Režie:
Lenny AbrahamsonKamera:
James MatherHudba:
Stephen RennicksHrají:
Michael Fassbender, Maggie Gyllenhaal, Domhnall Gleeson, Tess Harper, Scoot McNairy, Hayley Derryberry, Matthew Page, Travis Hammer, François Civil (více)Obsahy(1)
Uznávaný irský režisér Lenny Abrahamson navazuje na své oceněné snímky originální komedií o rádoby muzikantovi Jonovi (Domhnall Gleeson), který zjistí, že si ukousl větší sousto, než na jaké stačí, když se přidá k avantgardní popové kapele vedené tajemným a záhadným Frankem (Michael Fassbender), hudebním géniem, který se schovává za obří umělou hlavu, a jeho děsivou kolegyní Clarou (Maggie Gyllenhaal). (AČFK)
(více)Videa (3)
Recenze (231)
Rád bych tento komentář věnoval nonetovi, kapele Cry of shits a vzpomínce na jejich jediný koncert. Konečně mi došlo, že nejde ani tak o tu hudbu, ale o onen tvůrčí proces. Prožívání něčeho, objevování nového. Díky za ten jedinečný (zřejmě neopakovatelný) zážitek. Frankovi Soronprfbs jsou pohlcení tvořením, dokonalostí a snaha vytvořit ono amorfní "něco jiného" diváka snadno vtáhne a excentrický frontman v podání Michaela Fassbendera balancuje mezi genialitou a duševně chorým uvažováním. Vodící, sociálně vysíťovaná, linka symbolizovaná twítováním hlavního destruktora Domhnalla Gleesona mezitím stíhá reflektovat ubohý stav dnešního kulturního chápání. Prostředek filmu má své opodstatnění, ale děj tím strašně trpí = není tak zábavný. Závěr skočí rovnýma nohama do depresivního psychologického dramatu, kde Fassbender předvádí něco neuvěřitelného a ve své kariéře ojedinělého. Přerod z extroverta do introverta je ponurý i když je závěr poměrně optimistický s poselstvím, že tohle všechno má smysl. Abrahamsonovi se podařilo natočit skvělý, lehce nevyvážený paradokument se svébytným stylem. Pro čtenáře FullMoonu téměř povinnost. Čirá kreativita. ()
Snímek, který nadějně začal, aby posléze v rozpacích skončil. Ne, nelituji času, který jsem s Frankem a jeho partou strávil, místy je to opravdu vtipné, místy hravé, disponuje to zajímavými herci. Pohled na tabákovým dýmem zahalenou Maggie Gyllenhaal je k nezaplacení a nevinný kukuč Domhnalla Gleesona umí pěkně překvapit, skrývají se za ním totiž nemalé ambice. Slibné momenty ale střídají slabší pasáže a především - celým snímkem prostupuje snaha o nějaké hlubší sdělení, nějaké zásadní odhalení pravdy o alternativní hudbě, které se nakonec nekoná. Ambice jsou zjevně větší než výsledek. V neposlední řadě i proto, že příběh o alternativní kapele, která sí odmítá "zadat" s publikem v obavě, že se rozmělní a prodá, má nakonec sám sloužit coby komerční produkt. Dále i proto, že postoje členů kapely vypadají spíš jako důsledek sbírky duševních poruch než jako uvědomělý akt vyplývající z pevného hodnotového žebříčku. Každá skutečná tvorba má mít ambice nalézat a oslovovat svého posluchače a vystoupení na koncertu věru není akt prostituce zábavnímu průmyslu. Stálo by i za připomínku, že minimálně hudební produkci už v souvislosti s pádem hudebních vydavatelství a novými způsoby šíření hudby ztratily pojmy jako mainstream, nezávislá muzika a umělecký experiment svůj někdejší význam. Poslední, co bych Frankovi vytknul je, že film o hudební skupině mi naservíruje pouze partu podivných týpků, ale prakticky žádný hudební zážitek. Když si vybavím třeba švédský Zvuk hluku, to bylo jinčí kafe. Celkový dojem: 55 %. ()
Frank je na můj vkus až moc podivný film. A jak každý asi ví, podivný a podivný může pokaždé znamenat něco jiného. Podivnost Franka však pro mě byla povětšinou i ekvivalentem nudy a nezájmu. Postavy mi byly nesympatické a téměř mě nezajímaly, stejně tak jako důvod, který donutil Fassbendera nosit na hlavě obří papírovou hlavu. 5/10 ()
Neskutečná kombinace dojemného dramatu s pročernalým humorem o podivných a bizarních entitách (a tím rozhodně není míněna jen titulní papírová hlava, která se dost často stará o podvratné humory), všichni jsou více či méně divní, což je u Maggie Gyllenhaall podpořeno skvělým a uhrančivým herectvím (jak skvostná herečka, tady vede), což neznamená, že by Fassbender hrál blbě, ale prostě má furt na hlavě papírovou kebuli. Je škoda, že hlavní postava (nebo chcete-li průvodce dějem) je až nudně normální. Atmosféru absurdna dotváří i hudba, která je někde na hranici parodie a čehosi zajímavého. Upřímně doufám, že během natáčení nebylo ublíženo žádné činčile. ()
Ujetá hudební adventura pro pokročilé hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci... Já osobně bych tedy obří hlavu narazila spíš Gleesonovi (nic proti němu), než Fassbenderovi, jinak se ale cítím zatlačená do svých nejzazších koutů, abych tam našla jedno velké ponaučení - necpi se, kam nepatříš. Poslední Fassyho výstup, jakož i song, se nedá nazvat jinak, než jazykově vytříbenou katarzí ;-) ()
Galerie (87)
Photo © Magnolia Pictures
Zajímavosti (6)
- Michaelovi Fassbenderovi (Frank) hlava z vystuženého papiera podľa režiséra vôbec nevadila, dokonca sa mu v nej údajne hralo veľmi dobre. (Zdroj: ASFK)
- Všetky skladby v podaní kapely hrali herci naživo. (DEGESH)
- Film se natáčel v Hrabství Wicklow na východě Irska, v Dublinu a v Novém Mexiku v roce 2013. (geklon)
Reklama