RedAK

Naši novou drogu JBMNT-69 jsme se rozhodli otestovat na živém subjektu. Tu jsme mu ráno aplikovali do lahváče, její účinky jsou pozvolna vzestupné. Testovaný subjekt - muž, 37 let, zaměstnán jako obsluha fekálního vozu. Využití mozkové kapacity - 10% - Tož dneska jedem do ňáký díry za městem, prej se máme fakt jako těšit, čeká nás tam žumpa jak sviňa. Rači sem si nabalil věčí sváču a udělal si chleba se sádlem rovnó dva, abysem neměl moc hlad. Za chvilu by tady měl bejt Dimitrij, nabírá mě přímo s hovnocucem v sedum před Jednotou a pak se jede makat. Ale vždycky si dává na čas, chuj jeden, haha. Do piči, měl bych si zašít monterky, přes tu džuznu mi táhne skorem až na vajca. Ha, už jede Dimitrij, tož dneska to bude fakt makačka! Využití mozkové kapacity - 20% - Sedíme v autě a jedem na místo. Cítím se nějak líp, je mi docela dobře. V autě se nám zaseklo rádio a nechtělo hrát. Dimitrij do toho zase bez rozmyslu bušil pěstmi, přitom stačilo jen očistit kontakty a hned to šlo dobře. Někdy by měl fakt začít používat hlavu. Po cestě jsem přečetl všechny listiny v přihrádce, včetně technické specifikace vozu. Už jsme na místě. Využití mozkové kapacity - 40% - Majitel je velmi příjemný pán, při podávání ruky jsem mu zpozoroval problémy se zády, způsobené opotřebením meziobratlových plotének a vznikem kostěných výběžků, pročež jsem mu doporučil brzkou návštěvu nejbližší neurochirurgické ambulance. Dimitrij najel blíže s vozem a společně s majitelem jsme oddělali víko septiku, do kterého jsme vložili sací trubici. Barva fekálií osciluje někde mezi mahagonovou a antukovou hnědí, konzistence vrchní vrstvy nerezonuje se standardem, čili jeho dcera bude pravděpodobně alergická na buráky. Využití mozkové kapacity - 60% - Podle nepřirozené polohy purpurového květu krytosemenného hyacintu v rohu zahrady jsem usoudil, že přesně v 07:44 středoevropského času dojde ze severozápadu k protržení mračen, což vyústí v dlouhotrvající krupobití, bylo by tedy moudré, kdybychom práci dokončili co nejrychleji. Poplácal jsem Dimitrije po zádech, čímž jsem mu v těle zlikvidoval shluk buněk, které by mu za deset let způsobily jaterní cirhózu a zapnul jsem sací čerpadlo. Zatímco Dimitrij obědval točeňák a já v hlavě vymýšlel zlepšenou verzi teorie relativity, sací trubice se ucpala. Za chvíli přijde bouře, musím jednat rychle. Využití mozkové kapacity 80% - Skrze červí díru, kterou jsem sám vytvořil, jsem musel odcestovat do jiné dimenze, ve které jsem se vrátil v čase, v čemž mi pomohla spirituální ektoplazma tvarující se v hieroglyfy. Vrátil jsem se na planetu Zemi o hodinu dříve jako nehmotné jsoucno, silou vůle vyčistil sací trubici, překontroloval technický stav vozidla, vynalezl lék na rakovinu a vrátil se do přítomnosti, kde již bylo vše v nejlepším pořádku a my se mohli od spokojeného majitele vrátit na centrální stanici těsně před bouří. Vaše hovna, naše radost! Využití mozkové kapacity - 100% - Kurva, piča, to byl zamrdanej sen. Probouzím se celej zpocenej, tfuj, já a dělat s hovnocucem? Bože! Zkurvený noční můry. Dopíjím kafe, beru si úbor a odcházím do střediska čistit prdele starejm dědkům.

