HiddenDragon

Fincheruv styl mi proste sedi. Studene barevne filtry a perfektni kamera, herci kteri pasuji do svych roli, stridme ale zato "husi kuzi nahanejici" hudebni motivy... A v neposledni rade scenar, ktery je skvely a podle me se Fincher "nasel" v techto thrillerovych adaptacich. Povedla se mu "The Girl with the Dragon Tattoo" (2011) podle Larssona a novy snimek podle ocividne stejne kvalitni autorky G. Flynn je rovnez dobrou volbou. Zajimalo by me, jestli i ostatni romany tehle autorky jsou takto poutave. Doslova me zajimalo, jaka bude dalsi scena, jak se to vsechno vyvrbi. Pribeh divaka setsakramentsky dobre mystifikuje, a i kdyz zhruba v pulce nastane hlavni zvrat, ktery vse obrati jinym smerem, nic tim nekonci a dej pokracuje zase trochu jinam, pritvrzuje a dalo by se rict i sokuje. Jako thriller je to opravdu vystaveno bravurne a charaktery postav jsou precizni. Sice Fincherovy zavery nejsou vzdy uplne takove, jak bych to zakoncil treba ja (to uz bylo i ve zminene adaptaci sved. detektivky), ale da se rict, ze nejdou s proudem, coz se da pocitat jako plus - zadny sladky happyend nebo katarzi necekejte. Spis neco ve stylu legendarniho "Sedm" (1995). "Nejhorsi" na tom vsem je, ze to pusobi dost realne, jakoby se to klidne mohlo stat... (Ale abych nedal jen na audiovizualni/emocni/hereckou stranku filmu, musim uvest dve fakticke vytky - 1) prece jen vysetrovatele uplne opomenuli detektor lzi, ktery sice asi jako dukaz uznavan neni, ale mohl by leccos napovedet, 2) v drevniku, kde se najdou "Nickem nakoupene" veci by na nich urcite nenasli jeho otisky, cili dalsi kiks; a za 3) formalni dodatek - nekomu nemusi vyhovovat caste pretaceni casu dopredu/dozadu...coz vyzaduje od divaka dost soustredeni).

Priznam se, ze Clint Eastwood nikdy nebyl muj oblibenec, i kdyz ho respektuji - je to nejen kvalitni herec, ale i reziser, ktery tu urcite bude chybet. A patri mu muj obdiv, ze i na stary kolena toci tak kvalitni filmy. Je to jednim slovem "oldschool", se vsemi klady i zapory. Tempo filmu je dost pomale, i kdyz to ma klasicke dve hodiny. V prvni pulce jsem se i pristih, ze mi postava Walta Kowalskeho byla zpocatku trochu neprijemna. Ale musim uznat, ze je ten charakter vykreslen pozvolna, s citem, a opravdu dusledne. I kdyz se toho z jeho zivota divak nedovi buhvijak moc, z tech vsech naznaku, z toho co Walt povazuje za spravne, ceho si ceni, co nesnasi....z toho vseho vyplyne zajimavy obraz veterana, kterych je urcite v Americe hodne takovych. To je asi dobre zminit, ze je to hodne amer. film. A myslim si, ze nasinec to pri dobre vuli (minimalne ja) nepochopi asi tak, jak Americane, kteri se s problemy zobrazenymi v tomhle snimku setkavaji denne. Je to film o multikulturni historii, o valce, o tezkem a rozhodne ne dokonalem dennodennim souziti ruznych etnickych skupin, o zmenach v ekonomice a globalizaci, o svete ve kterem je dost tezke se prosadit, at uz proto ze clovek nema penize nebo lepsi puvod. A predevsim je to film o tom, jak byt dobrym clovekem. Je to vse podano v tak jemnych naznacich, sarkastickych hlaskach, ze to neni videt hned. Ale v tech zaverecnych titulcich s Gran Torinem 72 mizicim v dali a krasnou skladbou...to "pochopite". Jen z mala filmu cisi takove zivotni moudro a zkusenost. A i kdyz to dlouho pusobi jako mrzoutsky duchodcovsky snimek, finale a cela pointa vazne nadchne. Rozhodne mam ted chut videt vic filmu od Eastwooda :)

