Šakal

Miluju tenhle věčný optimismus, zapálení pro život a neutuchající touhu stále něco dokázat a nenechat se jentak něčím ( někým ) rozhodit...... :o) Komedie s notnou příchutí trpkosti a hořkosti, ale málo platné, nezbývá než rezignovat a nechat se čtyřiačtyřicetiletým Adaśem Miauczyńskim bavit. Syndrom vyhoření je svinská to věc.....

Další z Woodyho četných žertíků, tentokrát si pohrál s myšlenkou, jak by to vypadalo, kdyby filmová postava ožila ve skutečném světě. Navíc snímek spolehlivě funguje jako pocta „ starým klasickým snímkům“ a pokud vám to nestačí (pánové), jako třešínka na dortu roztomilá Mia Farrow, které to za každé situace sluší. Ať už je to při jejích každodenních návštěvách kina a následným okouzlením filmovým světem, (kam utíká od všední reality v podobě soužití s povalečským manželem, který ji navíc bije), či jako hráčka na ukulele. Woodyho mám nadále nejraději v „realičtější poloze“, tohle je taková kombinace fantastkního a zromantizovaného, nicméně nemůžu říct, že bych si sledování Purpurové růže z Káhiry neužíval, či se dokonce nudil. O tom nemůže být řeč! Chvilku mi trvalo zvyknout si ( přijmout ) tuto Woodyho polohu, ale od momentu, kdy Mia vstupuje skrz filmové plátno „do filmu“ jsem byl lapen, pohlcen a nemám nejmenších námitek. Snímek jsem dokoukal s blaženým úsměvem na rtech, to myslím hovoří za vše. A nakonec bylo „ukojeno“ i moje realičtější JÁ – viz samotný konec ( pěkné to „vystřízlivění“), takže: konec dobrý, všechno dobré..... p.s. přiznejme si upřímně, každý z nás alespoň párkrát v životě ( někdo častěji, jiný méněkrát ) usedá k velkému plátnu, aby unikl ( tak jako hlavní hrdinka snímku ) realitě, vypnul z toho každodenního shonu a po dobu trvání snímku zcela zapomněl na problémy, které ho třeba momentálně sužují a nechal se unášet uměním zvané FILM. Pravda, v hodně případech (v kontextu toho jaký „brak“ člověk právě sleduje) je hodně rád za návrat do reality :o) To ale není rozhodně případ tohoto snímku....85%

Jak je to jednoduché....natočit kvalitní psychologický krimi-thriller. Přitom stačí „tak málo“. Silná původní myšlenka, která s postupujícím časem v člověku stále více a více hlodá, noří se mu hlouběji a hlouběji do mysli a vkrádá mu do úst slova: Co kdyby přeci jenom..... Potom už stačí „tak málo“. Mistrným způsobem postupně gradovat atmosféru, silný průvodní hudební doprovod a „ souboj“ dvou velikánů a Pánů herců. Lino Ventury ( coby inspektora Brunela) a uhrančivého Richarda Burtona, jehož hypnotický pohled by mu mohly závidět samotné sfingy (coby spisovatel e Johna Morlara). The Medusa Touch je s každou další ubíhající minutou lepší a lepší a graduje vskutku působivým závěrem. Tenhle snímek by se měl na seminářích pouštět všem začínajícím režisérům, aby pochopili, jak se má správně dávkovat a gradovat ATMOSFÉRA. Smekám Jacku Golde a musím konstatovat, že ani po více jak 30-ti letech snímek neztrácí nic na své působivosti ( ba právě zcela naopak ). 89%

Když se něco může posrat, tak se spolehněte, že se to posere. Harry Fabianovi se to v poslední době sere s plnou parádou. Robert De Niro coby Harry Fabian ( „živořící a přežívající právník“ ) se jednoho dne rozhodne vsadit vše na jednu kartu a rozhodne se uspořádat ( jako promotér ) turnaj bývalých boxerských hvězd. Nápad je to za všechny prachy, bohužel money jsou tím, čeho se Harrymu zrovna nedostává. Tak se obrátí s prosbou o krátkodobou půjčku ke svému „ příteli „ Philovi. Má to ale jeden háček, ovšem dost podstatný. Harry, Philovi šuká manželku Helen (v podání notně sympatické Jessicy Lange).Snímek Night and city sice nijak výrazně natrvalo v paměti neutkví, nicméně pokud se vám trefí do nálady ( tak jako mně ), „ na jedno použití „ neublíží. 70%

