MickeyStuma

70. léta dramatickým a katastrofickým snímkům přála. Silný příběh nemajíc k realitě moc daleko po divácké stránce vzbuzoval výjimečnou pozornost. Týká se to i tohoto snímku, kde excelovali Jane Fonda, Jack Lemmon a budoucí hvězda Michael Douglas. Téma: Bezpečnost jaderné elektrárny. Téma i dnes aktuální. Zvýrazněna jsou i média, která mají neskutečnou sílu ovlivnit veřejné mínění a následující vývoj událostí. Plusem je srozumitelný děj, který je dokonce i poučný. Dozvíme se například, jak taková jaderná elektrárna vlastně funguje. Snímek si drží tempo a lehce dramatickou atmosféru. Film stojí za vidění už kvůli tomu, že kromě klasické filmové zábavy u diváka dokáže vyvolat názor na jadernou energetiku a její bezpečnost.

Na giallo byli Italové vždy velcí machři a i tento snímek je toho důkazem. Určitě by měl sloužit jako učební pomůcka začínajícím hercům, aby přesně viděli, jak vypadá hrůza, smrt v očích a vražedný pohled. Režisérům, jako ukázka vynikající režijní práce. A také kameramanům, jak má vypadat geniální obraz. Snímek má nezaměnitelnou hororovou atmosféru. Hudba sice na dnešní dobu už tolik nemrazí, ale to je jen efekt nemilosrdného zubu času. Krátká stopáž je prospěšná. Tempo se alespoň netáhne a jde se stále k věci. Scénář je tak jednoduchý, že jednodušší už snad ani být nemohl, což znamená, že nějak složitě přemýšlet se u toho nemusí. Je to na škodu? Vůbec ne. Jak je vidět, není třeba žádných složitostí a komplikovaností. Vše má své pevné místo a svůj účel. Jedná se o klasiku. Ale výbornou.

Tajný agent Ethan Hunt po třetí a opět v plné parádě. Tentokrát v režii J.J. Abramse, což opět slibuje napínavou akční podívanou. Má samozřejmě jiný rukopis než předchozí John Woo, ale rozhodně za ním nezaostává. Po mírném počátečním rozjezdu, kdy se dozvíme, co všechno se změnilo a jak si vlastně Hunt žije, začne jízda, která nenechá vydechnout. Našince překvapí, že Hunt cestuje do Číny s českou identitou. Snímek má švih a neustávající adrenalinové tempo. John Woo udal směr a jak to tak vypadá, je následován.

Obehrané téma v celovečerních snímcích tentokrát v seriálové podobě. A tak se otevírají vrátka fantazie a vývoje jednotlivých postav. Jenomže příležitost řádně rozvinout děj nebyla využita. Začátek sice je slibný, jenomže netrvá dlouho a začne se vše utápět v klišé. Příběh jakoby se zastavil na rozcestí a nevěděl kudy dál. Pozdější díly už vytvářely i dojem umělého natahování a značné rozpačitosti. A tak vzniklo poměrně průměrné dílo, které kdyby nevzniklo vůbec, asi by se nic nestalo.

Překvapivě povedený snímek ze švédské provincie co se týče výroby. Výprava ryzího středověku tu sálá každým záběrem, temná hudba podtrhuje podstatu a podmanivost dramatizace příběhu a zrealizované bitvy až tají dech. Ale bohužel, i tady se vyskytuje jedno ale. A ne malé. Arn je původně dvoudílný snímek, takže by se dalo předpokládat, že se jedná o první díl. Avšak není. Dějově to tomu neodpovídá. Mnohé scény jsou nedotažené a jakoby nedovyprávěné. A bitvy, ať megalomanské, jsou hanebně krátké. Ve výsledku to takřka dává dojem, že tu nemusely být vůbec. Tohle všechno prozrazuje, že se jedná o brutálně nelogický sestřih. Zprzněné dílo údajně nejdražšího švédského projektu. Tohle se nemělo stát.

Hororové osmdesátky jak vyšité. Další vědec vymyslel a vyrobil stroj, dělal s tím pokusy a dostal se někam, kam ani původně nechtěl. Ohavné obludy, sliz, záblesky, vítr. Atmosféra plně fungující. Nepřekvapí psychiatrická léčebna, kde se příběh převážně odehrává. Ve své době se tyto prostory používaly hodně často. Kupodivu i dnes je snímek jen pro silné žaludky. Tolik slizu a ohavnosti pohromadě se jen tak nevidí. Na dnešní dobu se občas objeví nějaké ty nesrovnalosti, ale s ohledem na stáří snímku lze leccos, okem shovívavým, přehlédnout.

Porevoluční zapomenutý dětský snímek ukazující typickou dětinskou naivitu. Parta kluků si vezme plastové pistolky a jdou vyloupit poštu, aby získali zpátky dopis, který nemá být odeslán. A ouha, oni si odnesou peníze a skoro milion. Což o to, dějově v rámci zápletky to představa není špatná, ale že by ono vyloupení bylo opravdu tak jednoduché? Snímek je živý, nenáročný a plný typických klukovských lumpáren, což ukazuje především na klasické neustálé soupeření dvou part. Vyšetřování probíhá, zatýkáni jsou nevinní lidé a tak se chlapci rozhodnou peníze vrátit. Způsob provedení je typický dle přirozené dětské fantazie. Nakonec, přeci jen se jedná o jednoduchý a právě dětský film, takže berme takovýto počin shovívavě.

Jedná se o krimi nebo o horor? Asi od každého něco. Nezvykle krátká stopáž brání rozvleklému a zbytečně natahovanému klišé, a tak se rozehrává napínavý příběh, byť námětem ne zrovna neznámý, kterému po vizuální stránce kazí dojem jen občasná televisnost. Nervy drásající scéna v tunelu dává jasně najevo, o čem že to všechno bude, takže začátek je podmanivě slibný. V rámci napínavé atmosféry si dobře drží tempo a tím nikterak nenudí. Opravdu škoda tý televisnosti.

V pořadí 9. bondovka je od ostatních jedním detailem jiná. Nepoužívají se tu technické vynálezy pana Q. Oproti tomu si však tvůrci přidali humornou vložku v podobě šerifa Peppera. Ale jo, jako určité odlehčení přijatelné. Jinak se pojetím a výpravou snímek neodlišuje a jede si dál dle nastavených mantinelů. Roger Moore je už s rolí spjatý a bondovsky sympatický. Hlavního padoucha si tentokrát střihl Christopher Lee a jak už se stalo zvykem, nechybí ani jeho monstrózní sídlo. Bohužel ale výsledný dojem kazí scény prezentující bojové umění. Tvůrci zřejmě neměli při natáčení žádného poradce, jinak by to tak špatně nemohlo vypadat. Každopádně se i tak jedná o přijatelnou bondovku.

Drsný detektivní příběh, jaký tu do uvedení dlouho nebyl. I přes neobvyklou stopáž si snímek drží svoji temnou atmosféru a jedinkrát nevybočuje do absurdity. Tempo je poklidné, což kvalitě hodně napomohlo. Poněkud neznámá Noomi Rapace předvedla až neuvěřitelný výkon, jejíž postava je po psychologické stránce až čítanková. Ze Švédska moc filmů nepřichází, ale když už, tak to vždy stálo za to. A platí to i pro tentokrát.