Dnes uz je takova konkurence v anim. filmech, ze tyhle starsi kousky musi byt zatracene dobre, aby s modernimi mohly souperit. A tenhle snimek na to bohuzel nema. Jako zaklad mu slouzi legenda o Artusovi, presneji kniha Americany velmi oblibeneho angl. autora T. H. Whitea (ze serie Kral byvaly a kral budouci - http://en.wikipedia.org/wiki/The_Sword_in_the_Stone ). V disneyovskem podani je vsak dej jen sled vice ci mene povedenych scenek, defacto bez nejakeho hl. pribehu. Zkratka stary kouzelnik Merlin se buhviproc hodla ujmout vychovy mladeho Artuse, aby z nej bylo neco poradneho. Tot vse. Vychova se sklada z radoby alegorickych premen ve zvirata - rybu, veverku a vrabce, kdy se pokazde Artus uci nejake zivotni moudro (jak si jit za svym, o lasce, o dobru a zlu...). Neni to podle me zrovna jednoznacne, co tim chteji autori rict. Zvlast deti asi myslim vyznam techto premen moc nepochopi, protoze to neni dvakrat dobre promysleno a dotazeno do konce. Spis to pusobi jen jako humorne skece, doplnene o kouzla a prupovidky s vyrem Archimedem. Hudba neni spatna, ale animace (samozrejme klasicka) je uz slabsi a hlavne mi cela eskapada s vychovou prijde nedomyslena, jelikoz na konci neni poznat, co z toho tedy Artusovi pomuze byt dobrym kralem, neni z toho patrny zadny vysledek a smysl, zadna pointa. A to je nejvetsi minus. Konec je proste utnuty a "pribeh" jaksi skoncil nez opravdu zacal.

Takovy podivny slepenec vseho, co asi scenaristy napadlo, kdyz si rekli, ze udelaji film o kouzleni. Na pohled to neni spatne, triky jsou lehky nadprumer, Cage se na to hodi...ale jinak je to zkratka jak kdyz pejsek s kocickou varili. Tolik scenaristu znamena jedine - spousta napadu a ve vysledku vlastne docela blbost :) Ono to bylo videt i na samotnych hercich, kdy v nekterych krecovitych dialozich pusobili, jako by si sami rikali "vazne pronasim tyhlety nesmysly?" :) Pribeh je opet o zachrane sveta, jenze je to tak vsechno vycucane a chatrne, ze tomu zkratka jako divak neprikladam vahu, nijak zvlast me to nevtahlo a defacto u naproste vetsiny veci, co se deji na obrazovce, si rikate "vubec nevim k cemu tam tohle je nebo jak to udelali, ale budiz". Cage hleda tisic let brachu Harryho Pottera, ale kdyz ho najde, mel jsem pocit, ze i brejlaty Harry je stokrat vetsi kanon :) Ne vazne, Baruchel sice ma delat noumu, neco jak Peter Parker, nez se z nej stane Spider-Man, ale tenhle herec je tak strasne divnej, ze mi nesedl od zacatku do konce :) Kdyz dabuje Skytaka v "Jak vycvicit draka", je to ok, ale divat se na tu jeho podivnou kstici a jeste podivnejsi grimasy hodinu a pul, to bylo silny kafe :) K tomu cela ta eskapada s matrjoskami - na zacatku je divakovi receno, kolik za ta staleti do toho Baltazar uveznil carodeju, a nakonec krome Horvata a Morgany z