Musím uznat, že slečna Woodley je solidní kachna. Ovšem jen, pokud si ji vezme do parády kosmetický tým o velikosti menšího státu a dvou provincií. To se pak z průměrné roštěnky s roztomilou tvářičkou stane po nanesení laku na nehty a jednoho Avon krámku vysoce jebatelný kus masa, ze kterého se mi při projekci ztopořili i sousedi a já místo toho, abych si užíval ladně se pnoucí atmosféru vztahového dramatu a opulentní variabilitu pestrých barev, tak jsem se hladil v rozkroku a hlasitě si blekotal "kuř ty kurvo, kuř!". Fanoušci psychotické zapšklosti si také přijdou na své, neboť Žlutomodrá paní se ani protentokrát nevymanila z role neurotického klubka podřezaných nervových tkání a v nepříjemnosti tak zdatně konkuruje nejedné otrávené škebli za pokladnou v Lidlu. Finální rozuzlení také není nic, co by vás donutilo nevěřícně vykulit oči, hystericky se chytit za hlavu a se slovy "ty pičo, tak to jsem nečekal" zmateně vyskočit z okna osmého patra, přesto je to snímek nadprůměrný, na tichou vraždu jednoho deštivého večera ideální, a to převážně díky skvělé, permanentně nadržené Shailene a jejímu superrozkošnému výrazu jménem "kouřím tě zmrde, kouřím!"

Tak a dost kurva! Cituji matičku všech pseudointelektuálů, kteří by bez její existence byli vylízaní jak dóza od paštiky v průměrné somálské vesnici, a to sice madam Wikipedii: "Horor (z angl. horror - hrůza, zděšení) je umělecký žánr, jehož cílem je u čtenáře nebo diváka vyvolat pocit strachu a děsu.". Nikde na Novinkách jsem v posledních dnech nečetl, že by se nějaký kretén vrátil v čase, análně znásilnil tehdejšího krále římské říše, kompletně tak změnil interpretaci latinského písma a tudíž se tam ve skutečnosti píše "Horor (z nazi. höven - sračka, průjem) je strašná kokotina, jejíž cílem je člověka nasrat a nudou ho donutit myslet na sex s vlastní sestrou.". Tak proč se mi to sakra zase dělo? Jasně, protože na to myslím bez přestání denně, ale přesto! Strašidelná panenka, bububu! Místním kritikům, jak tak koukám, stačí k pořádně propocenému vyděšení s náběhem na infarkt i jedno extra tiché "baf" od čtyřleté neteře, která se v kavárně, kam jste si spolu zašli na dýňové latté, vynořila zpoza rohu. Kdybyste ji alespoň den předtím znásilnili a zakopali na zahradě, tak už by se to pochopit dalo, ale takhle? Avšak zpět k filmu. Nejen, že to nebylo děsivé, ale taky to nebylo zábavné, takže bych pro příště raději třídil sůl od pepře v boxerských rukavicích, se zavázanýma očima hádal jména štětek podle pohlavních nemocí, nebo prostě dělal cokoliv zábavnějšího, tedy naprosto cokoliv. Hvězdu dávám za jednu solidní lekačku. Když jsem z nudy během projekce v náprsní kapse napoprvé nenahmatal svůj sáček kokainu, lekl jsem se k posrání.

Jako každý génius své doby, i já mám za zády pár mentálů, kteří lačně čekají na každý můj koment, aby mi pak mohli hrdě sdělit, že to dělám špatně. Jeden je ředitel vesmíru, druhej stvořil Chucka Norrise, třetí vynalezl pravdu a čtvrtej ve volných chvílích zaučuje Boha v oblasti tradiční metafyziky. Prostě borečci jaksepatří. Nedávno jsem se od tohoto spolku mladých Všechnovímstů dozvěděl, že se moje komentáře vůbec nevěnují hodnocenému dílu. Gratuluji, to je po čtyřech odstavcích o mrdání veverek vskutku objevné zjištění. Když se vám narodí mentálně retardovaný chlapeček s čtyřkilovým nádorem na hlavě, taky ho hned nezastřelíte. Naopak se mu budete snažit pomoci v co nejhladší adaptaci na civilizovaný svět, i když to bude zbytečné, protože si ho hned první kolemjdoucí spletou s burákem a snědí ho. Avšak i já jsem tvor trpělivý a proto se v následujících pár větách budu věnovat výhradně dílu pana Veselého, aby se náhodou zas někdo neposral. Takže - píčovina. Děkuji za pozornost.

