GilEstel

Úvodní scéna plná plamenů, doprovázená mimoobrazovým prologem Sáry Connorové (Linda Hamilton), byla natočena v poušti. Šlo o obrovskou explozi, na které dělal Joe Scousal. Plameny sahaly až do výše 80 metrů a pro film byla využita jen malá část této ohnivé stěny. Záběr je promítán zpomaleně, aby byl působivější.

V závěrečné scéně pronese Arnold Schwarzenegger (T-800) známou větu „Potřebuji dovolenou.“ Tato věta nebyla ve scénáři, jde o improvizaci. Jamesu Cameronovi, který je svým pozitivním přístupem k improvizacím známý, se replika líbila, a tak ji ve filmu použil.

Těžký kulomet, kterým T-800 (Arnold Schwarzenegger) vyřídí policii z okna Cyberdyne, je Gatlings minigun s rotující hlavní. Pěchota tuto zbraň nepoužívá kvůli její váze, která bez munice dosahuje 20 kg. Obrovský je i zpětný ráz. Při maximálním roztočení dosahuje až 100 kg. Stejná zbraň se již dříve objevila ve filmu Predátor (1987).

Ve scéně, kdy Sára (Linda Hamilton) utíká z psychiatrické léčebny a bere si Silbermana (Earl Boen) jako rukojmí, napouští si injekci jedem z čistícího prostředku. Filmaři nechtěli použít konkrétní značku, a proto vyrobili neexistující etiketu.

Ve filmu hraje velmi důležitou roli polidšťování „hodného“ Terminátora T-800 (Arnold Schwarzenegger). Tento proces je zakončen v závěrečné scéně, kdy se chce nechat „ukončit“ v zájmu lidstva, pro které jsou stroje hrozbou Soudného dne. V rozšířené verzi je jeho polidšťování věnováno více prostoru. Při útěku do Mexika je T-800 vyjmut čip a nastaven tak, aby se stroj mohl učit. John (Edward Furlong) pak učí Terminátora lidským způsobům a on je postupně přijímá. V základní kinoverzi tato změna nebyla vysvětlena.

V úvodní scéně z postapokalyptické budoucnosti rozšlápne Terminátor (Arnold Schwarzenegger) v detailním záběru lidskou lebku. Zvukového efektu v této scéně bylo docíleno drcením lískových oříšků. Zvuk, který je slyšet při zásahu těla T-1000 (Robert Patrick), vznikl plácáním šálkem v misce s jogurtem. Šelest zaznívající v okamžiku, kdy T-1000 prochází mřížemi, ve skutečnosti obstaralo psí žrádlo klouzající ven z plechovky. Zvuk, který vydává T-1000 během své přeměny byl údajně vytvořen tak, že zvukaři navlékli kondom přes mikrofon a ten pak strkali do kukuřičných lupínků.

Pro film byl vyroben obří mechanický model olihně v měřítku 1:1, který byl ovládán týmem šestnácti mužů. Ve scéně, kdy monstrum napadne Nautilus a hodlá ji rozmačkat i s posádkou, se natáčelo ve speciálně vybudované vodní nádrži ve filmovém studiu.

Pro oživení King Konga na plátně bylo použito šesti malých modelů celého těla, vyrobeného z hliníku, latexu z gumy a králičí srsti. Pro detailnější záběry se používal jeden obří model hlavy a ramen, pokrytý medvědí srstí.

Pro film byl vyroben i samostatný model planety Jupiter. Model kosmické lodi pro vnější záběry byl dlouhý 18 metrů.

Pro oživení žraloka byly použity tři modely v odpovídající velikosti. Byly vybaveny elektronikou a drobnými přístroji, které umožňovaly pohyb různých částí těla žraloka.

Titulní píseň „When Johnny Comes Marching Home“ je lidovou pochodovou protiválečnou písní z doby občanské války. Jejím obsahem je volání po návratu domů. Stejnou píseň později použil Stanley Kubrick k satirickému podbarvení několika scén ve filmu Dr. Divnoláska.

Název Tech Noir pro noční klub s diskotékou, kde dojde k úvodní přestřelce mezi Kylem Reesem (Michael Biehn) a Terminátorem (Arnold Schwarzenegger), nebyl vybrán náhodně. S pojmem přišel James Cameron. Jednalo se o hybridní název nově vznikajícího filmového žánru, jehož je Terminátor čelním představitelem. Jde o kombinaci tradičního noir (resp. neo-noir) filmu kombinovaného se zaměření na sci-fi (případně kybernetiku). Do tohoto žánru se řadí i Vetřelec, Blade Runner a celá řada dalších filmů.

Omar Sharif ke scéně, kde dá facku Sophii Loren: „Vzpomínám si na scénu, kdy jsem jí měl uhodit. Chtěla, abych ji udeřil co nejvíc. Nedokázal jsem to. Ruka se mi zastavila. Nechtěl jsem ji doopravdy bít. Řekli mi: No tak Omare, neblbni! Najednou to do mě vjelo a pořádně jsem ji udeřil. Scénu dokončila, ale její tvář natekla. Nemohla pak asi pět dní natáčet.“

Když Joe Bradley (Gregory Peck) hlásí taxikáři adresu, na kterou si přejí odvést, říká Via Margutta 51. Kvůli počtu slabik je ale v dabované verzi použita adresa Via Margutta 50. Ta se v Římě později stala podobně jako mnoho dalších filmových lokací z filmu turistickou atrakcí.