Karisuma

Jdu do kina, utahanej, tyden uz spim maximalne dve hodiny denne a ted tohle. Prvnich dvacet minut klimbam vzdycky deset vterin a dalsich deset jsem vzhuru a to tak 50X zasebou. Navzdory tomuto nejak jsem to preklepal a dokonce drzel tak tak s filmem krok. Koukam na to, hlavu jako skopek, moudry z toho dvakrat nejsem. Nadherna krajina, japonska nejaponska s obcas silnym barevnym priostrenim. Divne "dejove" zvraty, prazvlastni postavy a spolky. Chvilema mi to zapaluje, ale vetsinou nevim nevim co si mam myslet. Film konci a v hlave mam docela zmatek. No nic nemyslim na to. Druhy den setkani s jinym filmofilem co to videl se mnou den predtim, ... probirame to a bac(!), vzajemne jakoby jsme se inspirovali, takze ta metaforicka opona poodstoupila a pred nama byl film na ktery jen tak nezapomeneme - prave pro jeho neuveritelne charisma. (Vyborne komentare.) Eiga-sai 09. (04.02.2009)

Film dokaze uchvatit svou atmosferou, ale prece jen sledovat hodinu a tri ctvrte, jak se par aktivnich pomatencu pretahuje o strom, se muze jevit jako trochu malo. Na druhou stranu, kdo by kdy cekal, za takova dejova linie dokaze byt i strhujici. Korme jiz zminene atmosfery snimku dominuje zretelny spiritualni modus. Jestlize ho divak prijme, pochopi, ze strom neni stromem, les neni lesem, policajt neni policajtem atd. Neni to zadne arcidilo, ale da se to nazvat prijemnou projekci. K videni na festivalu Eigasai 2009 v prazskem kine Lucerna. (26.01.2009)

[Eigasai 2009] Nehledejte děj u filmu, který je jednou velkou metaforou na otázku, kterou Kiyoshi Kurosawa nastínil na začátku, o kterém by se možná dalo říct, že byl zakotvený v realitě. Někdo si bohužel ani neuvědomil, že to jsou metafory, a tomu také odpovídá zmatenost a hodnocení filmu. Problém s hodnocením je v tom, že si každý může metafory interpretovat úplně jinak. Dost scén jsem moc nepobral a potřeboval bych film zhlédnout ještě jednou, ale Charisma na mě velmi zapůsobil. (26.01.2009)

Komentář píšu skoro dva týdny po kouknutí na Charisma, ale prostě ani po té době, jsem se nějak nedobrala jasného výsledku, co že to vlastně bylo za poselství, které tentokrát Kiyoshi Kurosawa předvedl :). Protože mám ráda filmy Kiyoshiho Kurosawy, tak mě nepřekvapila velká podobnost ve stylu natáčení například s jinými jeho filmy jako Kyua nebo Loft a podobně, prostě je tu ta tichá a tíživá atmosféra a na postavách je vidět taková rezignovanost ve světě, který se velmi kradmě a potichu řítí do záhuby, prostě typicky Kiyoshikurosawovské :). Ve všech ostatních jeho filmech je taky zamaskovaná nějaká aktuální myšlenka týkající se úplně reálného světa mimo tuhle jeho fikci, ale tady jsem ji prostě nedokázala rozluštit, a proto mu nechávám zatím jen tři hvězdičky. Film to totiž je velmi zvláštní a ani moc není jasné o co v něm ze začátku jde, když hlavní hrdina v podání tradičního kurosawovského herce Koji Yakusha totiž dokonce i ze začátku vypadá, že tohle bude film o poldovi, kterýmu prostě přeskočilo ze stresu a nedávného velmi nevydařeného policejního zásahu, ale nakonec jde prostě o něco jiného týkající se jednoho lesa a jednoho podivného stromu a tří pohledů na to, jak s tímto stromem naložit a náš hlavní policista se dostane přímo doprostřed tohoto sváru a musí to pořešit a zároveň divákovi odhalit to mnou nepochopené tajemství a myšlenku filmu :). Vážně mi to není tak úplně jasné o co nakonec šlo a to především díky velmi působivé závěrečné scéně těsně před titulkami, protože mi prostě není jasné jak se k ní děj vlastně dostal stejně jako k té scéně obsahující velké palice na rozbíjení kamenů :). Tentokrát se prostě svět znovu, jako obvykle u Kiyoshiho Kurosawy, zbláznil, ale možná trošku nepřístupným způsobem pro diváka :). (21.10.2011)

V rámci Kiyoshi Kurosawy v zásadě konformní, dobře stravitelný kousek. Symbolika je originální (jak je pro autora typické) a srozumitelná (méně typické), jen u některých momentů v poslední ca čtvrtině jsem poněkud tápal. Výborně na mě fungovala i vizuální stránka, silnou devizou je také skvěle absurdní humor. Jeden z filmů, které není od věci vidět opakovaně. (26.01.2009)