Autentické zápisky patologicky závislého nymfomana Ištvána, jež byly nalezeny v jeho laptopu. Jsou to necelé tři týdny, co mu utekla slepice: "Už osmnáctý den bez sexu. Zdá se to jako celá věčnost. V hlavě mám neuvěřitelný rachot, jakoby mi tam cinkalo tisíce příborů, dlaně se mi bez přestání třesou a dole se to bouří. Vidím ji všude. Ráno, když se procházím po své zahradě a myslím na ni, číhám přes plot na sousedův dvůr, kde pobíhá plno jejích sester. Nejradši bych na ně skočil, strhal z nich peří a všechny je osouložil. Ale nemají o mě zájem, žijou si na vysoký noze. Pche, vůbec se s nima nebudu zahazovat, jsou to slepice. Trpím. Třu svým rozkrokem prakticky o vše chlupaté, babička neměla nikdy tak precizně načesaný knír. Moje čivava už toho má taky dost a kdykoliv vidí malý smradlavý předmět oválného tvaru, sevřou se jí hrůzou půlky. Nedávno mě spatřila jak jím křupky a oběsila se na ocasu. Lituji se. Celé dny se jen lituji a usedavě pláču. Nikdy dřív se mi židle nezdála být tak sexy. Strkám ho všude, kam mě napadne; do vysavače, do hlíny, do odpadků, do termixu, do ženy, ale nic mi nenahradí tu její sladkokyselou čokodírku. Nedávno jsem si otevřel mrazák a tam zahlédl zmražené kuře. Snažil jsem si zachovat chladnou mysl, ale bylo to silnější než já. Okamžitě jsem se ztopořil, protrhl obal a přirážel s vervou sobě vlastní. Bylo to velice příjemné a klidně bych si to zopakoval znova, ale ti vyděšení zákazníci v Tescu měli jiný názor. Zavřeli mě na psychiatrii. Tady se nemohu pomilovat téměř s ničím a čajový sáček se prakticky ihned protrhne. Šílím z toho. Prosím, vrať se mi..."

Určitě to znáte, po VIP večírku s Obamou, Gándhím a Bohem si to v poklidu, lehce opit několika panáky dvoutisícileté whisky, štrádujete do své soukromé vily poblíž smaragdových dolů, u vchodu pohladíte svoje aligátory a po vypnutí bezpečnostního systému, který jste koupili od Pentagonu, vstupujete dovnitř. Trošku z vás sice táhne kaviár z jeseterů beluga, ale to není nic, co by nespravila vířivka na střeše. Po koupeli dáte láhev Perrier Jounet a nakonec vkročíte do ložnice, kde na vás v povlečení z dinosauří kůže čeká nahá topmodelka, se kterou si můžete dělat cokoliv se vám zamane. A zrovna jakmile ulehnete vedle ní a rukou jí zajedete pod bříško, přichází tvrdé vystřízlivění a vy se probouzíte s rukou na ulepených slipech po dědečkovi, v pokoji, který sdílíte se svými šesti romskými sourozenci. K snídani si dáte zbytky kočky ze včera a pak jdete s partou podobných mentálů za zvláštní školu děsit slušné lidi svým vzhledem agresivního pičuse. Tak podobné pocity jsem zažíval při sledování této řídké sračky. Nejdřív obrovské nadšení z hereckého obsazení a procentuálního hodnocení, pak ultramegagiga zklamání. Varováním mi mělo být již to, že moje asketka nejdražší tomu dala plnej počet a to je jasný znamení blížícího se průseru. Nedokoukal jsem to, protože jsem se cítil vyloženě trapně a pod náporem studu opustily prostory pubického strniště dokonce i moje filcky, aniž by se rozloučily. Fuj! Ten Vůdy mi teď nějak nesedl. A to jsem to napsal ještě jemně, aby se jeho příznivci náhodou nepokakali.

