Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (187)

plakát

Zoufalé manželky (2004) (seriál) 

Tak jsem se po letech znovu podívala na první sérii s odhodláním, že to dokoukám komplet, taková nenásilná humorná jednohubka ve stylu Gilmorek. Po první sérii, kterou jsem dokoukala se sebezapřením, končím! Parta vymaštěných kravek z předměstí, které jsou karikaturou sebe sama, se neustále díky své neskonalé demenci potýkají s různými problémy. Kráva číslo 1 je nadutá a progresívní matka, která těžce nezvládá svoje děti, z nichž rostou rozjívení hajzlíci, a kráva je z toho na prášky. Kráva číslo 2 je hovado non plus ultra, které se běžně stávají nejnemožnější pády, úrazy a nepříjemnosti ve stylu "jejky, zapálila jsem sousedce dům", mimo to se ji zoufale snaží vštípit alespoň trochu rozumu její čtrnáctiletá dcera; a kráva je z toho na prášky. Kráva číslo 3 je zrzavá, což už samo o sobě je diagnózou, tahle je ale k tomu ještě stepfordskou paničkou ad absurdum, které (ach ten šok!) zahýbá manžel s okresní kurvou a syn je hulící bukanýr; a kráva je z toho na prášky. Kráva číslo 4 je sebestředná a sobecká pipka, co šu** svýho nezletilýho zahradníka a tají to před svým manželem, který je normální magor, a když náhle otěhotní a neví, s kým to má, tak je kráva taky na prášky. No nezabili byste je všechny? Kromě té mírňounce jízlivé stylizace se to ale bere vcelku vážně a bohužel to není ani příliš vtipné.

plakát

Ztracené město Z (2016) 

Když jsme přišli do sálu multikina, kde měli film promítat, padla na mě klaustrofobie - a to jí netrpím. Celých 6 řad, mini plátno a sáleček na půl plný (prázdný) důchodců. Byli jsme varováni, přesto jsme se neohroženě zapustili do sedadel (sklápěcí sedačky?!) a čekali, co bude. I přesto, že film má spíše dokumentární, televizní formu, příběh plyne dosti nelineárně a v čase skáče o stošest, aniž by dovysvětloval, i přesto že Charlie Hunnam divně přehrává a frázuje jak na ochotnický scéně, tak přesto všechno se mi to líbilo. Žádná hyperakce, žádná zábava, ale silný příběh, smrtící džungle a párek fanatiků. Skvělé pokoukání pro všechny zastydlé archeology, důchodce a podivíny. 3,5 zaokrouhluju nahoru.

plakát

Strážci Galaxie Vol. 2 (2017) 

Vůbec mi nevadilo, že je to klipovitý, útržkovitý, bez pořádnýho sjednocujícího příběhu. Ani ta ubulená emotlačka ke konci mě výjimečně nerozlítila. Strážci jsou totiž neskutečná hláškovací jízda, kde se Vám hlavní hrdinové téměř v každý scéně nepokrytě smějou do obličeje. A že je to hloupočký a tuze infantilní? No bodejť! Z Marvelu moje jednoznačně nejoblíbenější parta, už se těším na trojku!

plakát

Kráska a zvíře (2017) 

Příjemná a tradiční pohádka s krásnou výpravou a kamerou, s dobře plynoucím příběhem (písničky jsou, otravují, ale není to tak zlý) a sympatickými hereckými výkony. Jen ten Zvíře se neměl proměnit, Stevens je slizoun a přehrává.

plakát

Prázdniny v Římě (1953) 

Audrey Hepburn zahrála tu nejroztomilejší zfetovanou princeznu v historii kinematografie. Film, který na mne funguje jako tabulka dobré čokolády a kýbl espressa. Doporučuju sledovat v posteli zpoza polštářové pevnosti.

plakát

Tohle je náš svět (2016) 

