témata tělesného charakteru (sexuální posedlost, zákulisí mučivého provedení trestu smrti apod.). I ve svém posledním filmu odkrývá téma homosexuálních vztahů mezi samuraji. Ačkoliv je takový scénář snadno představitelný, Óšima zachází mnohem dál a vztahy mezi jednotlivými muži staví na principu touhy a žárlivosti vyvolané androgynním mladým samurajem. Filmu z mého pohledu chybí údernější druhá polovina, která by podpořila zdařilou závěrečnou pointu.

plakát

Never Sleep Again: The Elm Street Legacy (2010) 

Ultimátní dokument, který na čtyřhodinové ploše nabízí rozbor celé série filmů s Freddy Kruegerem. Ačkoliv originál je dodnes jedním z hororů s výborným námětem a opravdu sugestivním provedením, pokračování se velmi rychle zvhli do campového stylu. Dokument se snaží každý z dílů odlišit a vypíchnout v čem se lišil od odstatních, a to za vydatné asistance Roberta Englunda, který chválí všechny za skvěle odvedenou práci. A má proč – snový svět sloužil scenáristům a především talentovaným trikařům jako záminka k tomu, aby mohli totálně popustit uzdu své fantazii a vytvořit nezapomenutelné masky a surrealistické sekvence vražd. Jedinou (ale podstatnou) slabinou dokumentu je, že je pojat jako sekvence mluvících hlav, což je při dané stopáži opravdu hodně a dává tak prostor i lidem, jejichž přínos k dokreslení historie Noční můry v Elm Street je přinejmenším diskutabilní.

plakát

Atlas mraků (2012) 

Vůbec jsem netušil, jak moc se mi bude tenhle moderní epos líbit. Skvělé propletání se jednotlivými dějovými liniemi a výteční herci nedají vydechnout ani při tříhodinové stopáži.

plakát

Futsu saizu no kaijin (1986) 

Už ve svém prvním počinu je Cukamoto ukázkově posedlý až kafkovskou groteskností. Tělesný i duševní rozpad hrdinů, nezapadajících do většinové společnosti, předvádí téměř v každém ze svých snímků. Ve svém prvním cyberpunkovém období reflektuje strach z proměny člověka v nemyslící stroj tupě vykonávající daný úkol, ale i všeobecnou fóbii japonské společnosti z vážně nemocných a tělesně postižených. Cukamoto má silné vizuální cítění a ovládá zpravidla vše od režie, scénáře, kamery až po střih. Někdy se ve filmu objeví i coby vedlejší, nebo dokonce hlavní role. Tak je tomu i v případě tohoto osmimiletrového snímku, který se navzdory své krátkosti vyznačuje bizarními maskami, kvalitním střihem i nezaměnitelnou atmosférou. K vidění na YouTube.

plakát

Karisuma (1999) 

Znepokojivý ekothriller, který ale hraje naprosto podle vlastních pravidel. Zákony logiky, v této japonské variaci na stalkerskou Zónu, prostě neplatí.

plakát

The 101 Scariest Horror Movie Moments of All Time (2022) (seriál) 

Do výběru 101 nejstrašidelnějších momentů v žánru hororu zařadili tvůrci jak prověřené klasiky, tak filmy z předchozí dekády. Kromě známých režisérů (Joe Dante) jej probírají herci, maskéři (účast Toma Saviniho i Grega Nicotera velmi potěší) a filmoví historici. Seriál se vyhýbá hodnocení filmů jako celku, a proto si může dovolit zařadit i velmi slabý Hostel Eliho Rotha jen kvůli jediné ikonické scéně. Ačkoliv je opravdu velká pozornost věnovaná lekačkám (jump scares), dojde i na filmy, které děsí i za pomoci psychologických postupů a nechybí ani gore scény.  Pokud vás minula ikonická publikace 101 hororů, které musíte vidět než zemřete nebo se toužíte dovzdělat v hororovém žánru, je pro vás tento seriál jako stvořený.