Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární

Recenze (653)

plakát

Maxipes Fík filmuje (1978) (TV film) 

Gros tohoto dílu pro dospělé tvoří utíkání a svlékání do spodního prádla – celkem rychle se to ale okouká, když to nemá další pointu. Fík v hororu se svým respekt budícím smíchem ovšem není špatný.

plakát

Nezbedná pohádka (1976) (TV film) 

Škoda, druhá polovina slibně rozjetou pohádku úplně srazila. I když odhlédnu od toho, že princezna chodí do školy s dětmi, tluče spolužáky a jezdí sama (navíc autem!) v době, kdy si ještě hraje s panenkami, čím dál víc se projevuje její nesnesitelnost, pořád jenom poroučí, všechno chce mít podle sebe, vůbec neumí odpočívat (a nedopřeje to ani ostatním), a navíc, posedlá hygienou, z pekla dělá nebe - v konečném důsledku se znemožní i všichni čerti coby poslušní, bojácní neschopové. Zakladatel pekla se určitě obracel v hrobě, jestli to viděl. Josef Dvořák odehrál svou snad nejhorší roli v životě, jediný na úrovni je skvělý králův tajemník Řanda. :) "Co je to?" (o čokoládě) - "To je jedno, honem, vař to!" :)

plakát

Wifina (2013) (pořad) 

Skvělá interakce mezi dětmi, zajímavé reportáže, které nestihnou začít nudit, a vše přirozeně a třeba i vtipně.

plakát

Mrňous a čarodějnice (1980) 

Strašidelná pohádka s prvky z Jeníčka a Mařenky, ze které děti musí mít zlé sny (už jen z těch šeptajících stromů!). Čarodějnice je vskutku hororová, jen na ni byl hrozně smutný pohled, když stála s vědrem u studny a snažila se naplnit síto...

plakát

Čekání na déšť (1978) 

Opuštěná Alenka na rozpáleném opuštěném sídlišti. Druhá polovina filmu je o dost radostnější a nadějeplnější. Zvlášť taneční číslo na střeše, to si skoro nezadá s bájným výstupem z Mary Poppins. :) Alenka postupně slevuje ze své platonické lásky k čím dál mladším (a srovnatelnějším) adeptům, až na ni nakonec zůstane ten, kým zprvu pohrdá, aspoň jako parťák. Jediným vždy spolehlivým přítelem se tak ukazuje pes - jako je tomu i v životě. Kde jsou ty doby, kdy se děti mohly potloukat samy po sídlišti, po střeše, navštěvovaly sousedy, samy s nimi zapředaly hovor... ale je možná až s podivem, kolik měla volnosti, že se jen tak mohla sebrat a jet s vojákem na nádraží (díky tomu je vidět staré metro, které tehdy brázdilo Prahu teprve čtyři roky). Vojín Pavel na střeše poslouchá reportáž z nepovedeného utkání fotbalové Sparty a komentátor zmiňuje i Chovance - patrně jde o Jozefova strýčka Františka, který svého synovce v roce premiéry filmu na Letnou přivedl coby osmnáctiletého benjamínka. Duet "Ach, ta láska nebeská" slavil tehdy pět let existence.

plakát

Otýlie a 1580 kaněk (1965) 

Surreálné, ale milé. :) Je to takový o deset let starší předchůdce Macha a Šebestové, za kterými též stojí Macourek, některé scény jako by jim z oka vypadly. Zaujalo mě, že už tehdy existoval zmizík a rovněž že číslo 1580 je dělitelné sedmdesáti devíti, jak se zmiňuje na začátku. O posedlosti Miloše Macourka čísly svědčí i další pohádky Cecílie 470, Ostrov pro 6000 budíků nebo moje v dětství oblíbená knížka Jakub a dvě stě dědečků.

plakát

Laura a její hvězdička (2002) (seriál) 

Nechápu zdejší nízké hodnocení. Mezi pořady pro děti vzniklými v novém tisíciletí jde o špičku. Rozhodně to není dětinské, naopak chytře udělané, často i vtipné a přesně vystihující myšlení a reakce dětí příslušného věku, pro které to je určeno. Dospělého diváka možná po pár dílech zaujme, že je s dětmi takřka neustále tatínek, maminka se tam spíš míhá. Druhá série už trošku upadla, ale to tak s pokračováními bývá...

plakát

Zázračná planeta - Série 2 (2016) (série) 

Nevím, jak ještě půjde přírodovědné dokumenty vylepšit. Snad ani z pohledu samotných zvířat by to nevypadalo lépe. Tohle je podle mě vrchol. A dalo by se koukat celé dny i týdny na další a další episody z běhu rozmanitého světa zvířat.

plakát

Deník komorné (1964) 

Hodně nudné, bez sebemenší známky gradace. Navíc vidíme jen útržky toho, co se děje, vůbec není patrné, co se komorné honí hlavou, jaké má záměry, co ví a neví... Všechno v náznacích a ve výsledku si divák neodnese nic. Možná až na otevřenou pusu ze závěrečné scény.

plakát

Domácí péče (2015) 

Nevím, v čem tento film naplňuje žánr "komedie". Mně to připadalo pochmurné od začátku do konce, jen s krátkou nadějí na obrat. Nezapomínat sám na sebe je ale bohulibé poselství.