Na těchhle typech filmů mi vždycky vadí ta úporná snaha o doslovnost, respektive jakýkoli koncept či myšlenku ukázat v takovém extrému, že to pochopí i totální hňup. Taková rána lopatou do hlavy místo jemného metaforického náznaku. Tak je to ale s americkými filmy obecně, Captain Fantastic bohužel není výjimkou. Takže tady na jedné straně máme hyperintelektuální rodinku divoženek, kteří i na pohřeb vlastní matky přijdou oblečení jak z cirkusu (proč vlastně? snad snaha o vyvolání co největšího skandálu? to si tu svou idealistickou pózu opravdu museli tak křečovitě držet za každou cenu? zvláštní) a kteří čtou Nabokova, Dostojevského, diskutují M-Teorii v kontextu kvantového provázání a učí se mandarínsky (pro autory scénáře asi ty nejvíc "kůl" celebrity jednotlivých oborů) a kteří mají vojenský výcvik i po fyzické stránce. Takže ano, je nám více než vrchovatě natlučeno do hlavy, že si Viggo trénuje novodobého nadčlověka hned v několika kopiích. Jen ten zmetek s emo patkou se mu zvrhnul a nebyl ochoten vést chladnou a striktně konstruktivní racionální diskuzi podle střihu Habermase a Adorna nebo co. Libůstky a ujetosti typu "Už nejsem trockista, už jsem maoista" nebo oslavy narození Noama Chomského místo Vánoc už raději ani nekomentuju, to je za hranou běžného nevkusu i toho nejvypatlanějšího hipíka... A na straně druhé máme vzorové americké tupohlavy z předměstí, kteří jsou zmítání afektovanými emocemi, vlastní hloupostí a arogantní nadutostí všem ušákům vlastní. Takže si v tom hrdinu úplně nevyberete. Viggo je pomatený idealista, který si svoje bolístky a frustrace z konzumní společnosti léčí poněkud pochybným sociálním experimentem na vlastních dětech, až z toho jeho labilní ženušce definitivně jebne. Ani se jí tolik nedivím. Viggova Nemesis, tedy průměrný americký tupohlav, je standardním konzumentem sebe a svého okolí, kterého Viggovy extempore sice pohorší ale rozhodně (!) nezmění, jelikož se oba diskurzy naprosto a totálně míjejí. Tedy celý film je postavený na kontrastu kultury (Viggova smečka) a antikultury (konzumní americká společnost), z něhož jako vítěz vyjde antikultura, protože je početnější a restriktivnější, Viggo tedy sklapne patky a než aby přišel o celou rodinu, tak se přizpůsobí, z divočiny se odstěhuje na venkov a dětičky pošle do školy. Mno, poselstvím filmu je tedy v zásadě to, že když budeš vystrkovat růžky a snažit se o projev jakékoli individuality, systém tě zašlape a tobě nezbude nic jiného než se přizpůsobit a pokřivit do snesitelného kompromisu. Hm, jsem si jistá, že kdyby Kapitán Úžasňák viděl dál než na špičku svýho nosu, tohle by mu došlo hned od začátku a do toho zběsilýho extrému by se nepouštěl, ale zvolil by naprosto normální verzi společenskýho vzdoru (nastíněnou na konci), v němž by na něj systém vlastně ani nemohl, protože by jeho pravidla ani neporušoval. Dnes už na mapě nejsou prázdná místa, kde jsou lvi, každá píď světa je zdokumentovaná a hlavně stále zdokumentovávaná, takže se nikam neschováte, tudíž útěk do divočiny, kde nebude kolem ta hnusná konzumní fuj fuj společnost, je zbytečným řešením, protože ona vás tam stejně najde. Není lepší neutíkat a pokusit se tu společnost změnit? Třeba i "jen" vlastním pozitivním příkladem? Uvědomuji si, že komentář není příliš k filmu jako takovému, cítila jsem ale potřebu vyjádřit se k daný ideologii, protože vždyť právě kvůli ní takový film přece natočili, ne?

plakát

Velká čínská zeď (2016) 

A to jsem nedávno vynášela do nebes poetiku filmů Zhanga Yimou. Toliko k tomu. Plochá, stupidní slátanina s blbečkem Damonem a Zmijí. Prej že alespoň ta rejže byla pěkná.

plakát

Westworld (2016) (seriál) 

