Smrt na dálnici

Udělat tenhle film ve stylu apokalyptickýho Mad maxe, tak z toho mohlo být parádní dílko, bohužel se tak nestalo a tak jen málo scén stojí za to se na to koukat, ale zase na druhou stranu nudný to taky neni a James Caviezel je docela dobrej a ta jeho kára sojí ze to se na to aspoň na chvilku podívat (27.01.2007)

Myslím, že v případě tohoto snímku není na místě hodnotit možnost či nemožnost, smysl či nesmysl věcí, které se v něm staly. Celé to je téma samo pro sebe. Excelentní honička i film, zejména pokud naprosto netušíte, do čeho jdete. Čistá žánrovka ala Duel od Spielberga, trochu opepřená nebezpečným zabijákem-paraplegikem. Úlet nad úlety, ale zároveň i úplně obyčejný film. Super! 90% (20.09.2011)

Svižná a krátká jednohubka o pronásledování psychopata za volantem. Nenáročná, přesto nepostrádající atmosféru, zejména v první polovině příjemně temnou, budouvanou nejen pomocí obrazu a hudby, ale také strohých dialogů. Kdyby druhá půlka udržela kvalitu té první, bylo by to možná o hvězdu víc. Možná. (16.01.2011)

No, není to sice nijak extra objevný dílo, ale má to jednu nespornou výhodu. Je to krátký a tím pádem i celkem zábavný a rychle ke konci spějící. Možná je to plný klišé, ale já tenhle typ filmů nijak moc nikdy nesledoval, takže klišovitě mi přišla jen ta zápletka, kdy porazí jeho ženu a on se op nevydařeným soudu vydá na dlouhou cestu za pomstou. Předvídavý to ale je, nikdo nezůstane na pochybách, kdo zemře a kdo ne. A že by vozíčkář ochrnutej od hrudi dolů mohl řídit takhle auto? No, nevim. Ale celkově se mi to líbilo, prostě mě to bodlo a pobavilo v tu správnou chvíli. Atmosféru to má, ne že ne. Takovou lehkou a zároveň temnou, ale svěží. Jde to těžko popsat (asi jako slunečné ráno po celonočním dešti), musí se to holt vidět, aby si člověk udělal obrázek sám. Buď se vám to totiž bude líbit, nebo vám to připadne jako pitomost. Není žádná zlatá střerdní cesta. Ne, tentokrát. (18.07.2006)

Pokud máte rádi silná americká auta sedmdesátých let, invalidní vraždící maniaky, natvrdlé poldy, krásné ženské oběti a podprůměrné scénáře, pak se máte na co těšit. Co mě nejvíc rozladilo, a platí to obecně: když po dvou třetinách filmu je nezbytné věnovat 5 minut drahoceného filmového času vysvětlování situace, abychom my blbí pochopili, co se vlastně děje. Pro jediného, kdo tu připomínal herce, Jamese Caviezela, jde naštěstí jen o jeden z mála jeho kroků divným směrem. 45%. (20.01.2009)