Jeden z těch povedenějších životopisných dokumentů. Pravdou však je, že v těchto případech jde (většinou) objektivita stranou v kontextu s tím, jak je dotyčná osoba člověku blízká ( sympatická). Vzhledem k faktu, že George si vážím nejen jako herce, resp. režiséra, ale zejména jako člověka, tento dokument pro mě ztrátou času rozhodně nebyl! Rád jsem se tak dozvěděl (nejen) o jeho hereckých začátcích. Že ho proslavila a jeho kariéru „nakopla“ až role doktora Douga Rosse ze seriálu Pohotovost jsem věděl, ale že dávno před tím hrál v sitcomu stejného názvu již nikoliv. Stejně jako jsem netušil, že 1 rok života přebýval u kamaráda ve skříni :o) O jeho politických aktivitách a názorech na válku v Iráku jsem věděl, ale že můj oblíbený proti McCarthyovský snímek Good night and good luck byl takovou jeho osobní odpovědí svým odpůrcům již nikoliv. Soudit jako člověka si ho rozhodně netroufnu ( přeci jenom takový kámoši s Georgem nejsme :o), ale za jeho přínos filmu jsem mu vděčný a vážím si ho. Je málo těch, kteří se vydávají obtížnější cestou a vybírají si si „zajímavější“ ( leč pro „masy“ a tudíž velká studia ) nezajímavé projekty. George (naštěstí) s tímto nikdy problém neměl a za to mu náleží můj velký obdiv a dík. Důkazem budiž Syrina, Michael Clayton, Good night and good luck, spolupráce s bratry Coenovými, či nejnovější počin vzniklý ze spolupráce s Antonem Corbijnem, artová pocta „ 70 – kám „ Američan..... díky Georgi. p.s. souhlas s uživ. Enšpígl - jsem moc zvědavý, jak dopadne navýšená sázka mezi sličnými dámami a Georgem. Vydrž Georgi, vydrž :o)

Z čistě osobních důvodů ( a to sice čím dál tím menším množstvím volného času ) jsem se pevně rozhodl, nerozkoukávat další nové seriály ( vyjma mých oblíbených stálic The wire, Dexter, Californication ). Jsem si ale vědom faktu, že se ochuzuju o spoustu zážitků, neboť ( to je nepopiratelný fakt ), seriálům se v poslední době v Tv rozhodně blízká na lepší časy a od oceánu vane velmi svěží vánek. Tv jsou ochotny investovat stále více a více peněz, což se ve výledné podobě projevuje veskrze v pozitivním slova smyslu. Ať už na samotné výpravě, hereckém obsazení a v neposlední řadě na neotřelých, inteligentních (vtipných) scénářích. Jak jsem již napsal, žádné nové seriály..., ALE co je vám to vše platné, když jste velký fanoušek mafiánského žánru a dozvíte se o seriálu, který se rozhodl vylíčit historii tohoto organizovaného zločinu, mapovat tolik oblíbené a vděčné téma jako byla prohibice, opírá se o skutečné postavy, které hýbaly tehdejšími „dějinami“ a navíc... ohlasy jsou veskrze pozitivní...? V tom případě nezbývá než rezignovat na veškeré předsevzetí a let’s go.... a výsledek? Po první sérii musím chtě nechtě přiznat mírné rozpaky. Našlápnutí v podobě pilotu režírovaného samotným Martym nemohlo býti lepší. Steve Buscemi ( coby Nucky Thompson ) se ukázal skvělou volbou a trefou do černého. Našel si svou vlastní cestu ( žádného kopírování již (ne)jednou v žánru viděného se naštěstí nedočkáme ) a jeho postava Nucky Thompsona je vskutku umně balancovaná mezi obratným řečníkem, mužem s velkým M ( milujícím ženy, život a vše co k tomu patří ) a nemilosrdným gangsterem. Snad pouze tato jeho druhá temná stránka by v mém případě mohla dostávat více prostoru.( Mám ale takové tušení, že mé „ prosby“ budou v budoucnu vyslyšeny ). Co se týče výpravy, vylíčení atmosféry tehdejší doby, kostýmů, dobové hudby , potud panuje naprostá spokojenost. Naprosto mi vyhovuje i pozvolné vypravěčské tempo a prolínání politiky a mafie ( organizovaného zločinu ), zde panuje 100% spokojenost. Co mi však schází, to je VÍCE tlačit na pilu, více násilí ( už vidím ty komenty typu: to je ale „ magor „, ale co, nemůžu si pomoct.. ). Přitom, když přijde na samotnou akci, nemám výtek, takže: jen houšť! Druhou věcí (souhlas s uživ. Renton), je absence daleko většího důrazu a využití legendárních gangsterů. Chápu, že seriál má určitě větší ambice než se udržet na výslunní pouze 1 sezónu, tudíž nechce odkrývat všechny trumfy hned na začátku a připravuje si pozvolně podhoubí ( chci tomu věřit!), nicméně doposud musím konstatovat, že kvalit Goodfellas, Casina, Scarface, Godfather apod. Boardwalk empire nedosahuje! Prozatím ( po 1. sérii ) zůstávám u 4*, nicméně u seriálu ROZHODNĚ zůstávám ( ANO, chci se dozvídat stále více a více o jednotlivých postavách, prosil bych daleko více prostoru pro „ starého známého „ M. K. Williamse ze stylové žánrovky The wire ( ten chlapík má nesporné charisma a talent! ) a nebráním se případnému zvednutí na plný počet ( pokud bude vzestupná tendence- příslibem budiž 12díl..) a s dovětkem velkého DÍKY tvůrcům, že někdo "pro nás fajnšmekry daného žánru" s tímto přišel. Díky chlapi, rád se s vámi setkám znovu....

