Slarque

Chápu, co tím chtěl autor říci, ale nemyslím, že zvolil vhodnou formu (50%).

Tenhle film trochu mate svým názvem a tím, jak se na začátku jeho hlavní protagonista snaží dostat k telefonu. Když nakonec přijde pointa, ve které se ukáže, že ve skutečnosti jde o mnohem základnější význam tohoto slova, bylo už trochu pozdě.

Filmová anekdota. Pár minut počkáte, a přijde pointa. Na něčem se ti studenti učit musí...

Povedený skupinový portrét obyvatel jednoho činžovního domu v časech nejistoty. Snad jen bylo skoro zatěžko uvěřit, že se pohybujeme v tomto století. Vždyť i ten bývalý majitel-emigrant sem jezdil starým křápem ze 70. let (a zbytek zařízení působilo ještě starobylejším dojmem).

Hudební komedie o alternativní kapele s nečitelným jménem a rozkladném prvku jménem Komerce. Nejlepší byli dle očekávání Michael Fassbender a Maggie Gyllenhaal, s nimi se snaživě snažil držet krok Domhnall Gleeson, což se k jeho roli ve filmu báječně hodilo. Promyšlená komedie se scénářem, který diváka nutí k zamyšlení.

Aki Kaurismäki ve své originální variaci na Dostojevského klasiku stihl odvyprávět vše podstatné za hodinu a půl, aniž by zvýšil své typické tempo. A to ještě s lehkostí jemu vlastní mnohokrát vkráčel na území komedie. Debut jako hrom!

Bravo! Tohle je jeden z nejlepších studentských filmů, co jsem kdy viděl. Ondřej Hudeček si s filmem opravdu vyhrál, což se týká stejnou měrou scénáře, režie, kamery i střihu. Ladislav Stroupežnický už není jen jméno z dějin českého dramatu (90%).

Sienna Miller je krásná, Guy Pearce se pod rukami maskérů stal Warholem a Hayden Christensen tu v roli slavného zpěváka nesměl být jmenován, natož zazpívat. Ať už to tehdy bylo jakkoliv, samotný film je nezaostřený, režijně rozpadlý, skrývající vnitřní prázdnotu za pečlivě budovanou retro výpravou a chvílemi dokonce nudí. A to je ve filmu z kreativní umělecké laboratoře zvané Fabrika opravdu na pováženou (50%).

Richard Müller v dokumentu, který je možná srozumitelnější pro jeho sklaní obdivovatele. Mně tahle fragmentární struktura, ve které se mísí archivní materiály s na přeskáčku podávanými záběry z tříletého natáčení v posledních letech, spíš mátla, a občas jsem netušil kdy a kde to vlastně jsem. Ale jinak velmi dobré, nebulvární nakouknutí do života jedné osobnosti, která má problémů až nad hlavu, ale nesmí si kazit mediální obraz. Myslím, že pro protagonistu samotného může mít dokument pozitivní přínos, a s těmi parazity kolem něho bych si nedělal hlavu. Ti přežijí i horší věci (70%).

Jeden z těch kultovních filmů, které zjevně nejsou pro mne. Drogy ani opíjení mi nic neříkají, a přestože mnohé dialogy těch dvou a půl hlavních postav jsou skvostné, přišlo mi to celé víceméně o ničem. Ani humor na mne nijak zvlášť nezabíral. Celkový dojem z této britské konverzačky mám tedy veskrze průměrný (50%).