panenky vylezou jen dva navic. Mimoto vlastne nechapu, jak jsou sprizneni carodejove v onech liniich Merlinovcu a Morganovcu. Ve filmu to skoro pusobi, jako by byli jejich naslednici sprizneni pokrevne, coz je opet dost nesmysl z toho, co se ve filmu (ne)deje (zkratka kde vzali potomky?:). Takze tak. Nemluve o tom, ze "hlavni" kouzla, ohen a plazmove koule, mi neustale furt pripominaly souboj Sub-Zero vs. Scorpion (reziser hral asi prilis casto Mortal Kombat :) No radsi do toho uz nebudu rypat, protoze bych mohl rict, ze souboj s meci okopcili z Flynna Carsena :) Je to teda pekny hamburger...to ano. Ale jakmile zacnete nad dejem premyslet nebo se k nemu vracet jako ja ted - zjistite, ze to vlastne cele vubec nedava smysl :) Treba ta zaverecna bitka na Wall Street - ozivly Charging Bull, super! ale tak liduprazdna ctvrt ve "meste, ktere nikdy nespi"? :) Je tu az moc scenaristickych klicek - potterovske saze by nemohl "Ucen" ani pohlednout do oci. [jinak po titulcich je jedna dotacka, ovsem zadny druhy dil neni, takze vlastne ani nema moc vyznam] 50%

"Nejsme obchodnici se zbranemi. Jen chceme stavet dobra letadla." Prvni opravdu dospely - lepe receno ne pro deti - Miyazakiho anim. film (v pozici rezisera), inspirovany skutecnou postavou, japonskym inzenyrem Jirem Horikoshim (http://en.wikipedia.org/wiki/Jiro_Horikoshi), tvurcem asi nejslavnejsi jap. stihacky - Zera. Miyazaki tak opet ukazuje svuj obdiv a fascinaci letanim, protoze v naproste vetsine jeho filmu se letadla a letaci stroje objevuji. Casto ve spojitosti s valkou, at uz realnou nebo fantazijni. Zde se jedna o skutecne udalosti, prevazne mezivalecne, presto vsak je typicka M. fantasknost zastoupena v nekolika snovych sekvencich, ve kterych se Jiro opakovane setkava se svym vzorem, italskym konstrukterem Capronim (http://en.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Battista_Caproni). Je to opravdu pomerne vazny film, misty s naznaky zajimavych myslenek nebo dokonce i smutny. Mozna, ze by mohla byt stopaz trochu kratsi - M. opet zvolil celkem pomale, citlive vypraveci tempo. Animace je poctiva a nektere scenerie ci efekty jsou vazne krasne - at uz krajiny, dest nebo vsudypritomny vitr. Take hudba je povedena. Vytknul bych tomu jen malo "faktu" na pomery zivotopisneho filmu. Pokud si neprectete popisek zde na CSFD, divak vlastne do pulky filmu netusi, v jakych letech se zhruba dej odehrava. Casto jsou sceny take jakoby "propojeny" - Jiro nekam cestuje apod. - ale vzapeti je videt, ze ubehl nejaky cas, mesice, mozna roky... Osobne mam radsi, kdyz je lepe ukazano, kdy nebo po jake dobe se co odehrava. Zvlast kdyz je snimek prokladan zminenymi snovymi sekvencemi. Mozna je to zamer, aby divak vnimal film spis pocitove, protoze je pomerne dost emotivni, i kdyz jsou tyto emoce vzdy "tlumene" jap. chovanim, uctou a slusnosti. Presto bych nejaka data a oznaceni, kde se co odehrava, uvital. Zaver je ovsem krasne citlive udelany - napr. scena s uspesnym testem Jirovy stihacky, kdy se najednou zarazi a vubec svuj uspech nevnima...nebudu prozrazovat proc. Zkratka opravdu dospele anime.