Nekoukal jsem na jméno producenta, ale mám silný pocit, že tento snímek zadaly Florianu Henckel von Donnersmarckovi města Paříž a Benátky, aby jim udělal pořádnou reklamu a přitáhl další tourists. Potud celkem v pořádku. Co se však týče příběhu samotného a ústředního hereckého dua, zde je to již o poznání horší. Tváří se to jako špionážní thriller a chce to býti komediální s romantickým nádechem. Musím konstatovat (alespoň co se mě týče), že tu osudovou zamilovanost duu Depp – Jolie nevěříte ani na minutu. Jediný důvod proč tento snímek úplně nepotopím je skutečnost, že se nebere příliš vážně ( alespoň tomu chci věřit ) a to včetně ZÁVĚRU a tudíž těch pár úsměvů ( lehce zpočítaných na prstech jedné ruky) vám snímek na tváři vyloudí a to včetně reklamy na zubní pastu ( spíše zubní chirurgii ) v podobě křečovitých úsměvů A. Jolie. Pokud by to však bylo myšleno vážně, kolonka „ ODPAD „ by se po delší odmlce otřásala v základech. p.s. nicméně se doposud nemůžu vzpamatovat z faktu, že člověk který s velkým přehledem a patřičným nadhledem natočil toto: http://www.csfd.cz/film/222173-zivoty-tech-druhych/ je schopen vyplodit a kývnout na toto.... a s dovětkem, že jsou mi velkou záhadou ty 3 nominace na Zlaté Glóby. Zřejmě opráším na nejbližší dovolené moji videokameru, když je to tak jednoduché....a do roka se sejdeme na červeném koberečku......

Režisér Tom Hooper "vyléčil" s pomocí Geoffreyho Rushe řeč Colinu Firthovi ( coby Jiřímu VI., pardon Bertíkovi) a mě ( a snad i vás ) přesvědčil, že působivého výsledku se dá dosáhnout i bez rozmáchlých gest, bombastických triků, velkolepých výprav, pouze „ obyčejným „ vyprávěním. The king’s speech je téměř komorní snímek, který vypráví o životě Jiřího VI., nicméně s trochou nadsázky by to mohl být příběh kohokoliv z nás ( vás ). Snímek v určitých fázích působí téměř divadelně, což je v tomto případě ale pouze výhodou a plusové body pro Hoopera navíc. Zmiňovat se o hereckých výkonech trojlístku Firth – Rush – Bonham Carter je myslím naprosto zbytečné. Většina z vás tu velebí a pěje ódy na Colina Fitha popř. G. Rushe. Já musím dodat, že mě osobně nejvíce překvapila H. Bonham Carter. Notně sympatický a vyzrálý výkon předvádí dotyčná dáma. Jediné co mi malinko, ( když se nad tím tak zamýšlím, tak více než by bylo zdrávo ) kazí výsledný dojem je fakt, že jako CELEK to na mě působí stylem......a jestli neumřeli, žijí dodnes.....Já pohádky i celkem rád, nicméně v tomto případě by nějaký ten dramatický zvrat navíc rozhodně neuškodil. To je ale čistě můj osobní problém....