Shlédnuta první sezóna. Váhám mezi 4 a 5, jelikož to má mnohá pro i některá proti. Pro jsou určitě obsazení, myšlenka, civilní výkony (žádná přepjatá emocucka, jak je v dnešní době zvykem) a skvělý scénář s vypilovaným finále. Proti poněkud stupidní chování oněch dvou řezníků (taky jste si říkali, že kdyby ji jednoduše odpráskli, měli by klid?), Hopkinsova blamáž, která nastiňovala dosti protichůdné hodnoty než ve skutečnosti zastával - asi? Těžko říct, z jeho charakteru jsem byla a stále jsem trochu zmatená. Obecně řečeno, lidská (i ta umělá) psychologie dokonale propracovaná, ovšem technická a logická stránka mi tam trochu haprovala. Možná si to ještě sedne, časem se na to podívám určitě znovu. Zatím se ale kloním k 5, přeci jen ve sci-fi žánru je to dost ojedinělý počin (napadá mě snad jen dosti vzdálené srovnání s Ex Machina), přičemž je z toho ovšem trochu cítit nevyužitý potenciál (do problémů a paradoxů umělé inteligence mohli jít hloubš a houšť). Mimochodem, ze druhé sezóny mám už dopředu osypky, protože by se musel stát zázrak, aby z toho neudělali nastavovanou rozplizlou kaši na perfektně vypointované zakončení první sezóny. No, uvidíme.

plakát

My Mad Fat Diary (2013) (seriál) 

Vcelku příjemná a nenáročná jednohubka, na můj vkus možná až moc velká emotlačka, ale je to o puberťácích, takže to k tomu asi patří. Bohužel hodnocení sráží hlavní postava Rae, která je stručně řečeno na pěst. Ona domnělá psychická choroba, kterou milá Rae trpí, je prostě a jednoduše puberta. Její strachy, nejistoty, mindráky a všechny "problémy" měl v pubertě naprosto každej - hlavně holky. Z nějakého důvodu si ovšem Rae myslí, že její problémy jsou větší a důležitější než problémy všech ostatních. A tak celé dvě série oblejzá jednoho chudáka za druhým, sype mu na hlavu svoje sračky a čeká, že někdo z nich za ni vyřeší její bolístky. A jelikož se každej potýká se svým vlastním pytlem sraček, tak si musí milá Rae poradit sama, respektive z infantilního ufňukánka dospět ve svéprávného jedince, který si řeší své vlastní problémy sám. Je mi líto, ale právě kvůli Rae nemůžu dát vyšší hodnocení, i když by si to seriál jako celek zasloužil. Postavy jsou napsány perfektně, humor je sympaticky sušší a retro ladění devadesátek k tomu sedí dokonale (mimochodem skvělá hudba, při 4 non Blondes jsem se až skoro rozněžnila). Těžko ale můžu jít s hodnocením výš, když hlavní postava je arogantní sebestřednej fracek, kterej by potřeboval proplesknout z obou stran. A že taková Rae Earl skutečně existuje? No potěš prdel... P. S. Nejlepší postava, která zůstala trestuhodně nevyužitá? Trotl Liam s prasečím xichtem. Sympaťák.

plakát

Anděl Páně 2 (2016) 

Hm, tak Česká Tlačka zase zabodovala - jinak vcelku přijatelnou pohádku zabila na konci Andělem Horáčkem, který usedl po boku Boha Bartošky. Odhlédnu-li od faktu, že toho kavárenskýho zmr*a Bartošku nesnáším, tak tenhle propagandistický tah byl totálně mimo mísu. Vtipné cameo? Možná pro měkký mozky z Práglu. Jinak film tedy nebyl žádný šlágr, podle zdejšího hodnocení jsem čekala trochu inteligentnější variantu jedničky, bohužel to bylo o stupínek horší. Duo Trojan-Dvořák pořád sice skvěle funguje, Vica Kerekes taky neurazila, ale zbytek osazenstva tragédie. Titul nejprotivnější a nejotravnější postavy vyhrála ta malá obludka, kterou by Vica musela mít s Quasimodem, aby něco takovýho mohlo vzniknout, to se vážně nenašla normální hrající holka? No nic, příběhově to bylo také takové mdlé, záporáci patrně čerstvě po lobotomii, rozuzlení stupidní... Já nevím, Češi už vážně asi neumí točit pohádky. Adventní atmosféra se nekonala, pár úsměvných momentů fajn, ale jinak pusto prázdno.