Co jineho si pustit po referendu o osamostatneni Skotska, nez tuhle klasiku. Jeden z nejlepsich historickych velkofilmu a urcite nejlepsi Gibsonuv pocin na postu rezisera, ktery se mu uz nikdy nepodari zopakovat [5x Oscar 1996: film, rezie, kamera, masky, strih zvukovych efektu]. I herecky je to jedna z jeho nejlepsich roli a jeho valecny proslov pred bitvou, s tvari pomalovanou skotskymi barvami, je taky mozna to nejlepsi, co v techto filmech kdy bylo. A ze takovych proslovu uz filmari natocili... Vsechno mi to ale prijde jako slabsi kopie prave Gibsonovy reci ke skotske armade u Stirlingu. Bitvy jsou pak v tomto snimku samy o sobe rizne a spravne syrove, to vse pak doplneno o romantickou linku a krasne scenerie, a samozrejme vse podbarveno Hornerovou hudbou. Je to sice dlouhe, ale to uz se tak nejak u takovychto filmu ceka. Dulezite je, ze je to "poctive". Velke mnozstvi vojaku na obou stranach, kostymy, vystroj, pevnosti, drsne prostredi a jako protivnik tyransky kral a spousta intrik i ve vlastnich radach. Politikareni (nebo spis pletichareni) se ani za 700 let vpodstate nezmenilo. Kazdopadne prece jen jisty pokrok nastal, Skotove se recentne demokraticky vyjadrili, co chteji, a citi, ze v soucasne dobe neni uz rozumne bourat jiz tak vcelku maly stat, a koneckoncu i ti, kteri neuspeli a musi akceptovat, ze zustanou soucasti Britanie, neprijdou zkratka a Skotsko bude mit vetsi pravomoce. Kdovi, jak to bude za par desitek let. Wallacuv odkaz to uz v pravem slova smyslu asi neni, spis nacionalisticke manyry, ale je to pripominka, ze odlisnosti tu jsou, a Anglie je nesmi prehlizet a brat na lehkou vahu. Tento film je toho dobrou ukazkou. I kdyz, jak to u nejlepsich historickych snimku byva, je tu urcite hodne nepresnosti a scenaristkych uprav, ale uz to, ze pan spisovatel je z Wallacova rodu, je natolik zajimave a film natolik dobry, ze stejne jako u "Gladiatora" (2000) tu na histor. presnost kaslu :)

Druhy vylet do (Ba)sin city, ktery si stejne jako jednicka nehraje na zadnou moralni estradu a nezatizi divakovy myslenkove okruhy. Proste je to opet par epizodek s drsneho zivota v prohnilem a zkorumpovanem meste, opet v peknem (subjektivne) cernobilem havu, kde vynika vzdy jen par dulezitych barev. Tou hlavni je samozrejme krev (i kdyz ne vzdy - casto ji nechavaji tvurci bilou). Herecky je to podobne kvalitni, a rek bych vyvazene, jako jednicka. Jednu vec je dulezite ale zminit! Z Clive Owena se stal Josh Brolin! Moje chyba, ze jsem si to nezjistil...a je dobre to vedet, jinak bude divak zmaten, proc Dwight vypada jak vypada. To by jeste tak nevadilo, oba hraji dobre a oba se na tuto postavu hodi, jen je proste skoda, ze kvuli jedinemu herci to pusobi jaksi "odlisne" (no pravda, jeste Miho hraje myslim jina herecka). Co je ale mnohem horsi, a s cim jsem se potykal cely film - ze jsem vubec nechapal tu chronologii. Divakovi neni receno, kdy se co odehrava, a tak vetsinu casu zjistuje, ze tahle scena ci ona musela byt bud "pred" nebo "po" prvnim dile. At uz tim, ze Manute ma obe oci (cili "prequel"), nebo ze je Hartigan mrtvy a objevuje se jen jako duch (cili "sequel"). Osobne