Nadčasový snímek a zejména trefná satira o pomíjivosti (věčné) slávy (popularity) a vztyčený ukazováček ( prostředníček?) všem těm dnešním rádoby celebritám aneb co může být horšího (pro některé) než SMRT?...no přece ZAPOMĚNÍ. Přiznávám, že do včerejšího dne jsem o „nějakém“ O. Votočkovy neměl nejmenší tušení. Velká škoda (pro film), že tento pán neměl větší režisérské ambice. Talent tedy rozhodně měl. Tak alespoň Colin Firth zde našlápnul kariéru. Pravda, není to tak úplně pravda. Tu našlápl o rok dříve zde http://www.csfd.cz/film/2986-valmont/. Forman a Votoček byli spolužáci a nutno dodat, že malinko čitelný rukopis Miloše Formana zde je viditelný. Zda je to náhoda ponechám bez komentáře. To Peter O'Toole měl nějaký ten snímek již za sebou a je to právě ON, jehož je nesmírným zážitkem pozorovat. Ta jistá paralela s pomíjivostí slávy velké hvězdy je právě v jeho případě o to působivější. A úplný závěr? To je jedním slovem lahůdka, stejně jako závěrečná píseň. Příjemné překvapení – 85% p.s. souhlas s uživ. DjKoma. Je vidět, že titulkáře ( viděno na Čt) platili za film a nikoliv taxa/slovo. Takhle osekanej, strohej a zprasenej překlad…..s tím se člověk vskutku každý den nesetká. Působilo to jako dosti rušivý element a nutno dodat, že žádné titulky by v tomto případě byly lepším řešením. p.p.s. a ponaučení z tohoto snímku? Když už se na zemi neproslavíte svou zásluhou jako ( herec, spisovatel , vynálezce, doktor….) nezoufejte, pořád ještě je tady jedna možnost… opatřit si Magnum, (vyhlídnout si osobu, která splňuje zmíněné požadavky) a prohnat ji kulku hlavou. Prosím, neberte to jako doslovný návod. Raději si vemte ponaučení, že “SLÁVA” přináší I stinné stránky jako je ztráta soukromí, paradoxně I samotu a že ten panický strach z ústupu slávy za to rozhodně nestojí. Jsou na světě daleko horší věci…..

Tady se rodilo „něco velkého“ na poli detektivním. To by ale nesmělo přijít závěrečných 20 minut a snímek měl končit nejpozději SPOILER uhořením vraha v autě. To co přišlo potom se nedá nazvat jinak než průserem. Chvíli jsem měl pocit, že mi někdo ( „TI DRUZÍ“ ) musel nutně ( mnou nepovšimnut ) zaměnit DVD, jinak jsem si to nedokázal rozumně vysvětlit. To, co se zde tvůrcům dařilo a nuno podotknout, že více než obstojně( vážně jsem ani pohledem o hodinky nezavadil a chvílemi si pochrochtával blahem) budovat po celou dobu snímku, pohřbívají závěrem. Už ta samotná konverzačka mezi vrahem a novinářem Mikaelem místo rázného konání mě „jemně„ rozladila, aby to totálně tvůrci zazdili 100% červenou knihovnou a nakonec mě dorazili letním pozdravem z Karibiku. ( Tady snad už pouze ty deštníčky v drinku scházely... ) What the fuck..... Přesto se mi pod 4* nechce jít (a nepůjdu), protože pro tyhle skandinávské snímky s volně gradující atmosférou ( včetně exteriérů ) mám slabost a protože....Noomi Rapace (ta holka je vážně talent ), nicméně s mírnou pachutí v ústech v kontextu toho, že zde bylo zaděláno na mnohem stylovější podívanou. p.s. začínají mě tyhle americké remaky slušně řečeno SRÁT, ale Fincherovi šanci určitě dám, už pouze kvůli faktu, že David konce umí. Nechám(e) se překvapit.....