Romantické filmy prakticky nekomentuji, zpravidla totiž pozřu litrovku vanilkové zmrzliny s kakaovým krémem, krásně si pobrečím, pak si tiše zapětkuji (500 dní se Summer, Nejvyšší nabídka, Hvězdy nám nepřály etc.) a dál nehodlám svoji image drsného prznitele psů a lamače dětských kostí jakkoliv rozmazávat. Komentovat film nehodlám ani nyní, neboť bych byl rád, kdyby na mě neprasklo, že jsem si u této psychotické taškařice nezvládl přes slzy dojetí ani pořádně nalakovat nehty, takže koho nezajímají egoistické kecy nemocného debila, ani se nemusí obtěžovat číst dál. Zaujaly mě totiž jisté scény, nad kterými bych se rád pozastavil a které jsou součástí prakticky každé romantické ždímačky citů pro správné obézní hospodyňky. Ty začínají vždy šablonovitým dialogem mezi mužem a ženou, jehož relevance je ukázkově nulová, zatímco mezi vyřčenými slovy panuje bezbřehé napětí, aby mohla následně zafungovat přirozená chemie, kdy padne první rozpačitý polibek. Následný střih nás zavede téměř vždy do druhého dne, kdy se na sebe protagonisté zamilovaně culí a na nebi není jediného mráčku. A já se ptám; co se, kurva, děje mezi tím?! Hm? Ti bystřejší z vás mi jistě neváhavě odvětí: "Ištváne, vždyť oni se milují!". Samozřejmě. Avšak ti šťastlivci, kteří už alespoň jednou byli součástí sexuálního styku a měli tu čest obsluhovat partnerovy genitálie bez toho, aniž by vřískal, brečel a prosil, abyste mu vyndali slipový roubík z držky, mi jistě dají za pravdu, že šukání není žádný med! Tak především, žena zjistí velikost a vzhled pánského přirození těsně před samotným zásunem a v podstatě nemá žádný čas protestovat. Některé jsou sice zatraceně vybíravé, ale žádná nemá chuť epilepticky rajtovat na pěticentimetrové větívce s tvarohem za ráfkem. Pánové by měli ukazovat svoje čuráky hned na začátku rande, prostě ho jen mezi předkrmem a hlavním chodem decentně vytáhnout, aby ho slečna mohla zanalyzovat a zřetelně viděla, jaký žilnatý váleček jí večer zase postříká mikádo. V případě zhnusení může prostě odejít. Takhle ho chlap vytáhne, baba má zhruba dvě až tři vteřiny čas se k posrání vyděsit a už ho má nenávratně zabořenýho v krku až po kořen. A pak ho ještě bude mít v díře, v prdeli a zase v hubě. A platí to samozřejmě i obráceně, neboť žádný chlap nechce kloktat zbytky svého předskokana z mechem zarostlého hangáru pro Boeing 747. A co předčasná ejakulace? Existují muži, kteří se nekontrolovatelně udělají už při pomyšlení na hebký potah semišového gauče. A co ejakulace obecně? Naplnit ji na prasáka bez zeptání, nebo ho chaoticky vytáhnout a pak jí to omylem hodit do očí? To má tak kyprý stehna, nebo jsem debil a hladím polštář? Přiráží, nebo dostala záchvat? To si usrala, nebo tak smrdí normálně? Mám jí říkat o tom syfilisu? Otázky, samé otázky. Tohle by měly romantické filmy řešit a ne dvojici ukázat až druhý den, jak se šťastně potulují městem. Hovno! Určitě se do ní nemohl trefit a půl hodiny ji prcal přes tepláky do kyčle. Takže si nad svými bídnými sexuálními výkony vůbec nelamte hlavy, všude se šuká jak u debilů. Tak.

Občas přemýšlím nad tím, jak asi týpci typu Jenda Veselojc balí holky. Jen si najeďte na profil tohoto výjimečného tvůrce a podívejte se do jeho velkých upřímných očí. Člověk se musí už tak dost ohánět a vizáž retarda ničemu neprospívá. Netvrdím, že jsem kdovíjaký lamač klitorisů, taky to mám docela náročné. Zrovna včera jsem byl na vesnických hodech. To jsou takové ty ultradrsné zábavičky, kde vám ožralí vidláci vyhrožují zpřeházením sena a když jim každou minutu nepochválíte domácí jitrnice, tak jdou kydat hnůj, aby se uklidnili. Ze začátku se nic moc nedělo a atmosféra byla víceméně rozpačitá, protože pořadatel měl v sobě teprve třicet piv, avšak kolem půlnoci byla zábava již v plném proudu. Zkrátka hárdy párt. Když už naděje se zaraženou čepelí nudy pomalu skomírala a já dost intenzivně přemýšlel o koupi buřtgulášu, v jeden prchavý moment se vše v prach obrátilo. Byla to bohyně! S vlasy zevrubně načesanými v upnutém karmínovém topu osaměle postávala u tomboly, kde jste mohli vyhrát slamník a řízky a nesměle hleděla do davu. Věděl jsem, že na bitevním poli nejsem sám a vyděšeně jsem analyzoval všechny lačné pohledy uhrovitých killerů jejím směrem. Ale musel jsem ji mít jako první, musel jsem jednat rychle. A být rychlý já vskutku umím, narodil jsem se už v šestém měsíci a při souloži se mnou je málokterá schopná akt alespoň zaregistrovat, takže jsem využil letitých zkušeností, sesbíral poslední zbytky sebevědomí a vydal se vstříc svému osudu. Jakmile jsem se dostal do její blízkosti, ihned mě rozdráždila vůně jejího sladce pižmovitého parfému. Směle jsem si ulízl mastnou patku, zkušeně se loktem opřel o poblitou zeď, nahodil sexy pohled číslo sto tři a směšně hlubokým, ba až lehce pedofilním hlasem zchátralého alkoholika pověděl "ahoj, nechceš se jít projít ven?". Nervózně postávaje jsem si do rukávu otíral nechutně propocené čelo, zatímco dívka mých snů protočila oči v sloup a šla do piče. Ach ty ženy! Jak nejste sadistický misogyn s domácí výrobnou chloroformu, tak si prostě ani pořádně nezašukáte. Nedovedu si představit v podobné situaci Jendu. Už při jeho příchodu by museli evakuovat sál a zavolat ochránce zvířat. Mám chuť mu, klukovi jednomu ušatýmu, napsat biografii, ale obávám se, že nejenom že by neprošla, ale také by mi byl kompletně smazán účet a moje virtuální existence by vzala za své. Takže si budu muset vystačit pouze s touto formou šikany. Hajzle jeden nehezkej.