mi tenhle chronologicky bordel doslova :) vadil a nevim proc sahli tvurci k tak zvlastne stavenemu deji. Epizody jako celek by sice mohly byt umisteny ruzne (ale mohli to aspon nejak datovat prinejmensim), jenze ve filmu se to ve vysledku sleva a dokonce mi prijde, ze v nekterych scenach je chronologie poprena uplne (to odhali az druhe zhlednuti). Zkratka nekdy mi prislo, ze by v dane scene nektere postavy vubec byt nemely. No proste na to, ze je to komiks a vpodstate jednoducha gangsterka, casto i bez vetsi logiky (treba ta trochu podivna eskapada gamblera Gordon-Levitta), tak razeni scen je slozitejsi nez by divak cekal... Kdyz prictu, ze uz to nevyvolava ten "wow" efekt jako poprve (3D taky zadny zazrak), stezi se to u me vysplhalo na 4*. (ale Eva Green je femme fatale soucasnosti, to je proste bez debat :)

Velmi zvlastni Bessonova vize, kterou - a to reknu hned takhle na zacatku - jsem vlastne nepochopil :) Presto se na to nevim proc celkem dobre diva. Urcite je vhodne zminit starsi film "Limitless" (2011), ktery vlastne tezi z uplne stejneho tematu. Presto je tato starsi verze s B. Cooperem lepe zpracovana, uveritelnejsi, a nebal bych se i rict "vedecky mozna". Cooper sice diky neschvalenemu leku ziska superpamet a ostrejsi smysly, ale stale je to v mezich vpodstate reality. "Lucy" je totalni sci-fi od zacatku do konce a s vedou nema spolecneho vubec nic. Sice zde Johanssonova ziska nove schopnosti rovnez diky jiste neschvalene substanci, droze, ovsem tyto nove nabite "skilly" (schvalne pouzivam herni termin, protoze to nejvic "Lucy" pripomina - videohru) jsou natolik silene a popirajici prirodni zakony, ze jsem si porad rikal "no...ehm....ok...to je teda blbost, ale je to film". Besson se snazi sice prezentovat jakousi svoji (r)evolucni filosofii, ktera stavi na "case" jako zakladni entite, a ze vsechno ostatni si jen clovek vmestnal do cisel a vzorcu. Ale to je proste takova pitomina, ze ani 100% vyuziti mozkove kapacity proste nezrusi gravitaci nebo beh casu. Neurony jsou jedna vec, ale B. si asi z biologie na zakladce vzil nejakou silenou predstavu, ze pres neurony se da ovladat v tele naprosto cokoliv, a dokonce i mimo telo. Nakonec se Lucy i presouva v case i prostoru, a cele to pusobi sice naprosto fantasticky, ale absolutne neuchopitelne (i na pomery sci-fi). V deji jsou navic asi dve sceny, kde se Lucy radoby snazi vysvetlit, jak to tedy s nasi existenci je, a co ji "bezi hlavou", ale priznam se, ze tato tvurcova vize a filosofie mi sla jednim uchem tam a druhym ven a vubec jsem nechapal, co nam chce vlastne Besson rict. Jinymi slovy, udelal z narustajici Lucyiny mozkove kapacity tak neomezenou zalezitost, ze kdyby si vymyslel v deji doslova COKOLIV, treba ze by ji narostlo ctyricet hlav hlav nebo se promenila v supernovu a spalila Zemekouli, tak by to vyslo nastejno. Zkratka Besson stavi divaka pred situaci, kdy by bylo mozne VSECHNO. A film "Lucy" je jen jednou verzi z techto moznosti... Jako proc ne, zajimave to je, ale nakonec je stejne uchopitelna jen jedina teze, kterou se film snazi vzkazat - mnozme se, a predavejme sve znalosti... Budiz.

