ibeh

Zatím tomu dávám šanci. Na hodnocení je brzy. Líbí se mi určitá jinakost a Švehlíkovi tato postava herecky sedí. Uvidím, jak se to bude vyvíjet, jestli vydržím, neboť nerada ztrácím čas zdlouhavými a prázdnými seriály. 1. díl - ****, 2. díl ** - zklamání, přílišné "kecání" Švehlíka - na mě moc polopatické, opakující se, nevím, jak dlouho budu sledovat. 3. díl ***, 4. díl ***, 5. díl **. Čvančarová je v roli psychoterapeutky málo uvěřitelná. Švehlík mě uspává. Herecké výkony v soudní síni značně pokulhávají. Tak už se to pro mě nedostane nad 65%, je to pořád stejné, žádné překvapení.

Opět velmi příjemná atmosféra 20. let, pěkná hudba, oblíbenec Colin i fajn teta. Ale Půlnoc v Paříži to nebyla. Od poloviny filmu se děj táhnul jako med a ztrácel na zajímavosti, příliš se soustředil na hlavní postavu Stanleyho. Jeho sarkasmus nestačil a film se zbytečně protahoval, závěr nepřekvapil. Letní oddychovka, kterou si znovu asi nedám. 70%

Příliš excentrické, nevyvážené, amatérské. Umění sochaře zde nevyniklo, ale bohužel v tomto podání spíše obtěžovalo. Škoda, mohlo to být zajímavé. Nehraný dokument by byl lepší.

Předešlé kladné komentáře naprosto vystihly mé pocity. Audiovizuální bonbónek v dokonalém černobílém vydání, s nenásilnými dramatickými situacemi, které tak přirozeně plynou bez zbytečných scén. Všechno má své místo a smysl, nutí k zamyšlení. Film se nikomu a ničemu nepodbízí, neodsuzuje, pouze stylově vypráví. Máte pocit, že jste v Polsku 60. let, ale s moderním černobílým obrazem. Výrazné postavy, nádherná hudba. Jedinečné. 85%

Nelíbí se mi zjednodušený a jednostranný pohled autora. Dost laciných záběrů i komentářů. Dvacet let pořád stejné téma. Burani se najdou v každém národě. Chorvati chtějí především vydělat a mají proto rádi hlavně turisty, kteří hodně utrácejí. Ale upřímně, i kdybych měla tolik, co Němci, stejně bych denně do jejich předražených restaurací nechodila a raději bych si zaplatila výlety navíc. Od té doby, co jsem v Chorvatsku slyšela hlášku: " Čech, prázdný měch ", tak si myslím, že si nás Chorvati nezaslouží. Zlatý jih Itálie a jeho příjemní lidé.

Opět originální a vtipné dílko, které se mi sice líbilo, ale to téma mi bylo možná vzdálenější než u Až vyjde měsíc, kde jsem byla vyloženě nadšená. Smála jsem se tam také více. Herecké výkony výborné a některé scény / ve sněhu / nejenom mně připomněly Ples upírů / R. Polanski /. Jinak opět se zde ukázalo, jaký je pan Anderson opravdu velký detailista.

Po dlouhé době pro mě dost podivný film. Rudi je opravdu jako umělé kruté monstrum bez emocí. Syrovost filmu mi nevadí, ale chování postav je hodně nepochopitelné. Zvláště postava režiséra a otce zároveň je dosti zmatená. Herecké výkony nejsou moc přesvědčivé. Vizuálně občas zajímavé scény. Umělecký záměr autora mě asi minul.

Opravdu ponurá atmosféra po dobu celého filmu. Stále čekáte v napětí, co se bude dít. Líbil se mi i hudební a zvukový doprovod, který umocňoval náladu filmu. Možná to vidím jednoduše, ale od začátku byl profesor psychicky rozhozený, což se dále stupňovalo. Stereotyp, vize, sny, tlak přetechnizované civilizace, profesor a herec = dva v jednom? Tomu odpovídá reakce matky, těhotné ženy, přetržená fotka a asi i jiné drobnosti, které člověk napoprvé přehlédne. Logičnost příběhu jsem postupně přestala hledat. Podobně se rozvíjí duševní choroba, snad schizofrenie / viz blowup /. Brala jsem děj filmu jako výplod chorého mozku, takže mě konec vlastně moc nepřekvapil, prostě to na mě tak působilo. Na rozdíl od Lynche se mi však tento film líbil.

Skvělý film a to dokonce debut! Jsem nadšena. Opravdu klobouk dolů za režii i scénář! Pan Hult je velký talent a pevně doufám, že za tento film dostane nějaké ocenění. Zajímavý příběh, výborný situační humor svérázných postav, skvělí herci /hlavně Lou a Frida/ i občasný hudební vložky. Film má hlavu a patu, žádný romantický blábol. Jenom bych chtěla doplnit, že Lou nemá pravděpodobně jenom sociální fobii, ale potýká se s nějakým druhem autismu. Neschopnost pochopit a projevit emoce, to musí být občas fakt peklo. Kolem tohoto problému ve filmu vzniká spousta tragikomických, ale krásných situací. No a chlapec hledající s pomocí Fridy, na co že má vlastně talent, nemá chybu. Tak šup s filmem do kin!!!!!!!! Doplnění: "Dámy a pánové... Vítězem Grand Prix letošního Febiofestu je švédsko-islandský film Domov (Hemma)! Jeho režisér Maxmilian Hult převezme na slavnostním zakončení dnes (28. 3.) večer Grand Prix a 5000€ jako odměnu. Dalších 5000€ vloží festival do podpory distribuce filmu. " Gratuluji!!!!!

Na dejvičáky mám slabost a moc jim fandím. Ale zrovna poslední díl mě moc neuchvátil. Ze začátku mě to chytlo víc. Tak to bylo během celého seriálu. Buď jsem se stále smála a nebo tak trochu nudila. Bylo to velmi originální, určitě na naše poměry nadstandardní, ale když si udělám průměr, tak mi vychází 70%. Na pár scén, jako např. na horníčka, už asi do smrti nebo do sklerózy nezapomenu. Trojan hrál úžasného slizkého debila. Tedy doufám, že se do podobně vypečeného hotelu nikdy nedostanu :-)