A jsem tady zas. Pokolikátý už? Pokolikátý už jsem prošel těmahle zpropadenejma dveřma, aniž bych neměl těžký myšlenky a fakt hnusný úmysly. Nad krbem zase visej vycpaný hlavy mrtvejch psů. Bože, je tak zvrácená. Tak kurevsky zvrácená. V puse mám pachuť rezavýho železa a všude cejtím ten její proklatej parfém. Uvítala mě jako vždycky. Jasně, něco mi nalej. Tu její postavičku bych mohl sledovat celý hodiny. Kdybych neměl program nabitej masakrováním nebohejch chlápků a drcením jejich zatraceně tvrdejch lebek na malý bezvýznamný kousíčky, tak bych zbytek života strávil jen lačným civěním na tu její prdelku. Sedám si na polorozpadlou židli, beru do ruky hrnek a sleduju jak všude pobíhá. Je to prostě top třída. Dává na stůl velkej bílej talíř plnej čokoládových sušenek. Prej jsou jenom mý. Hmm, jenom mý. Beru jich hrst a vrážím ji je do prdele až po samotnej loket. Cítím jak mám pěst zabořenou v jejích sračkama nasátejch střevech, jako by mě pohlcovala samotná temnota její černý duše, jako by mě dokázala přelstít za každý situace, ty jedna mrcho. Tak smyslná a nebezpečná můžeš bejt jenom ty. Jenom ty. Z koutku rtů jí pramení horkej tok rudý krve a já stejně v těch vyděšenejch tvářích vidím nespoutanou chladnou krutost. Vyndávám jí ruku z prdele. Nic neříká. Jenom se svalí do kouta a tiše mě pozoruje těma svýma očima. Ani přes závěje plytkých slz v nich neschováš tu čirou nenávist, která ti zatemnila duši. Ale neschováš v nich ani tu bezbrannost. Vidím ji. Vidím ji moc dobře. Mohla bys mě zamáčknout jako červa ale to ty neuděláš, že? Víš moc dobře, že až ti první hajzl bude chtít prohnat čepel okem, budu tady já, abych tu tvou sladkou prdelku ochránil. Ale tuhle lekci si musela dostat, kočičko. Pro příště si snad zapamatuješ, že nemám rád čokoládový sušenky bez šlehačky. Odhazuju šálek teplýho kakaa na zem a odcházím pryč... tohle prohnilý město změní každýho...

No jéje. To nám zase někdo nablil do bramboračky. A protože téhle celkem vyvedené taškařici dali zcela neadekvátní hodnocení i mí oblíbenci, jindy relativně snesitelní palidé s mikroskopickým náznakem rozumu, a já si nemohu v rámci lokální protekce dovolit zneuctít špatné anály, vynechám protentokrát veškeré pejorativní termíny a omezím se pouze na to, že tady někteří evidentně nepochopili očividnou nadsázku a nemají špetku smyslu pro dementní humor . Tak a teď se již mohu v poklidu vrátit k těm, které bytostně nenávidím a za jejichž smrt bych bez zaváhání obětoval i život své desetileté sestry, které doktoři před pár dny vyoperovali smrtelný nádor a zachránili jí život. Čímž si blahosklonně odemykám i možnost použít pár píč a kokotů, protože bez těchto interesantních výrazů bych pana Korbera nedokázal věrohodně popsat. Zastávám totiž rozumný názor, že takový kokot a píča, který sám produkuje sračky, jimiž bych se styděl popravit i sadistické pedofilní nekrofily a které bez jakéhokoliv ostychu označuje za "amatérské filmy", by neměl mít právo svými gramaticky a stylisticky naprosto zrůdnými blitkami cokoliv komentovat. Nevím jak vy, ale já bych ho za jeho primitivní a sebestředný blábol neváhal poslat spát bez večeře!