Mam tenhle film rad a pokazde me dojme. Film klasickeho slova smyslu, zalozeny na skvelych hereckych vykonech a dobre volenych dialozich. Neco jako divadelni hra, ktera se z toho take brzy stala. Je to snimek velmi lidsky, nejen ustrednim pratelstvim mezi dvema naprosto spolecensky odlisnymi lidmi, ale i tim, ze se dotyka veci, ktera je vlastni jen lidem a nikomu jinemu - reci. S opravdu dokonalym citem je zde ukazano, jakou moc ma obycejne slovo. Zvlast kdyz ho pronasi nekdo vyznamny, jako napr. kral. A jeste navic v dobe tak pohnute, v dobe vzestupu nacismu. C. Firth (i kdyz ho jako herce zrovna nemusim) se na tohle proste hodil dokonale, a stejne tak G. Rush jako nekvalifikovany logoped s tak trochu odlisnym pristupem. Jemne nuance jejich vztahu od prvniho setkani az po prvni opravdu dulezity prednes v rozhlase - vsechno je to naramne prirozene zachyceno, a i kdyz formalne jsou to lide odlisni, a stale je kdesi "v pozadi" skutecnost, ze se bavi nevzdelany clovek s kralem, presto je videt, jak moc obema toto zvlastni pratelstvi dava. A jakou doslova osobni bitvu pomohl Lionel Logue (Rush) krali Jirimu VI. (Firth) vyhrat. Prekonat krivdy z detstvi, postavit se svym strachum i rodine, verit sam sobe a prestat se porovnavat s jinymi. Rec je tu jen hlavnim prostredkem, ale vsechno stoji na ziskanem sebevedomi a hlavne pratelstvi, ktere ani kralum neni dano shury... [Oscar 2011, 4x: film, rezie, scenar, herec v hl. roli - Firth]

Na tomhle dilu je teprv videt, jak Larssonova saga vlastne neni trilogii. Prvni dil ("Muzi, kteri nenavidi zeny") je zcela samostatnou a velmi dobrou detektivkou. Pak ale asi spisovatel pochopil, ze by se s dvojici ustrednich postav dalo udelat vic a stvoril pokracovani. Ta az na Blomkvista a Lisbeth, resp. casopis Millennium, nemaji s jednickou nic spolecneho a tvori dohromady jeden pribehovy celek spise ve stylu spionazni krimi. Celek, ktery bohuzel trati na neprilis dobre rozvrzeny dej (alespon ve filmovem zpracovani)...jinymi slovy, druhy dil je podivna nuda, ktera nic nerekne a neresi, a jen pripravuje pudu pro zaverecnou trojku, a dle toho jsem taky hodnotil. Druhy a treti dil ma i stejne tvurce (narozdil od "danskeho" prvniho dilu), takze zpracovani je podobne "normalni, evropske". Proste to stale vizuelne pripomina "Kriminalku Andel" a podobne "moderni" krimiserialy. Nemuzu si pomoct, ale na vzhledovou stranku moderniho thrilleru (kamera, strih, herci), aby pusobil zajimave a nenudil, maji proste monopol Americane. Podle me jsou v tom jednoznacne lepsi. Na druhou stranu ve tretim dile sagy Lisbeth/Blomkvist se znatelne (proti dvojce) zlepsil dej. Vpodstate vsechno, co mi tam vadilo, bylo napraveno. Vsechno se zacne vysvetlovat, kousky do sebe zapadaji, je tu i par prekvapivych zvratu (ano, jsem rad, ze se docela zahy zbavili neprijemne postavy Zaly) a dokonce akcni sceny. Zaver pak hezky pozvolna graduje a pusobi logicky a profesionalne (narozdil od Lisbethina vstani z hrobu ve dvojce). A dokonce i jaksi samostatna a dlouho nedoresena linka s Niedermannem byla elegantne zakoncena. Takze jdu s hodnocenim nahoru (jedine stopaz je opet trochu dlouha). Sice na jednicku to nema, ale jako zakonceni to plni svuj ucel maximalne. Skoda ze uz Larsson nic nevytvori. Docela by se mi s temito postavami libila klasicka serie ala Sherlock nebo Poirot, s minimem konspirace, jen zkratka vrazdy a jejich reseni.... No, treba se nejaky dalsi evrop. autor najde, ktery se proslavi. Uvidime. [hodnoceni trilogie jako celku: 4*]